Nové nebo použité včelí plásty?

Na včelařské konferenci BEE-L se rozvinula diskuze o významu propolisu na starých plástech, o dvou druzích propolisu - (vnitřní a vnější), spousta zajímavých názorů a informací souvisejících se stářím plástů a významu jejich rychlé nebo pomalejší obnovy. Tyto zajímavosti zpracuji do budoucího článku, až se v tom zorientuji. Vše má své klady a zápory a jenom zkušenost a hluboké znalosti nám pomohou se v problémech orientovat. Uvádím překlad článku Allena Dicka z jeho webu.
__________________________________________________________________
Jsou určité výhody (popisované jinde) v pravidelné náhradě starých plástů, ale náhrada by měla být prováděna v menších dávkách a umírněně (pokud je produkce medu hlavním cíl chovu včel). Pravidlo pro většinu zkušených včelařů v Severní Americe je takové, že včely mohou zvládnout 10% nových mezistěn bez vážné redukce výnosu medu. Toto číslo se může zvětšit na 20% v silných včelstvech v dobrém roce.

Ceny medu stoupají, a vidíme nováčky s nadějemi, kteří si myslí že mohou začít chovat včelstva na mezistěnách - bez použití vystavěných plástů - a získat slušnou úrodu medu. Dále jsou uvedeny grafy, které ukazují obětování medu při stavbě více než menšího počtu mezistěn každý rok - a jiné věci... U většiny věcí je lepší nové než staré, ale jsou významné výjimky. Stará Whisky, staré víno a sýr mají hodnotu. To se také týká včelařského vybavení - v rozumných mezích. Nové úly - když jsou sestaveny včelařem - stejně potřebují hodně práce od včel. Vyrábění vosku bez vystavěných plástů působí včelám stres, a obvykle udělají méně nadbytečného medu, když začínají na novém vybavení. Výroba vosku vyžaduje robustní včely, a stálý přísun potravy, teplo a jiné méně pochopitelné činitele. V experimentování s produkcí vosku mohou být výjimečné roky, které jsou velmi úspěšné. To může oklamat včelaře, který si dělá  falešné naděje na další rok s neblahými výsledky.

(Strips = proužky mezistěn, Foundation = mezistěna, New comb = nový plást, Old comb = starý plást)

Produkce medu v N. Alberta
Packages (za 3 roky dat) Szabo 1983

Graphs 1,2,4 & 5 courtesy Adony Melathopoulo

Vypadá to tak, že použití mezistěn stojí asi 20 kg medu na úl.


Tyto výsledky byly získány odborníky včelaři. Začínání se včelami na mezistěnách může být pro začátečníky spojeno rizikem. Pár co jich znám začínalo s 25 včelstvy v krabicích a polovina jich uhynula první týden!

Zavedená včelstva se o sebe postarají, ale malá včelstva začínající na plně vystavěných plástech - zvláště plástech obsahující pyl a med dobře uložený - prosperují mnohem lépe než včelstvíčka na holých mezistěnách.

Ovšemže výsledky se mění s regionem a sezónou. Vezměte v úvahu další graf, který byl vytvořen právě tady v centrální Albertě. Vypadá mnohem hůř než předchozí: 30 kg méně medu u včelstev startovaných na mezistěnách, ve srovnání s vystavěnými plásty! (A všem těmto včelstvům byly dány plásty v době kdy přišel čas nasadit medníky)!

(Permadent a Pierco jsou typy plastových mezistěn)

(Med (v librách = 0,456 kg))

Experiment prováděný přímo tady na naší farmě ve Swalwell, Alberta:

40 krabicových včelstev (v pěti skupinách) bylo nasazeno na:

• plnou bednu na černých mezistěnách Permadent v dřevěných rámcích
• plnou bednu na bílých mezistěnách Permadent v dřevěných rámcích 
• plnou bednu na černých Pierco plastových rámků 
• plnou bednu na bílých plástech, 
• nebo plnou bednu na normálních tmavých plodových plástech.

Poté co vystavěli první bednu, byla jim dána druhá, stejná jako první. Potom byla přidána mateří mřížka a bedna vystavěných plástů jako medníky podle potřeby. Produkce medu se vážila a zapisovala tak jak pokračovala sezóna.

A poučení?

S úrodou 20 kg by včely na mezistěnách ani nezaplatily náklady, při normálních cenách medu, a včelstva na plástech by udělaly více jak třikrát více medu -- 60+ kg - a dobrý zisk. Se včelstvy na plástech byla také mnohem snadnější práce, méně hýčkání, aby nehladověly.

Co mnoho lidí zapomíná je to, že první polovinu -- nebo více - průměrné sklizně padne na zaplacení výdajů. Pouze potom jsou peníze na zaplacení půjček, práce majitele, a dovolí expanzi. Zisk přijde pouze po zaplacení nákladů a malé zvýšení produkce může zdvojnásobit zisk. Naopak malé snížení výnosů může smazat jakoukoli naději na zisk.

Kromě toho pokud není výjimečný rok, a včely jsou stejně silné, hodně mezistěn zůstane nevystavěných (Viz další graf). Jako výsledek je to, že druhý rok nemusí být o mnoho lepší.

Zde je množství vystavěných mezistěn jak šel čas v uvedeném experimentu.

(Ovšem včelstva s plásty měla 18 vystavěných plástů).

Zajímavá poznámka: Počet vystavěných buněk nahoře byl zhruba stejný, jelikož plastové rámky Pierco měly zhruba 20% více buněk na rámek kvůli mírně menší (přirozenější) velikosti buňky a zmenšené horní a dolní oblasti loučky.

ALE... Co když jsou vystavěné plásty příliš staré a plné trubčí stavby?

Seely 2002

Přírůstek váhy včelstva (libry)

Nějaké trubčí buňky, zvláště u okrajů plodové oblasti jsou nezbytné, a možná dokonce výhodné, ale zde je efekt na produkci medu, kdy máme čtyři trubčí plástyv dvojitém plodišti, ve srovnání se včelstvy bez trubčího plodu.

Komentář od Adony: Rámky byly umístěny na jaře na pozice #3 a #7 v každém z dvou nástavků plodiště. Také je potřeba poznamenat, že mezi včelstvy kde byl odstraněn veškerý plod, včely vystavěly plochy trubčího plástu na přibližně 5 dělničích rámcích do konce roku. Viz originální zpráva original paper

Četl jsem tu zprávu a moje kritika je v tom, že přidal pevné trubčí plásty na pozice 3 a 7 (viz diagram dole). Podle mne toto není způsob jakým v mých včelstvech najdu trubčí plást když ho včely dělají. Obvykle jsou plochy trubčích buněk okolo obvodu, a nikoli celý rámek, tak bych rád věděl jak jsou tyto výsledky použitelné. Pro mě je toto uspořádání umělé a omezuje dispoziční oblast pro dělničí plod, zvláště když uvažujeme že - jak jsem tu popsal dříve - množství položených vajíček a dělničího plodu, které uvádí zprávy od Seeley (jinde) jsou normálně v jeho oblasti mnohem vyšší než co jsem viděl na vlastní oči.

1	2	3	4	5	6	7	8	9	10
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10

Poznámka: Prezentace od Adony, ze které jsem si vypůjčil čtyři z těchto grafů, je o náhradě plástu, a experimenty byly prováděny v naději dokázat, že náhrada plástů ve velkém, jak se praktikuje v částech Evropy, by neměla mít vysoké náklady. Dovolil jsem si použít některé z jejího obsahu abych ukázal jak začátečníci mohou mít problémy při pokusu začínat pouze s novým vybavením v naději, žese vyhnou včelím nemocem. Podle mého názoru je to spíše idealistická představa která pochází od výrobců vybavení, mezistěn a diletantů. Ale včelí nemoci jsou něco jiného než ošklivý případ moru včelího plodu s plástem s příškvary, nemoci se dají zvládnout. Co však včelařský začátečník neumí často překonat je velmi malá snůška a potíže se včelami pocházejícími z nedostatečně vystavěných plástů, jelikož začátečníci často začínají s představou potenciální medové snůšky která je nerealisticky vysoká. Kromě toho úspěch vyzimování včelstev na novém plástu je často první rok špatný. Tento dvojí problém - malá snůška a zimní ztráty - může začátečníka zničit.

Dostávám telefonáty od lidí, kteří si myslí, že začínat na 100% mezistěnách je proveditelný začátek komerčního včelařského provozu. Tak to tedy není. Když jsem poprvézačína, také jsem si myslel, že by to byla dobrá myšlenka. Psal jsem Dr. Don Peerovi a on si udělal čas a vyvedl mě z omylu této představy, a já jsem mu nekonečně vděčný. Jestli existuje seriozní plán vydělat peníze, alespoň 80% z 5 standardních medníků s plásty by měly být zcela vystavěny když se začíná. Jinak je reálné riziko, že včely jednoduše nevystaví mezistěny a také se nazajistí snůška, která je prodána. Průšvih!

Proto dávám radu. Náhradu plástů - v dobře rozváženém plánu - je dobrá myšlenka, ale ekonomické náklady mohou být příliš vysoké, pokud se to dělá přehnaně nebo nezkušenými včelaři.
Výhoda náhrady plástů je reálná, ale problém je složitý. Zvláště sezónní odchylky z roku na rok vytváří v praxi riziko. Úspěch jeden rok může ukázat, že myšlenka je dobrá, ale další rok může nastat katastrofa. Vystavěný plást je produktivnější - někdy až třikrát - a mnohem méně rizikový. To je můj názor.

* Nelze říci, že náhrada starých plástů není dobrý postup. Každý včelař vyřazuje znetvořené a rozbité plásty neustále, a včely likvidují a přestavují plásty. Se zvýšeným používáním chemických akaricidů, náhrada plástů se stává velmi důležitou praxí, jelikož syntetické chemikálie se rychle hromadí a mají špatné účinky na včely, a mohou zanechávat rezidua ve vosku, pokud se s nimi pečlivě nevypořádáme.
Studie dokázaly průkazně, že mor v.p., zvápenatění, nosema a další nemoci mohou být drasticky zredukovány náhradou plástů (nebo sterilizací pomocí ozáření)- Ozáření však neodstraní syntetické chemikálie.

http://honeybeeworld.com/diary/articles/fdnvsdrawn.htm

Zajímavá obrázková ilustrace, jak stárne včelí plást 
od Juanse Barrose, velkovčelaře z Chille

(Illustrates the darkening of comb over time)

29/03/2008

08/04/2008

17/04/2008

29/04/2008

09/05/2008

Tabulky počtu buněk v plástu