úterý 8. září 2009

O vajíčcích, které si dávají včely k snídani.

Na začátku roku 2008 byl uveřejněn článek o genetice včel, kde se také popisuje mechanismus vytváření pohlaví včely. Ve dvou navazujících článcích jsou vysvětleny základní pojmy genetiky a šlechtění včel spolu s nezbytnými pojmy včelí genetiky: diploidní, haploidní, homozygotní ... atd. kam zájemce odkazuji. Je tam ale také zmínka o vajíčkách, která včely instiktivně odstraňují ("žerou je k snídani"), protože by se z nich zřejmě vylíhli vadní trubci. Kladl jsem si otázku, jak to ty včely vědí? Citace z onoho článku tuto zajímavost komentuje jedinou větou.

Základy šlechtění a genetiky včely medonosné "Výzkumníci zkoumající zdánlivou nízkou životaschopnost vajíčka v inbredních liniích odhalili, že pohlaví včel je určeno alelami na jednom lokusu. Jestli je vajíčko heterozygotní na tomto lokusu, vyvine se v samičku. Jestli je homozygotní nebo hemizygotní, vyvine se v samečka. Očividně neživotaschopná vajíčka nalezena v inbredních liniích byla diploidní vajíčka homozygotní na pohlavním lokusu. Dělnice selektivně odstraňují a ničí homozygotní diploidní larvy z plástu hned po vylíhnutí. V rámci výzkumu se tyto diploidní trubci dochovali do dospělosti s nadějí vyprodukovat diploidní sperma a triploidní matky a dělnice. Avšak umělý chov je obtížný proces; výslední diploidní trubci měli malá varlata a produkovali málo spermatu."

Objevil jsem nyní vědeckou zprávu, která podstatu tohoto jevu rozebírá do větší hloubky.

Charakteristiky odlišující mezi diploidním a haploidními trubci včel (Apis mellifera)

ABSTRACT.
Diploidní samečci byli dlouho považováni za kuriozní protikladný případ k haplo-diploidnímu způsobu určení pohlaví u blanokřídlých. U včel (Apis mellifera), jsou "falešné" diploidní samčí larvy vyloučeny kanibalizmem dělnic okamžitě po vylíhnutí. Byla hypotéza, že existuje kanibalistická látka produkovaná dipoloidní trubčí larvou tak aby ovlivnila dělnicí k asistované sebevraždě, ale nikdy nebyla zjištěna. Diploidní trubci jsou odstraněni pouze několik hodin po vylíhnutí. Starší larvy nejsou evidentně považovány za "falešné trubce" a místo toho jsou pravidelně krmeny včelami ošetřujícími plod.

Protože jsou feromonální stopy pravděpodobně umístěny na povrchu nově vylíhlé larvy, odebrali jsme kutikulární sekrety a analyzovali jejich chemické složení pomocí analýzy plynové chromatografické hmotnostní spektrometrie (gas chromatograph-mass spectrometry (GC-MS)). Larvy byly chovány ve zkumavce až tři dny. Získaly se vzorce GC-MS, s hlavními složkami alkany, a byly srovnávány mezi diploidní a haploidní trubčí larvou. Také jsme zkoumaly některé fyzikální parametry dospělých trubců. Nebyl žádný rozdíl mezi diploidním a haploidním samečkem v jejich váze v čase líhnutí. Diploidní dospělí trubci měli méně méně křídelních háčků a menší varlata. Obsah DNA spermatu byl 0.30 a 0.15 pg na jádro, dávající přesný poměr 2:1 pro gametocyty diploidních a haploidních trubců, v pořadí. Vitellogenin byl nalezen v hemolymfě obou typů imag trubců na 5 až 6 dnů, s významně nizším titrem v diploidních.

http://www.funpecrp.com.br/gmr/year2005/vol4-4/gmr0105_full_text.htm

Žádné komentáře:

Okomentovat

Komentář na blogu fcelar.blogspot.com