úterý 23. listopadu 2010

Žít a nechat zemřít

Aneb jde to i jinak. Mezinárodní konference k desátému výročí založení Pracovní Společnosti Nástavkových Včelařů se konala 13.11.2010 v Praze a je o ní pěkně napsáno tady. Byl jsem tam na přednášky Henka Koka a Johna Kefusse a nelituji. Byla to v určitém směru revoluce v českém včelařství. Přednášky vyšly v časopise Moderní Včelař, který je všem dostupný.

pondělí 15. listopadu 2010

Příroda nebo výživa, Matka a dělnice

Diskuze Přírozenost - výživa je o obrovský krok blíže vyřešení poté co vědci, kteří studují včely, zdokumentovali  to,  jak životní prostředí může měnit genetické hardware.

   Výzkum na Australské národní univerzitě (ANU) a německý rakovinový Institute odhalil rozsáhlé molekulární rozdíly, které se vyskytují v mozku dvou totožných typů geneticky se ale lišící behaviorálně, samičky včel - včely dělnice a včelí matky.

   Včelí dělnice a matky se vyvíjejí velmi různými cestami, když se nasadí na různé diety.

   Tento výzkum ukazuje poprvé ovlivnění chemického značení DNA nazývané metylace DNA složitostí životního prostředí , která má schopnost měnit genovou expresi bez ovlivnění genetického kódu - proces týkající se "epigenetiky", nebo nad genomem.

    "Toto značení určuje, které geny jsou jemně naladěné v mozku dělnic a matek k produkci mimořádně odlišného chování." říká vedoucí výzkumného týmu Ryszard Maleszka na ANU.

    "Toto zjištění je nejen zásadní, ale dalekosáhlé, protože enzymy, které označí v DNA včel jsou také enzymy, které označí DNA v lidských mozcích".

   "Ve včelách je více než 550 genů rozdílně označených mezi mozkem matky a mozky dělnice, což přispívá k jejich hlubokým rozdílům v chování.

   "Tato studie poskytuje první dokumentaci rozsáhlých molekulárních rozdílů, které mohou umožnit včelám vytvářet různé reprodukční a behaviorální výsledky v důsledku rozdílného krmení mateří kašičkou."

   Maleszka říká, že práce jde dlouhou cestou k odpovědi na jednu z největších otázek života.

   "Tato studie představuje obrovský krok k zodpovězení jedné z velkých otázek v debatě přirozenost - výživa, protože to ukazuje, jak je okolní svět spojen s DNA přes potravu a jak vstupy životního prostředí mohou přechodně změnit naše genetické vybavení," .

   "Podobné studie není možné dělat na lidských mozcích, a tak skromné včely jsou průkopníky v této fascinující oblasti."

Proč chovat včely?

Nechci vůbec agitovat a získávat nové včelaře. Je mi celkem jedno, kolik naše republika má včelařů a na lokální úrovni bych byl vůbec nejraději, kdyby kolem mého stanoviště v okruhu 5 km nebyl žádný včelař. Ale náhodou jsem narazil na reklamu včelařského videa Jak začít včelařit
Včelaření vyžaduje nějakou práci, ale také z něj hodně získáte. Tady jsou 4 výhody včelaření!

  • Zacvičíte si! Hodně lidí hledá těžko důvody proč jít ven a cvičit. Při včelaření máte důvod jít ven, hýbat se na čerstvém vzduchu. A nebojte se, ta práce není příliš tvrdá.
  • Naučíte se něco o přírodě. Nebojte se, včelaření není čtení nudných školních knih. Je to krása. Můžete se ponořit do přírody a dovíte se o ní hodně, a užijete si hodně zábavy!
  • Využijete čas kontruktivním způsobem. Pomyslete kolik hodin každý promrhá na v podstatě nesmyslné aktivity, jenom aby využil čas - koukání na TV šou, hraní video her, surfování po internetu, pokud nejmenujeme všechny. Co kdyby byl způsob jak využít čas konstruktivněji. Včelaření je k tomu.!
  • Nezapomínejme na med! Jen si představte jaké to je ochutnat první sklizený med. Darovat doma vyrobený med přátelům a rodině.. To je dobrý pocit!

Včelařit stojí za to. Ale doufám, že jsem tímto krátkým článkem nezískal nějakého adepta včelaření v mé blízkosti.

čtvrtek 4. listopadu 2010

Včelaři, sledujete stav varoázy ve včelstvech?

Nezáleží na tom, jestli ano nebo ne, můžete pomoci zlepšit unikátní projekt Varroamonitoringu (VMS) v Česku vyplněním tohoto anonymního dotazníku.

Autoři vám předem děkují a vy uděláte užitečnou věc.

Za šlechtění hygienických včel byla udělena cena

Minulý měsíc Marla Spivak se stala čtvrtou absolventkou Kansas University, která získala nadaci Catherine T. Macarthur. Byla jedna z 23 vítězů prestižní ceny 500.000 dolarů v roce 2010 í, také nazvané 'genius grant,' za její práci se včelami. Spivak ji dostala titul Ph.D. z univerzity v roce 1989, a nyní je význačný McKnight profesor na oddělení entomologie na univerzitě v Minnesotě. Tam se její Spivak zaměřuje v práci na vývoj kmenů včel, které jsou lépe schopny se bránit před nemocemi přispívajícím k alarmujícím poklesům včelí populace v posledních letech.


Otázky a odpovědi z rozhovoru s Marlou Spivak jsou zde. Mám za to, že ti, kterým to bude něco říkat, anglicky umí.
Zdroj zprávy