Nová nařízení KVS

N A Ř Í Z E N Í č . 1 / 2 0 1 1

Ohniskem nebezpečné nákazy moru včelího plodu bylo rozhodnutím o mimořádných
veterinárních opatřeních č. j. 2011/1036/KVSE ze dne 25. 3. 2011 vyhlášeno hospodářství
chovu včel reg. č. CZ 89779224 v Městečku Trnávka, části obce Lázy, v k. ú. 679437
Lázy.

N A Ř Í Z E N Í č . 2 / 2 0 1 1

Ohniskem nebezpečné nákazy moru včelího plodu bylo rozhodnutím o mimořádných
veterinárních opatřeních č. j. 2011/1221/KVSE ze dne 11. 4. 2011 vyhlášeno hospodářství
chovu včel reg. č. CZ 89750852 ve Vlčí Habřině, v k. ú. 783692 Vlčí Habřina.

N A Ř Í Z E N Í č . 3 / 2 0 1 1

MIMOŘÁDNÁ VETERINÁRNÍ OPATŘENÍ:
Čl. I
PODZIMNÍ OŠETŘENÍ VČELSTEV
(1) Všem chovatelům včel na území Pardubického kraje se nařizuje provedení podzimní
léčby proti varroáze včel u všech včelstev prostřednictvím trojího ošetření přípravkem
Varidol 125 mg/ml roztok k léčebnému ošetření včel, provedeném v období nejdříve
od 10. října 2011 do 31. prosince 2011.
(2) Při druhém a třetím ošetření včelstev přípravkem Varidol 125 mg/ml roztok k léčebnému
ošetření včel nesmí být ve včelstvech zavíčkovaný plod. V případě přítomnosti
zavíčkovaného plodu musí být tento plod odstraněn vyřezáním nebo rozdrásáním. Mezi
jednotlivými ošetřeními musí být dodržena minimální přestávka 9 dnů, přičemž třetí
ošetření nesmí být provedeno před 20. listopadem 2011. Pro provedení třetího ošetření
přípravkem Varidol 125 mg/ml roztok k léčebnému ošetření včel se doporučuje použití
aerosolové aplikační formy. V odůvodněných případech může být přípravek Varidol 125
mg/ml roztok k léčebnému ošetření včel nahrazen přípravky buď MP-10 FUM a. u. vet.
při použití fumigační aplikační formy nebo M-1 AER 240 mg/ml koncentrát pro přípravu
roztoku k léčebnému ošetření včel při použití aerosolové aplikační formy.
Čl. II
OSTATNÍ POVINNOSTI CHOVATELŮ VČEL
Všem chovatelům včel se nařizuje důsledné průběžné odstraňování posledního
zavíčkovaného trubčího plodu, popř. vyřezávání stavebních rámků, a sledování přirozeného
spadu roztočů u nejsilnějších včelstev v období od července do září 2011. V případech, kdy
je průměrný přirozený letní spad roztočů vyšší než pět samiček na den, nebo v případech,
kdy je u některého včelstva pozorováno silné napadení trubčích kukel u více než poloviny
prohlédnutých buněk, je chovatel povinen toto podezření na vysokou intenzitu varroázy
včel bez prodlení oznámit správnímu úřadu.
Čl. III
ODBĚR VZORKŮ ZIMNÍ ÚLOVÉ MĚLI
(1) Všem chovatelům včel se nařizuje po ukončení podzimního ošetření včelstev očistit
podložky ometením a vložit je na dobu nejméně 30 dnů na dno úlů do všech včelstev,
a to v termínu nejpozději ke dni 31. prosince 2011. Po posledním ošetření, před vložením
podložek k odběru zimní úlové měli, se doporučuje dodržet interval mezi posledním
ošetřením a ometením podložek v délce nejméně 7 dní.
Nařízení č. 3/2011
str. 2/2
(2) Všem chovatelům včel se nařizuje odebrat nejdříve po uplynutí 30 dnů od vložení
podložek vzorky zimní úlové měli a do 15. února 2012 je odevzdat na územní pracoviště
správního úřadu k laboratornímu vyšetření. Zimní úlová měl nesmí být po odběru
přesívána přes síta s otvory menšími než 5 mm.

Viry a včely

Snadné a levné mapování virů mezi včelami
Firma BVS, Inc poskytuje včelařům služby přehledu o virech od roku 2008. Pomocí technologie IDVS (Integrated Virus Detection System), na kterou má BVS, Inc licenci z Centra Edgewood z armádního chemického a biologického centra. Je to celkem nová technologie, která dokáže levně a rychle detekovat viry a je nyní k dispozici veřejnosti.
Pomocí detekce virů ve včelstvech je možné a užitečné zmapovat rozdělení, frekvenci a druhy virové zátěže po celé zemi. Tyto údaje pak ukazují na různé faktory, které souvisí s virovou zátěží a může sloužit jako nástroj pro zlepšení metod ošetřování včel. Analýza jednoho vzorku stojí 50 dolarů a mohou se posílat sloučené vzorky z nějaké oblasti. Nejlépe 3 vzorky do roka, jaro léto podzim.

Je známo, že výskyt virů je úzce spojen s varoázou a že viry se velmi rychle množí v roztočích Varroa Destructor. Tito parazité pak infikují včely a celé včelstvo může podlehnout rychle virové nákaze.
Pokud jsou včely vystaveny vyšší úrovni různých stresů, doprava, počasí, špatná výživa, škůdci, Nosema, pesticidy, léčiva atd., viry se stávají aktivní a jejich rozšíření může vyvolat kolaps včelstev.
Přehled o virech ve včelstvech může včelařům dát určité vodítko pro změnu metod ošetřování, načasování a změna léčebných plánů, zlepšení výživy atd.

Žít a nechat zemřít

Aneb jde to i jinak. Mezinárodní konference k desátému výročí založení Pracovní Společnosti Nástavkových Včelařů se konala 13.11.2010 v Praze a je o ní pěkně napsáno tady. Byl jsem tam na přednášky Henka Koka a Johna Kefusse a nelituji. Byla to v určitém směru revoluce v českém včelařství. Přednášky vyšly v časopise Moderní Včelař, který je všem dostupný.

Včelaři, sledujete stav varoázy ve včelstvech?

Nezáleží na tom, jestli ano nebo ne, můžete pomoci zlepšit unikátní projekt Varroamonitoringu (VMS) v Česku vyplněním tohoto anonymního dotazníku.

Autoři vám předem děkují a vy uděláte užitečnou věc.

Některé příčiny ztrát včelstev

Souběžně se zprávami o dramatických ztrátách včelstev až 35% v USA, Izraelští komerční včelaři odhadují roční ztrátu ve výši 25%. Navíc jejich včelstva nebyla tak silná jako v předešlých letech a medový výnos byl snížen. Od 58 včelařů (46 000 včelstev) dotázaných, 40% si stěžovalo na rozsáhlé ztráty včelstev v průběhu roku 2008.

S cílem zjistit možné příčiny úbytku místních včelstev, byla iniciován komplexní studie incidence a charakteristiky ztrát včesltev v Izraeli. Naším cílem bylo zhodnotit (a) rozsah a příznaky úbytku včelstev po celé zemi, a (b) role patogenů a parazitů na zdraví včelstva.

Zvýšená incidence vysokých ztrát byla častější v poměrně malých včelařských provozech(méně než 100 včelstev). Profesionální management by mohl hrát významnou roli v prevenci ztrát, protože nejnižší ztráty byly hlášeny u chovatelů, kteří provádí preventivní ošetření proti Nosema a Varroa.

Během zimy 2008 - 2009, populace včelstev byla celkově normální a včely se symptomy nemoci (pytlíčkový plod, paralýzy nebo deformovaných křídel) byly vzácně pozorovány (9%). Nicméně PCR vyšetření odhalilo, že 73% testovaných úlů ukazuje asymptomatickou infekci viry (BQCV, IAPV, DWV, VaDV-1, SBV, ABPV).

Ve 42% z nich, byl zjištěn více než jeden virus u stejného vzorku. Některé kolonie byly také zamořeny Nosemou nebo Varroa. Pouze 5% včelstev v průzkumu byly diagnostikovány jako bez patogenů. V souhrnu jsme zjistili, že vysoký podíl zdánlivě zdravých včelstev mělo více patogenů.

Hodnocení ztrát včelstev v Izraeli v souvislosti s výskytem patogenů a škůdců, Apidologie

Evaluation of colony losses in Israel in relation to the incidence of pathogens and pests, Apidologie

Včely rezistentní na Varroa jsou v dohledu

Novozélandští včelaři mohou mít příští rok včely geneticky selektované na schopnost boje s roztočem varroa. Je to jeden z několika projektů na cestě k nalezení alternativ k chemickému léčení na kontrolu parazita, který hubí včelstva. Včelařská výzkumnice Michelle Taylor říká, že identifikovala druh včel, který umí redukovat populaci varroa v úlu pomocí zásahu do jejich rozmnožování.

Včely otevřou buňku a vytáhnou kuklu, a tak vyženu samičku V.D., která si musí najít jinou buňku a tím ztratí několik dní na rozmnožování.
Paní Taylor říká že tato metoda boje s Varroa bude pro včelaře technicky náročná. V prosinci budou pracovní semináře aby se včelaři naučili jak chovat geneticky vybírané včely a jak je udržet.
Cíl je mít takové včely na podzim příští rok. Mezitím pokračují pokusy s biologickými metodami kontroly roztočů, které jsou méně účinné jak syntetická léčiva. Včelařství na N. Zélandu mají první známky rezistence roztočů na syntetické chemikálie, které většina včelařů používá.

Genetically selected varroa-fighting bees on the way

Světový výzkum apidologů se točí kolem zdraví včel

informuje Apidologie ve zvláštním vydání

Autoři: Marla Spivak a Yves Le Conte

V posledních letech se dostaly rozsáhlé ztráty včelstev do celosvětové pozornosti. Nemoc kolapsu včelstev (Colony Collapse Disorder), zimní ztráty a slabá včelstva jsou přítomny v mnoha včelínech a vedou k velmi vážné situaci pro včelaře a opylování. Špatné zdraví včelstev vyvolalo znepokojení mezi vědci a finančními agenturami, které naštěstí vyústilo podstatným novým vědeckým výzkumem o patologii včely. Mysleli jsme si, že bude příhodné sestavit speciální vydání na zdraví včel a pomoci syntetizovat informace o aktuálním výzkumu na toto téma.

Začneme třemi recenzemi stavu zdraví včel v USA, v Evropě av Latinské Americe. Přehled kde J. Pettis a K. Delaplane zdůrazňuje obrovské úsilí v oblasti výzkumu který probíhá v USA, a je financovaný dvěmi odvětvími Ministerstva zemědělství USA. Přehled od Moritz et al. zdůrazňuje, že stejně přísné výzkumné záměry jsou koordinovány v celé Evropě. Až do teď, zdravotní situace včel v Latinské Americe nebyla dobře zdokumentovaná. R. Vandame a A. Palacio genetika staví proti sobě včely, zemědělské postupy a využívání krajiny v Latinské Americe s průmyslovějšími zeměmi, a předkládá hypotézy `` křehké rovnováhy'', která potkává včely na jižní polokouli Nového světa. Znalosti rozsahlých studií prováděné v těchto regionech mohou pomoci čtenářům zaměřit a koordinovat další úsilí v oblasti výzkumu po celém světě.

Další skupina článků dává přehled dopadů životního prostředí na včelí zdraví: vliv krajiny, výživy, používání propolisu a pesticidů. Politika krajiny a životního prostředí, diskutované N. Desneux et al., jasně ovlivňují dostupné květinové zdroje pro včely, což zase ovlivňuje nutriční stav včel, který byl přezkoumán od R.Brodschneider a K. Crailsheim. Velká pozornost je správně zaměřena na množství a kvalitu pylu k dispozici pro včely v průběhu celého roku, a jak dopadá výživa na včelí imunitní reakci, jejich náchylnost k nemocem, a populaci včelstva. Používání pesticidů, jsou pojednány od R. Johnson et al., Může to mít přímé a letální účinky na včely. Ale objevující se výzkum ukazuje, že subletální a synergické účinky pesticidů mohou být skryté, ale závažné riziko pro včely. Kromě toho mohou kombinované účinky pesticidů, špatná výživa a nemoci být další složky zátěžující včely létavky v našem moderním zemědělství a životním prostředí ve městech. Je jasné, že imunitní systém včel je zatížen bezprecedentním způsobem. Přehled předchozího a současného výzkumu o propolisu od M. Simone a M. Spivak poskytuje pohled na výhody, které jsou často přehlíženy, ale jsou to důležité antimikrobiální látky na sociální ochranu včelstev.

Série článků o patogenech a parazitech včel poskytují nové a velmi zajímavé informace. Zajímavý komplexní přehled o včelích zdraví v Německu, přehled od E. Genersch et al. Dospěly tam k závěru, že destruktor Varroa je pravděpodobně příčinou ztrát včel v této zemi. Podporujíce tento závěr, Y. Le Conte et al. přezkoumává dopad Varroa na včely a předkládá pádný argument pro další pozornost na výzkum kolem tohoto roztoče.

Další plány na sekvenci genomu Varroa představí novou cestu pro výzkum o roztočích, a upozorňuje na vztah Varroa - včela jako jeden z nejzajímavějších modelů parazit - hostitel ke studiu. Také dopad Nosema ceranae na včelí zdraví v USA a Asii, tak v Evropě, je posuzován od J. Chen a Z. Huang, a M. Higes et al., Resp. Rozšířený výskyt tohoto nového druhu Nosemy překvapil většinu výzkumných pracovníků v posledních letech. Je důležité, aby pochopili, jak tato nemoc postihuje samotné dospělé včely, a ve spojení s množstvím jiných patogenů, parazitů a zátěžových faktorů životního prostředí na včely.

Nakonec předkládáme dva přehledové články o chovu včel a přírodním výběru včel s ohledem odolnost vůči parazitům a patogenům. Řada programů výzkumu a včelařské programy selekce v Evropě vedly k místní populaci včelstev, která přežívají bez léčby proti roztočům. Büchler et al. dávají přehled shodného úsilí probíhajícího se v Evropě na výběr pro specifické znaky, jako jsou hygienické chování, které pomáhají snížit včelám zatížení roztočem. Také dávají přehled různých úspěchy jiných úsilí, jako přístup ke včelímu šlechtění `` žít a nechat zemřít''. Rinderer et al. Přezkoumává úspěchy dvou hlavních úsilí o šlechtění včelv USA. Prvním z nich je projekt s ruskými včelami, které byly dovezeny z Dálného východu, Ruska, které ukazují dobrou odolnost proti Varroa napříč USA, a to zejména ve včelstvech, které jsou udržovány na jednom místě po celý rok. Druhá je linie včel chovaných v USA nazývá VSH linie pro včely s "Varroa Citlivou hygienou". Tyto včely mají zvýšené vyjádření hygienického chování vůči roztočům, a také ukazují prokazatelnou odolnost proti roztočům.

Jsme hluboce znepokojeni ztrátami včelstev včely ve Spojených státech a v Evropě. Jsme hrdí že můžeme představit toto zvláštní vydání Bee Health (Včelí Bee zdraví), které zahrnuje mnoho prominentních vědců v této oblasti. Děkujeme všem autorům za jejich vynikající spolupráci v tomto dlouhém procesu. Doufáme, že články v tomto čísle poskytnou impuls pro další výzkum způsobů, jak pomohou snížit ztráty včelstev a podporovat zdraví včel.

Syntetická léčiva pro včely

Co o nich píše Randy Oliver, „Vědecký včelař“

(Připomínám, že fluvalinát je součástí léčiva pro včely "M-1 AER" a MP-10. Amitraz je pak účinnou látkou ve Varidolu FUM. Tyto dvě chemikálie jsou pilířem české metody boje s varoázou.)

Zdroj informace
Rezistence roztočů a chemická Persistence (setrvalost)
Dalším problémem s přetrvávání některých akaricidů v plástech je to, že neustále vystavuje přežívající roztoče chemikáliím. Tento efekt přispívá nejen k rozvoji a úspěšnému šíření rezistentních roztočů, ale také potlačuje jakékoli oživení nerezistentních roztočů - rezidua chemikálií ve skutečnosti pomáhají rezistentním roztočům, protože odstraňují soutěž.
Když poukazuji na persistenci akaricidu, myslím to opravdu vážně! Nedávno mi byly ukázány výsledků testů na plástu od včelaře, který naposledy použil Checkmite+ před šesti lety a fluvalinat (jako Mavrik) před třemi lety. I po této významné uplynulé době, jeho plást stále obsahoval téměř 2 ppm coumaphos a 6 ppm fluvalinat. Ani jedna z těchto hodnot není dostatečně vysoká, aby mohla vyvolat přímou toxicitu, ale i několik let poté, co byl naposledy použit, koncentrace byly stále dostatečně vysoké, aby vyvolaly podezření, že mohou ovlivnit matky a trubce (Pettis 2006, Rinderer 1999).
Jak jsou další pesticidy a akaricidy přidávány do plástů, může synergie toxinů dosáhnout úrovně, které mají vliv na zdraví a produktivitu včelstva. Toto hledisko by měly být uvažováno včelaři, jejichž včely jsou brány do zemědělských oblastí, kde se používají pesticidy a včelstva budou vystavena zemědělským pesticidům - pokud vaše včelstva budou vystavena zem. pesticidům, měli byste se jednak snažit vyhnout perzistentním akaricidům a bedlivě sledovat úrovně nosemy.

Přehled dostupných syntetických akaricidů

Fluvalinat
Fluvalinat je nejznámější varroacid široce používán ve formě pásků Apistan ®, které byly zlepšeny dříve kousky dřeva nebo lepenky ponořené do zemědělského roztoku Mavrik®. Byla to opravdu zázračná chemikálie, která byla bezpečná pro manipulaci a nedostala se do medu a neměl žádný znatelný vliv na včely a zahubila spoustu roztočů (99+ % zabitých).
Kupodivu, když Dr. Mark Goodwin (osobní komunikace) první testoval Apistanové proužky na Novém Zélandu, když zjistil, že pouze 3,1% z celkového ošetřování zajistilo odpovídající kontrolu roztoče! Výrobce prostě začal s poměrně vysokou dávkou, aby se zajistilo zabití prakticky každého jednotlivého roztoče. Včelaři tak očekávali, že produkty zajistí téměř úplnou eradikaci roztočů s každým použitím. Ve zpětném pohledu počáteční nadměrně vysoké dávky fluvalinatu pravděpodobně pomohly urychlit vývoj rezistentních roztočů. V případě Apistanu nebyl dlouho předtím takový silný selektivní tlak který vytvořil skupiny populace roztoče, které začaly útočit dříve, takže včelaři začali používat více proužků, nebo léčili častěji.
Křivka procent roztočů zabitých proti procentu doporučené dávky Apistanu aplikovaného (původní neresistentní roztoči na Novém Zélandu). (Grafy a obrázky jsou ve zdroji článku). Všimněte si, že jen malý zlomek z jednoho pásu byl stejně účinný jako plná dávka (100% - se skládá ze 2 proužků).S laskavým svolením Dr. Mark Goodwina.
Komerční včelaři, ve snaze snížit náklady, namáčeli dřívka z nanuků do Mavriku (a později, různé jiné formy aplikace), a dříve dlouho užívali velmi vysoké dávky. Všichni jsme slyšeli, jak to vedlo k rozsáhlé rezistenci roztoče vůči fluvalinatu a celosvětově kontaminaci vosku.

Dr. Maryann Frasier (2008), po analýze kolonie trpících CCD zjistila, že "Nejvýznamnější rozdíl v hladinách pesticidů ve srovnání se zdravím včel, bylo to, že zbytky fluvalinatu inklinovaly být vyšší v pylu, vosku a plodu slabých, mrtvých a zotavovaných včelstev vzhledem k silným včelstvům. Nejvyšší hladiny pesticidů byly zjištěny ve vosku, následuje pyl a plod, ale hladiny ve vosku jsou mnohem variabilnější než v pylu nebo plodu. Hladiny Fluvalinatu nalezené v plodu jsou v rozmezí smrtícím pro včely. "
Nedávno byl ten názor, že fluvalinat prodávaný dnes je toxičtější než starý, protože obsahuje pouze dvě "aktivní" formy molekuly (pojmenovaný tau-fluvalinat). Nicméně, když jsem se ptal zástupce Wellmark, Doug VanGundy, o tom, vysvětlil že k jediné změně došlo v názvu, protože společnost měla vždy používat tau-fluvalinat ve výrobku.
Apistanové proužky a Mavrik stále včelaři používají, a jejich úspěch závisí na stupni rezistence místních roztočů, a zda je výrobek rotuje s jinými opatřeními kontroly roztočů. Rezistence se snižuje u roztoče - nonresistantní roztoči zvítězí, jestli nejsou trvale ošetřovány chemikáliemi. Bohužel, zbytky v plástech mají podobný účinek jako nonstop léčba.

Zajímavostí je, že autor registrace EPA produktu (EPA 2005) se zdá nepochopil, jak by Apistan pásy měly být použity, jak o tom svědčí následující odstavec:

"Nicméně, je prohlášení v návodu nutné k ochraně včel při hledání potravy LD50 menší než 11μg/včelu. Pro tau-fluvalinat, akutní kontaktní toxicita pro včelu medonosnou ukazuje, že je LD50 0.2μg/včelu.To klasifikuje tau-fluvalinat jako vysoce toxický pro včely.Impregnované pásy formulace [Apistan] se používají ve včelstvech k léčbě varroázy, kdy včely nejsou přítomny. "

Zřejmě si autor nemohl představit, že by včelaři skutečně výrobek vkládali do úlu živých včel! LD50 stranou, realita je, že jsem používal proužky několik let a určitě jsem si nevšiml že škodí včelám. Nicméně, to je drsný na trubce a matky, plus jeho toxicita je zesílena, pokud jsou použity ve včelstvech která již obsahují zbytky coumaphosu (Johnson 2009).

Fluvalinat se těší oblibě dlouhodobě. U mnoha včelařů, Apistanové proužky zajišťovaly účinnou kontrolu roztoče po dobu asi šest let (i když ke konci jsme je potřebovali k léčbě častěji). Výrobek je stále ještě prodává, a nadále funguje v některých oblastech. {Komerční včelaři byli schopni prodloužit životnost fluvalinat zvýšením dávky Mavriku a / nebo střídali ho s dalšími produkty a prodloužili jeho efektivní život téměř dvacet let!
Fluvalinat opravdu mohl být použit s budoucí rotací akaricidu, zejména pokud včelaři praktikují určitý stupeň výměny plástů, aby se zabránilo nahromadění reziduí, což umožňuje návrat nerezistentních roztočů. To je trochu komplikované, protože nerezistentní roztoči, neomezovaní rezistentními mechanismy, mohou být škodlivější než rezistentní roztoči!
Fluvalinat by se měl používat opatrně, pokud vůbec, producenty matek, protože může vést k tiché výměně matky (Currie 1999), brzké mortalitě trubců (Rinderer 1999), a snižuje životaschopnost spermií (Burley 2007).

Amitraz

Amitraz byl jeden z prvních varroacidů registrovaných v USA, a je účinný proti oběma varroa a tracheálním roztočům. Byl vyráběn v plastovém pásku jako Miticur, ale registrace pro použití u včel úlů byla stažena po několika soudních sporech.Nicméně, včelaři na celém světě běžně používají AG produkty Tactik ® a Ovasyn ® mimo návod. V Československu byl (a je) amitraz používán mnoho let jako fumigant, spálením dvou kapek Tactiku ("Varidol") na kousku ošetřeném filtrační papíru.
Na západě USA, Tactik v oleji nebo tuku rychle se stal miláčkem komerčních včelařů kde selhal coumaphos. Nicméně, nebylo žádné překvapení před pár lety, když jsem začala jednání zprávy, že roztoči ukazovaly rezistenci k výrobku, a tento rok by včelaři v některých oblastech se nemohli již spoléhat na amitraz, aby se důsledně zabili roztoči. Apivar ® je francouzský recept s amitrazem široce používán v Evropě, a také registrovaůný na Novém Zélandu a Kanadě (ale bohužel ne v USA).

Kanada v poslední době zaznamenala amitraz strip-Apivar ®-pro použití při mimořádných událostech (Jsem zmatený všemi "API" a "Vars," také!). Tento výrobek má dlouhou úspěšnou historii v Evropě (i když roztoči vyvinuli rezistenci tam kde byl používán po mnoho let).
Amitraz má žádoucí kvalitu tím, že se odbourává poměrně rychle v medu a vosku (i když jeho degradační produkty jsou perzistentní a mohou mít zdravotní problémy). Ze všech syntetických akaricidů je snad nejvíce blahodárný v úlu.

Sečteno podtrženo - syntetické akaricidy

Když varroa poprvé zasáhl severoamerické včelnice, mohli jsme ho kontrolovat jednou za rok ošetřením Apistanem. V současné době jen málo komerčních včelařů přežije bez alespoň dvou ošetření v sezóně proti roztočům (a některé až tucet!), A nejsou si jisti, že léčba bude ještě pracovat z roku na rok. Je jasné, že jsme ztratili bitvu, když se nám roztoč směje do obličeje, a říká: "Je to váš nejlepší střelec?" (Budu mluvit k této otázce v nadcházejícím seriálu o chovu včel pro všeobecnou rezistenci na parazita).

Jsou nyní tři syntetické akaricidy registrovány pro použití v USA: Apistanové pásy, Checkmite + pásy, a Hivastan "placky". Tyto tři, spolu s (nelegálním) amitrazem vybavují komerční včelařě možností chemické "rotace", aby se zabránilo rezistenci roztoče, zvláště když se to střídá s "přírodní léčbou", jako je thymol, kyselina mravenčí, nebo (technicky nelegální) kyseliny šťavelové. Klíčovou myšlenkou je míchat je - pokud budete používat akaricidy, ne jen udržet pomocí stejného do doby, než to nedokáže!

Bohužel, s ošetřením proti roztoči, není oběd zdarma. Všechny akaricidy, ať syntetické nebo přírodní, mají negativní dopady na včelstvo - jako vývojové účinky na chov (coumaphos, amitraz), zjevná plodová toxicity (coumaphos, kyselina mravenčí, thymol), toxicita na dospělé včely (Hivastan), imunosuprese, změny v chování (např. rozdmýchává z fumiganty nebo vysazení matky), nebo účinky na matky a trubce (fluvalinat, coumaphos, mravenčí, thymol).Tyto skutečnosti naznačují tři taktické body:

1.Použijte ošetření tak málo podle potřeby,

2.Zavést málo akaricidu jen co je nezbytné, a

3.Vyhněte se akaricidům, která zanechávají přetrvávající rezidua v plástech.Tento poslední bod se týká především coumaphos a fluvalinat (čas ukáže, jestli je problém Hivastan).

Akaricidy by neměly být vnímány jako jediný prostředek ke kontrole Varroa. Ve skutečnosti by měly v ideálním případě být použity pouze jako poslední možnost. Roztoči mohou být efektivně kontrolováni kombinací rezistentních kmenů matek, oddělky na jaře nebo na podzim, trubčími rámky, podporováno rotací a některými kombinacemi (syntetických a / nebo přírodní) akaricidů podle potřeby.

Nový způsob kontroly roztočů Varroa

Originální objev výzkumníků Michigan State University (MSU) by mohl pomoci chránit včely před smrtícími parazity, kteří ničily komerční včelstva.

Výzkumníkům MSU se poprvé podařilo vyrobit v laboratoři proteiny, které pomáhají kanálu iontů sodíku přes buněčné membrány parazitů známým jako roztoči Varroa. Výzkum, používající buněčné žabí vajíčka, také zjistil, že tyto proteiny reagují na chemické látky jinak, než bílkoviny sodíkových kanálů u včel, tedy zjištění, že by to mohlo být klíčem ke kontrole ovládání roztočů.

"Insekticid používaný ke kontrole varroázy, fluvalinát, se zaměřuje na sodíkové kanály roztoče," řekl Ke Dong, profesor entomologie MSU. "Ale roztoči se stávají rezistentní vůči fluvalinátu. Úspěšné vyrábění sodíkových kanálů roztoče v laboratoři dnes umožňuje vědcům vyvinout nové chemické látky, které se zaměřují na sodíkové kanály roztoče, ale nemají vliv na včely."

Fluvalinát paralyzuje roztoče a nakonec ho zabije. Ale kromě problému rostoucí rezistence roztoče, pesticid může poškodit včely a kontaminovat med, pokud není použit velmi pečlivě.

Vědci MSU také našli dvě aminokyseliny v kanálu sodíku roztoče, které činí roztoče odolným vůči tetrodotoxinu, neboli TTX, smrtelnému jedu nalezeném v rybě pufferfish, který není v současné době používán jako insekticid.

"Chemické látky, jako jsou fluvalinat a TTX napadá kanály sodíku u hmyzu a roztočů, a tak tento základní výzkum otevírá dveře pro další aplikovaný výzkum týkající se chemických látek na kontrolu roztoče a jiných škůdců hmyzu," řekl Dong.

Ostatní členové týmu jsou MSU Yuzhe Du, vedoucí výzkumný spolupracovník, Yoshiko Nomura, hostující vědec, Zhiqi Liu, bývalý vědecký pracovník, a Zachary Huang, docent, to vše v oddělení entomologie.

Roztoči Varroa napadli Spojené státy z východní polokoule v roce 1987 a mohou zabít celé včelstvo během roku. Krmí se včelí krví a přenáší viry. Roztoči vyhladily v roce 2004 téměř 50 procent americké komerční včelí populace.

Varroázy může také případně přispívat k nemoci hroucení včelstev, neboli CCD, podle amerického ministerstva zemědělství. Poprvé popsána v roce 2006, CCD je oficiální název pro mizení stovek tisíc včel z úlů celého světa. Vědci nebyli schopni najít příčinu.

"Tito roztoči jsou velký problém pro zemědělství," řekl Huang. "Téměř 80 procent z potravinářských plodin je závislých na opylování."

V Michiganu, ovoce a zelenina v hodnotě 400 milionů dolarů závisí na opylování včely medonosné a med a včelí vosk přidává dalších 5 milionů dolarů na státní ekonomiku každý rok. Celostátně včelí opylení je odpovědné za 15 miliard dolarů na přidané hodnotě plodin, zejména pro speciální plodiny, jako jsou mandle a jiné ořechy, bobule, ovoce a zeleniny, podle USDA. Je odhadováno, že jedno ze tří soust jídla lidí je díky opylování.

Výzkum byl zveřejněn 4. prosince ve vydání The Journal of Biological Chemistry.

MSU výzkum je financován z US Department of Agriculture a projektu GREEEN, Michiganské zemědělské iniciativy na MSU. Výzkum Donga a Huanga je také podporován Michiganskou Zemědělskou Experimentální Stanicí.

Zdroj zprávy

Veterinární novinky pro včelaře

Jako každý rok se v únoru v Nasavrkách sešli veterináři, kteří mají na starosti včely a včelaře. Místo očekávaného Dr.Vondrky řídila poradu příjemná dlouhovlasá krasavice MVDr. Jana Houdková z odboru ochrany zdraví a pohody zvířat SVS.

Na úvod podal tajemník ČSV MVDr. Peroutka informaci o stavu včelařství. Zastavil se pokles počtu včelařů na asi 47 tisících (97% včelařů jsou členy Českého svazu včelařů). Počet včelstev na podzim 2009 bylo 497000, ztráty uhynulých včelstev z let 2007 a 2008 byly tedy téměř nahrazeny. Dotace na kompresory letos budou jako minulé roky. Léčiva nakupovaná přes OV budou již za dotovanou cenu (30%) za podmínky maximálně 3 objednávek. Odpadne tedy poprvé rozsáhlá administrativa zpracování žádostí o dotace, dokladování a převodů peněz. Byla vyzdvižena výborná spolupráce SVS s ČSV.

Dr. Houdková podala přehled o nové legislativě, Zákon 298/2009 - §70 . prodloužení lhůty o 6 týdnů od utracení včel., Vyhláška č.12/2010 mění vyhl. 299/2003 - zrušení Metodického návodu č. 3/2007 - bude platit od 1.3.2010. §138 Preventivní opatření p) likvidace neobsazených úlů pokud nejsou zabezpečeny proti včelám. §139.

Ing. Veselý z Beedol informoval o novinkách v boji s varoázou. Významné jsou změny kromě oficiálního názvu GABON PA 1.5 mg proužky do úlů u oblíbeného "Gabonu". Podrobná informace vyjde ve Včelařství - čísle 5/2010. Pro nedočkavce je tu několik rozdávaných informačních materiálů: Změny v distribuci Gabonu 1, Změny v distribuci Gabonu 2, Objednavka, Informace pro chovatele1, Informace pro chovatele 2, Formulář záznamů hodnocení 1, Formulář záznamů hodnocení 2.

V roce 2009 byl nenormální průběh v dynamice vývoje roztoče Varroa Destructor (V.D.) - byl to opožděný vrchol nárůstu.

Zásady tlumení varoázy jsou stále:

1. Snaha o dosažení nulové prevalence v začátku sezony důsledným léčením na podzim, v zimě a doléčení nátěrem plodu na jaře,

2. Monitorování populace roztočů v létě a včasným zásahem,

3. Hodnotit účinnost Gabonu a posílit ho kyselinou mravenčí.

Přirozený spad V.D. je ovliněn kondicí VD, kde jsou obrovské rozdíly. Proto se doporučuje ověřit stav zamoření otevíráním trubčího plodu. Kritické období je v období dovolených červenec a srpen, kdy často včelaři propásnou optimální termín zásahu. Amitraz ve Varidolu potvrdil svoji účinnost. Změna názvu zasáhla i Formidol 40 ml proužky do úlů. Roztoči si vytváří rezistenci (křížovou) na skupinu pyrethroidů. Možnost zlepšení Gabonu látkami blokujícím detoxikační enzymy roztočů - zvýšila by se ale cena. Rezistentní roztoči mají nižší vitalitu. Po 20 let používání chemikálií fluvalinatu, amitrazu, acrinathrinu se rezistence začíná projevovat až nyní. V okolních státech tomu bylo mnohem dříve. Za Gabon je těžké hledat adekvátní náhradu. Gabon účinkuje dobře i při poddávkování (1 proužek na úl). Jako náhrada se připravují přípravky na bázi Thymolu API LIFE VAR, přírodní přípravek ROTENON z kořenů rostlin (používají rybáři), HCOOH 85% 100 g a 50 g.

O nějaké významně snížené účinnosti Gabonu jsem v prezentaci nic nezachytil. Podezření o nedostatečném množství účinné látky v některých várkách se prý nepotvrdila.

Ing. Titěra podal přehled situace kolem moru včelího plodu. Podstatné pro včelaře je znát jak vypadá zdravý plod (bílý, perleťový). Jakákoli odchylka od normálu by se měla sledovat a vyšetřit - viry atd. Mor lze potvrdit pouze laboratorně - je ho několik druhů, neplatí vždy tradiční příznaky - hnědá zapáchající substance klihovitě se táhnoucí vlákno... Na vyšetření posílat celý plást. Laboratoře by měly posílat podrobnější výsledky vyšetření nenormálního plodu - nikoli jen výsledek NEGATIVNI. Hniloba plodu se u nás dlouhou dobu (25-30 let) nenašla. Ve Švýcarsku je však hniloba (EFB) rozšířená. Záměnu moru s viry může rozlišit jen laboratoř (PCR, barvení spor, mikroskop). Doporučení používat papírové tubusy na sběr vzorků spadu (měli). Vzorky měli v krabičkách od sirek a cigaret, kdy na dně krabic je vypadaná vrstva společné měli z celé ZO jsou nepřijatelné.

Je falešný a neopodstatněný často šířený názor, že původce moru v.p. je všude v přírodě. Mor (mimořádně odolné spory bakterie P.L.L.) je tam, kde byl dříve a nezlikvidoval se správně a tam kde nebyl, tak není. Velký význam má dohledávání "mrtvých" opuštěných stanovišť a jejich likvidace ohněm. Lesní požár je významná očistná přírodní událost.

Na imunitu včel má velký vliv celková kondice včelstva. Stresované včelstvo, kdy larvy krmí z "nedostatku personálu" včela s umazaným sosákem po čištění morové buňky, může podlehnout snadno i menšímu infekčnímu tlaku. Negativní vliv pesticidů, oslabení včelstev a podíl na vypuknutí epidemií. Desinfekční roztok 10 litrů vody, 1 litr Chlornanu sodného (SAVO) a 0.5 kg NaOH je jednorázový a funguje 1 den. Významné je zařazení do Vyhl. 12/2010 "podezření" - 6 měsíců a likvidace včelařského inventáře bez včel.

Odpoledne bylo na programu téma kontrol medu a otrav včel.

Má fruktózový sirup podíl ve vymírání včel?

Další vysvětlení pro hroucení včelstev vlivem umělých sladidel až ke ztrátě orné půdy. Řešení se však možná nabízí.

Fruktózový kukuřičný sirup (High-fructose corn syrup = HFCS) je horké téma v americké národní diskusi kolem diety s odpůrci, kteří ho napadají, jako je Daniel Engber uvádějící, že je to nezdravé, nepřirozené a nechutné, zatímco rafinerie kukuřice namítají, že je to bezpečné, přirozené a chutné sladidlo. Nyní byly tyto potravinářské přídatné látky zapleteny do úpadku jiného "výrobce sladidel" - včel.

I když výzkumník Blaise W. LeBlanc souhlasí s tím, že Nemoc hroucení včelstev (Colony Collapse Disorder) je pravděpodobně následkem různých environmentálních stresů jako jsou roztoči, pesticidy a infekce (Nosema ceranae), jeho nedávno zveřejněné experimenty si vzaly za cíl vedlejší toxický produkt fruktózového kukuřičného sirupu, který se kromě přísady do zpracovaných potravin pro lidi, jako jsou obiloviny, celozrnný chleba a nápoje, také používá jako potravinový doplněk pro včely.

LeBlanc, který je bývalý výzkumník chemik u amerického ministerstva zemědělství v Tucsonu a nyní vyučuje na nedaleké Pima Community College, označil vedlejší látku hydroxymethylfurfural, neboli HMF, jako potenciálního pachatele v nemoci hroucení včelstev.

Zjistil, že v pod čtyřmi různými teplotami (v rozmezí od 30 ° C až 70 ° C), je fruktózový kukuřičný sirup degradován natolik, že u včel způsobuje záněty nebo průjmy; nad 50°C se úroveň HMF zdvojnásobila a včelí úmrtí se dramaticky znásobila jak bylo pozorováno u hroucení včelstev. Tento syndrom je vážná hrozba - a zničil 28,6 procent z celkového počtu chovaných amerických včelstev, podle průzkumu od podzimu 2008 do jara 2009, a po kterém následovaly další těžké ztráty dvě zimy předtím.

Experti spekulují, že fruktózový kukuřičný sirup lidském potravním řetězci může také vést ke katastrofálním důsledkům, jako je cukrovka a obezita. "Švédští vědci našli HMF v moči u lidí," (http://) říká LeBlanc. Našli také poškození DNA při vyšší úrovni HMF. Němečtí vědci se také domnívají, že HMF může působit jako karcinogen u myší.

Na našem české trhu nebyla také situace s kvalitou medu a obsahem HMF v něm záviděníhodná (HMF je marker přehřívání medu - "karamel"), jak ukazuje pár namátkových odkazů:

Inspekce kontrolovala med prodávaný v českých obchodech - tisková zpráva

Inspekce kontrolovala med prodávaný v českých obchodech

Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa kontrolovaly med

Blog Fascinovaný včelař

LeBlanc má řešení, aby se minimalizovalo toxicita HMF: Přidáním zásad (např. hydrogenuhličitanu sodného, nebo jedlé sody, vápna, potaš nebo louh sodný) do frukt. syrupu, protože pH (rovnováha kyselina - zásada) se zvedne a co je důležitější, poklesne hladina HMF.

To, že většina včelařů se nepoužívá tuto strategii je prý vina špatné komunikace, regionální faktory a nedostatek respektu k American Bee Journal jakož i nedostatek finančních prostředků na výzkum "(navzdory tomu, že položka USDA je 20 milionů dolarů v průběhu příštích pěti let)." Mnoho problémů by bylo možné odstranit ještě na odborných seminářích," říká LeBlanc, "kdyby vědci provedli průzkumy týkající se ekologických faktorů, jako jsou původní a invazivní rostliny, teploty a diety."

I přes tyto překážky, převládající rozumný závěr je posílit imunitní systém včel "ekologickým" způsobem chovu v nejvyšší možné míře (tam byly u ekologických chovů ztráty neprokázány a nebyly vidět hroucení včelstev).Minulý měsíc se federální soud zruší rozhodnutí EPA schválení včelám toxický pesticid spirotetramat (prodáván jako Movento a Ultor) - vyplývající z žaloby podané Natural Resources Defence Council (Rada ochrany Přírodních zdrojů) - a to může pomoci pohybu průmysl zdravějším směrem.

"Éra míchání bílkovin pro včely je tady," píše Rowan Jacobsen, autor knihy Podzim bez ovoce (Fruitless Fall): Kolaps včel a příchod zemědělské krize.

A proč neposílit tento kulinářský "koktejl" esenciálními oleji, ptají se vědci Margaret T. Chen, mimořádný člen Výzkumného ústavu Vakcín v San Diegu, a Rance B. Lefebvre z veterinární školy, University of California, Davis, kteří věří, že oleje, jako je mentol, hřebíček a skořice, může odrazit škůdce a posílit žaludky včel '. LeBlanc nedávno potvrdil účinnost carvacrol a tymián při kontrole roztoče Varroa a bude studovat kombinovaný účinek na lesknáčka úlového (small hive beetle), tohoto dalšího škůdce pro včely.

Všechno je v pořádku a dobré, píše Dhruba Naug, odborný asistent na Colorado State University ve Fort Collins a autor nedávno studie v Biological Conservation. Ale co když nutriční stres v důsledku ztráty přirozeného prostředí je "bodu zlomu" pro smrtící multistresorový "synergický efekt", který vrcholí v nemoci hroucení včelstev? Řešení Nauga je jednoduché: Zachovat více volné orné půdy a pastvin.

Zdroj zprávy

Nové asijské typy Varroa Destructor

Nová potenciální hrozba pro světové včelařství.

Abstrakt článku z Apidologie: Invaze západní včely, Apis mellifera, roztočem Varroa destructor je přisuzována dvěma mitochondrialním haplotypům (K a J) které se přesunuly minulé století z jejich primárního hostitele Východní včely, A. cerana, v severo-východní Asii. Tady, mitochondrialní DNA sequence (cox1, cox3, atp6 a cytb: 2700 základních párů) bylo získáno z roztočů napadajících jak Východní tak i západní včely (v pořadí 21 a 11 včelstev) z Asie včetně regionů kde poprvé nastaly přesuny. Celkově bylo odhaleno 18 haplotypů v Asii (11 na A. cerana a 7 na A. mellifera). Byly nalezeny dvě nové varianty K haplotypu a dva J haplotypu na Západních včelách ve kterých se zdály být dobře zavedená zamoření. Nové haplotypy mohou představovat potenciální hrozbu pro A. mellifera na celém světě. Extrémní nedostatek polymorphismu v haplotypech K a J mimo Asii, může nyní být pravděpodobně vysvětlen následkem genetických úzkých profilů, které nastaly v Asii před a potom co se roztoči přesunuly z původního hostitele - Východní včely.
New Asian types of Varroa destructor: a potential new threat for world apiculture

Zejména lépe na roztoče

Tiskový mluvčí Státní veterinární správy mě tedy tou zprávou moc nepotěšil. Ani já ho nepotěším svým názorem na takovou pomatenou zprávu. Připomíná mi to poněkud blábolení toho odborářského funkcionáře ve filmu "Marečku podejte mi pero".

Z té zprávy mluvčího SVS se ovšem o tom jak lépe na roztoče vůbec nedovíme.
Jen lze tušit, že zejména někde nám ty naše české léky nefungují. Popřípadě se musíme pokusit využívat nové prostředky.... Jaké, to se tady ovšem nedovíme.
Takže se dá snad z toho vyvodit, že se ukazují první vlašťovky, že nám ten náš systém boje s roztoči začíná, "zejména někde", selhávat. Ale jinak to všechno máme pod kontrolou a stav včelstev se zlepšuje. :-)
Tak z takových šalamounských vět moudrý vůbec nejsem. Sám mám pouze zprávy od několika včelařů z okolí, že prý Gabonové pásky jim vloni moc nefungovaly. Neověřené informace, které se nemusí brát vážně. Jsem teď jen zvědav jak se to všechno letos vyvine ve včelách.

Anebo se ve svém názoru mýlím a pak mi prosím zkuste to sdělení tiskového mluvčího někdo přeložit. Co nám tím chtěl vlastně básník říci? Asi že to máme všechno dobrý, ale nesmíme si to škrabat.

A nikde žádné slovo o významu průběžného monitoringu varoázy, o metodě IPM (integrovaný boj proti škůdcům), ani slovo o pojmech, které jsou ve včelařsky významných zemích světa zcela běžné. Jsou to snad u nás sprostá slova? Nebo se o nich někde neví? Tomu se dá těžko věřit.

Jak lépe na roztoče, kteří způsobují varroázu
22.01.2010

Byl zrušen zákaz dovozu australského medu

na Nový Zéland. Tento 50-ti letý zákaz dovozu medu byl zrušen.

Včelaři na NZ se obávají, že dovozy ohrozí jejich životaschopnost. Med ze Západní Austrálie - který nemá zárodky hniloby plodu (European foulbrood disease - EFB) ze včelstev se může dovážet do země bez ošetření. Ostatní Australský med musí být ošetřen teplem a některé další včelí produkty mohou být ošetřeny ozařováním.
Teplotní ošetření řeší riziko EFB a nosema ceranae, parazitní microsporidium.
Velké zásilky medu ze států s lesknáčkem úlovým by měly být také teplotně ošetřeny.

Zdroj zprávy

Národní asociace včelařů (The National Beekeepers' Association (NBA)) předběžně varuje, že levný importovaný med ohrozí životaschopnost včelařství a opylovaných vyvážených plodin a krmiv.

Dovozy medu byly zakázány po desetiletí, kromě malého množství z pacifických ostrovů.

Ale průmysl se stále vzpamatovává z příchodu roztoče varroa před šesti lety - pravděpodobně dovezeného včelařem propašovanou matkou do země pro chov.

Od roku 2000, Severní ostrov ztratil téměř 2000 včelařů, 3000 včelnic a téměř 30,000 včelstev.

A nyní se roztoči varroa usídlili na Jižním ostrově.

Prezidentka NBA Jane Lorimer předpovídá, že z dovozu medu bude následovat další úbytek včelstev. Její organizace nesouhlasí s názorem Biosecurity NZ že med z Australie - potenciálního obchodního konkurenta - může být bezpečně dovážen, pokud je teplotně ošetřen.

Australští včelaři a politici ale říkají, že dřívější zákaz Australského medu byl nespravedlivý. Avšak politici také podotýkají, že jestliže přijmou omezení NZ na med, Nový Zéland by měl přijmout Australské rozhodnutí zakázat Kiwi plody kvůli nemoci ohňové sněti.
Někteří včelaři patřící k Bee Industry Group říkají, že včelaři by potřebovali čeli větší domácí konkurenci, a jestliže riziková analýza došla k názoru, že australské včely jsou bezpečné, včelařský průmysl by to měl akceptovat.

Dynamika virových epidemií

ve včelstvech napadených Varroa

Shrnutí studie

1. Když parazitický roztoč Varroa přeskočil z východní na západní včelu, miliony včelstev uhynuly. Nedávná práce odhalila, že pravděpodobná příčina těchto kolapsů je to, že roztoči vytváří novou cestu přenosu, jako vektor určitých včelích virů.

2. Pomocí matematického modelu, parametrizovaného nedávno sbíranými daty o včelích virech, jsme vyšetřovali vztah mezi napadením roztoči a možnostmi virové epidemie vznikající ve včelstvu.

3. Model ukazuje, že rovnováha spolužití mezi roztočem, virem a včelou ve východní včele, se ztratila v západní včele, ne jednoduše kvůli nové přenosové cestě, ale také protože populace roztoče v západní včele přesáhla kritický epidemický práh. Kvantitativně určujeme kritické epidemické napadení roztoči pro dva dobře prostudované včelí viry, vir akutní paralýzy a vir deformovaných křídel, po celý životní cyklus včelstva.

4. Stejně jako pohled na strategie boje s roztoči, model nám dovoluje rozplést relativní důležitost různého chování včely a roztoče v šíření virů. Uvažujeme vývojová hlediska nové cesty přenosu virů, když se díváme zvláště na to jak měnící se sociální organizace může vyvolat kolektivní odolnost.

The Dynamics of Virus Epidemics in Varroa-Infested Honey Bee Colonies
D. J. T. Sumpter and S. J. Martin
Journal of Animal Ecology, Vol. 73, No. 1 (Jan., 2004), pp. 51-63
(article consists of 13 pages)
Published by: British Ecological Society
Stable URL: http://www.jstor.org/stable/3505316

Blíží se termín odevzdávání vzorků spadu ze včel

V současné době by měly být ve všech včelstvech našich včelařů podložky, na které padají kousky vosku, mrtvé včely a různá jiná havěť v úlu. Včelaři potom vše co napadá zbaví mrtvých včel, vysuší a sesypou do takzvaných směsných vzorků z maximálně 10 včelstev. Tyto vzorky s řádným označením se odevzdají prostřednictvím základní organizace na vyšetření počtu mrtvých roztočů Varroa a v ochranných pásmech moru se vzorky vyšetří i na přítomnost spor bakterií moru včelího plodu.

Celkem známé a opakující se věci, ale zarazila mě novinka. V případě pozitivního bakteriologického vyšetření vzorku se provede klinická prohlídka včelstev, a pokud je výsledek negativní, pak se odebírají vzorky plodových plástů a glycidových zásob k dalšímu bakteriologickému vyšetření. Tato eventualita myslím dříve nebyla. Termín k odevzdání je 15. února 2010, ačkoli některé včelařské organizace nutí včelaře k odevzdání vzorků již v polovině ledna. Pokud bych chtěl naštvat předsedu takové organizace, tak bych mu přinesl vzorek 15-tého února večer.

NAŘÍZENÍ č. 5/2009, které mi chybí na úřední desce KVS.

Krajská veterinární správa pro Pardubický kraj (dále „správní úřad") jako místně
a věcně příslušný správní orgán podle zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve věci výskytu nebezpečné nákazy moru včelího plodu na území Pardubického kraje rozhodla v souladu § 49 odst. 1 písm. c) veterinárního zákona o změně mimořádných veterinárních opatření uvedených v nařízení č. 9/2008 ze dne 22. července 2008 takto:

ČI. I
Nařízení č. 9/2008 ze dne 22. července 2008, kterým správní úřad nařídil mimořádná
veterinární opatření ve věci výskytu nebezpečné nákazy moru včelího plodu na území
Pardubického kraje, se mění takto:
Článek III včetně nadpisu zní:

ČI. III

OPATŘENÍ V OCHRANNÉM PÁSMU
(1) Zakazují se přesuny včelstev v ochranném pásmu, do tohoto pásma a z tohoto pásma,
s výjimkou přemístění včelstev nebo oddělků v ochranném pásmu anebo do ochranného
pásma z území prostého nákazy moru včelího plodu, a to za účelem obnovení chovu
včel nebo založení nových chovů. Přemísťovaná včelstva nebo oddělky musí být
bakteriologicky vyšetřeny s negativním výsledkem na mor včelího plodu vyšetřením
vzorků plodových plástů nebo směsného vzorku měli, odebraných v době 2 měsíců před
předpokládaným přemístěním. O přemístění musí být ve lhůtě nejméně 7 dní předem
informován správní úřad.

2) Všem chovatelům včel v ochranném pásmu se nařizuje každoročně nejpozději do 15. 2.
odevzdat prostřednictvím příslušné Základní organizace Českého svazu včelařů
na územní pracoviště správního úřadu v Pardubicích směsný vzorek zimní úlové měli
k provedení bakteriologického vyšetření na mor včelího plodu. K zajištění směsného
vzorku zimní úlové měli k vyšetření na mor včelího plodu se nařizuje vložit nejpozději do 31. 12.
předcházejícího roku do všech včelstev na dobu nejméně 30 dnů podložky na dno úlů.
V jednom směsném vzorku může být zastoupena zimní úlová měl od nejvýše 10 včelstev.

3) Při podezření z výskytu nebezpečné nákazy moru včelího plodu, včetně všech
pozitivních výsledků bakteriologického vyšetření vzorků úlové měli, plodových plástů
nebo glycidových zásob se nařizuje klinické vyšetření všech včelstev na stanovišti
s rozebráním včelího díla. Při prohlídce se nařizuje používat ochranné rukavice a po
provedené prohlídce provést dezinfekci rukou, oděvu a obuvi dezinfekčním
prostředkem s účinností na původce nákazy. V případě negativního výsledku klinického
vyšetření se nařizuje odběr vzorku plodového plastu, vzorku glycidových zásob nebo
úlové měli k provedení bakteriologického vyšetření. K zajištění směsného vzorku zimní
úlové měli k vyšetření na mor včelího plodu se nařizuje vložit do všech včelstev
na dobu nejméně 30 dnů podložky na dno úlů. V jednom směsném vzorku může být
zastoupena zimní úlová měl od nejvýše 10 včelstev. K zajištění vzorků letní úlové měli
se nařizuje vložit do všech včelstev na dobu nejméně 15 dnů dvojité podložky na dno úlů.

(4) Med získaný v ochranném pásmu od klinicky zdravých včelstev nebo skladovaný
v ochranném pásmu v pozorovací době může být uváděn do oběhu jen po negativním
výsledku laboratorního vyšetření na přítomnost Paenibacillus larvae. V případě
pozitivního nálezu může být med zpracován jen za kontrolovaných podmínek
v pekárenském průmyslu. Při přepravě musí být provázen veterinárním osvědčením.
Nakládání s ostatními včelími produkty nepodléhá žádnému omezení.

(5) Přemístění veškerého chovatelského zařízení, pomůcek a příslušenství chovu včel
v ochranném pásmu, do tohoto pásma a z tohoto pásma je možné pouze ze stanovišť
s klinicky zdravými včelstvy po provedení důkladné mechanické očisty a dezinfekce
3% roztokem louhu sodného.

(6) Nařizuje se utratit a neprodleně likvidovat všechny roje neznámého původu a divoce žijící včelstva v ochranném pásmu."

K tomuto nařízení byla vydána další informace s upozorněními na povinnosti a režim placení těchto úkonů, která je uvedena například zde

Očkování včel proti roztoči Varroa je možné

Poprvé vůbec byly včely ústně očkovány ' geneticky vyvinutým produktem, který byl nedávno nalezen v roztoči Varroa, který saje včelám „krev“ (hemolymfu). Tento produkt je DNA-plasmid, který se běžně používá pro člověka, koně, prasata a také pro ryby. Vynálezce tohoto inovativního DNA systému očkování včel je Matthias Giese, PhD, který otevírá vlastní Ústav pro molekulární vakcíny (IMV) v Heidelbergu / Německo od roku 2010.

zdroj zprávy

DNA vakcíny jsou nová generace moderních vakcín, skládající se z kruhové plasmidové struktury, kódované pro specifický antigen, bez jakýchkoli toxických nebo nebezpečných prvků patogenu. První DNA-vakcíny se již používají na zvířatech.

Tato inovativní včelí 'vakcína' je vmíchána do standardního živného roztoku založeném na cukru. Testovací DNA-plasmid pVAX-EGFP-SV40 je kódován takzvaným signálním genem a vyjadřuje zeleně fluoreskující protein. Tento testovací protein může být později zjištěn pomocí fluorescenční mikroskopie nebo imunoblotovým systémem pomocí protilátek. Pozoruhodný postřeh je to, že vyjádření EGFP je řízeno podporovatelem SV40, obvykle používaným pro lidi a savce. Specifický podporovatel funguje podle očekávání také pro hmyz.
Včely napadené roztoči Varroa byly krmeny testovacím DNA-plazmidem v průběhu několika dní. Poté byly jak včely tak roztoči vyšetřeny na přítomnost EGFP. Výsledky jsou velmi jasné: Jak u včel tak u roztočů bylo zjištěno, že jsou pozitivní na EGFP, což ukazuje, že roztoči absorbovali EGFP cestou sání krve.

Tato technologie nyní otevírá cestu k úspěšné ústní aplikaci specifického DNA-plasmidu jako anti-Varroa činitele. DNA-plasmid je možné kódovat pro hlavní podnět k posílení imunitního systému včel v boji proti roztočům Varroa nebo toxické látce specifické pouze pro roztoče. Také je možné kódovat vysoce specifickou siRNA pomocí tohoto DNA-plasmidu. V neposlední řadě může být tento DNA plazmid použit jako aerosolový sprej přímo na plodový plást. Tento výrobek je bezpečný, bez nebezpečí pro včely a nepřenáší se do životního prostředí během opylování.

PhD Matthias Giese
Vynálezce tohoto inovativního DNA-očkovacího systému včel je Matthias Giese, PhD. Začal tyto studie v roce 2004 a zahájil program jako IMV v roce 2007, kdy získal grantové prostředky ze spolkového německého ministerstva pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele. Giese pracoval v několika vedoucích funkcích po více než 15 let v mezinárodních farmaceutických společnostech, když nastoupil u Fraunhoferova ústavu pro buněčné terapie a imunologie v roce 2006 jako vedoucí vývoje vakcín. V roce 2009 odešel z Fraunhoferova ústavu s cílem otevřít vlastní institut pro molekulární vakcíny (IMV) v Heidelbergu / Německo od roku 2010. Giese je přední odborník na DNA-vakcíny, zejména pro terapeutické vakcíny. Ten již dříve zveřejnil patent na první léčebné DNA-vakcíny proti vytrvalé virové infekci u koní.

Největší nepřítel včel
Z ekonomického hlediska, je včela třetí nejdůležitější zvíře pro člověka, po prasatech a skotu, pro její celosvětovou opylovací činnost v zemědělství.

"Kde ty všechny včely jsou?"
Existuje mnoho důležitých problémů ovlivňujících zdraví včel. Kontaminace pesticidy, plísňová onemocnění, jako je Nosema ceranea, náročné cestování v kamionech z jedné oblasti plodin do jiné a elektrický smog se má za to, že ovlivňuje život včel. Od konce roku 2006 až do začátku roku 2007, američtí včelaři hlásili ztráty ve výši 30% až 90% svých včelstev, jev označený odborníky jako Nemoc hroucení včelstev „Colony Collapse disorder (CCD)„ . V jiných zemích, např. v Německu, vykazují ztráty pro rok 2008 od 40% do 50%. Podobné ztráty jsou hlášeny také v jiných evropských zemích. Opylení je kritickým prvkem v zemědělství protože včely opylují více než 130 plodin ve Spojených státech a přidávají 15 miliard dolarů ročně v hodnotách plodin.

Možná nejdůležitějším faktorem, který přispívá k CCD a k největšímu nepříteli včel, je nadbytek parazitů, jako je krvežíznivý roztoč Varroa. Roztoči Varroa se přilepí na tělo včely a sají jejich hemolymfu. Tento proces šíří do včel RNA viry, jako například vir deformovaných křídel (DWV). Nákaza od roztočů vede k úmrtí včelstva. Roztoč Varroa je parazit s nejvýraznějším hospodářským dopadem na odvětví včelařství. Proto je vývoj biologicky bezpečného a účinného produktu proti Varroa naprosto nezbytný. Další problém je to, že roztoči Varroa na celém světě se stávají odolní vůči chemickým látkám (které se dosud používají v boji proti Varroa Destructor).

Chov včel je trestný čin

Někdy a někde. Jde jen o to, jaký chov včel a také jak k soudní kvalifikaci trestného činu opatřit důkazy. Nový trestní zákoník, který bude platit od příštího roku definuje trestné činy Šíření nakažlivé nemoci zvířat a Šíření nakažlivé nemoci a škůdce užitkových rostlin.
Viz například zde:
Trestní zákoník č.40/2009 obsahuje paragraf 306:

§ 306 Šíření nakažlivé nemoci zvířat
(1) Kdo, byť i z nedbalosti, způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 rozšíření takové nemoci.

§ 308 Společné ustanovení
Vláda nařízením stanoví, které nemoci zvířat a rostlin se považují za nakažlivé ve smyslu § 306 a 307 a na které škůdce se vztahuje ustanovení § 307.

Neviděl jsem sice to vládní nařízení, ale nepochybuji, že mor včelího plodu a varroáza bude mezi nakažlivými nemocemi včelstev.

Tak tedy základ legislativy, která by mohla zavést do včelaření větší pořádek by tu byl. Tak jako mají rybáři a myslivci své právo, svou stráž, tresty pro pytláky, tak by také včelaři měli mít pro svou zálibu nějaká závazná pravidla. V současné době může chovat včely každý jak chce a kde chce. Pokud ovšem nenarazí na místní odpor sousedů, nebo na dostatečně aktivní včelařskou organizaci, nemá včelař problémy. Vrchním arbitrem je Veterinární správa, která má včelaření většinou na okraji svého zájmu. Jestli o včelách a jejich problémech včelař něco ví, to záleží jen na něm, jak je odpovědný. Ze zkušeností vím, že každý včelař většinou zachází se včelami takovým způsobem, jaký odpovídá jeho charakteru (povaze, výchově, vzdělání, vztahu ke společnosti atd.). Mezi včelaři jsou přirozeně obrovské rozdíly - od "šmudly", který má někde v koutku zahrady ve stoletém úlu usazený chycený roj a zkouší, co včely vydrží až po velkovčelaře, kteří mají svůj provoz ve vzorném pořádku, vyučují zájemce o včelaření a šlechtí včelstva.

Myslím si, že vydání včelařského řádu, jakéhosi včelařského minima, by bylo potřeba. Stanovení určitého systému kontrol a závazných pravidel pro chov včel by vnesl do této bohulibé záliby pořádek a určitě by drtivé většině včelařů nevadil. Setkal jsem se v posledních letech s epidemií moru včelího plodu ve svém okolí a přesvědčil jsem se o tom, že někteří zejména starší držitelé včel možná vědí o chování včel a o medu hodně, ale chybí jim některé podstatné detailní znalosti včelích nemocí. Možná jim jen chybí odvaha se jít poradit a zeptat se zkušenějšího kolegy včelaře. Z toho potom vyplývá podceňování některých chovatelských zásad. Bohatý materiál o tom, co se v této oblasti mezi včelaři děje je na stránce Fascinovaný včelař - stačí si tam vyhledat slova "mor včelího plodu".