Tiskový mluvčí Státní veterinární správy mě tedy tou zprávou moc nepotěšil. Ani já ho nepotěším svým názorem na takovou pomatenou zprávu. Připomíná mi to poněkud blábolení toho odborářského funkcionáře ve filmu "Marečku podejte mi pero".
Z té zprávy mluvčího SVS se ovšem o tom jak lépe na roztoče vůbec nedovíme.
Jen lze tušit, že zejména někde nám ty naše české léky nefungují. Popřípadě se musíme pokusit využívat nové prostředky.... Jaké, to se tady ovšem nedovíme.
Takže se dá snad z toho vyvodit, že se ukazují první vlašťovky, že nám ten náš systém boje s roztoči začíná, "zejména někde", selhávat. Ale jinak to všechno máme pod kontrolou a stav včelstev se zlepšuje. :-)
Tak z takových šalamounských vět moudrý vůbec nejsem. Sám mám pouze zprávy od několika včelařů z okolí, že prý Gabonové pásky jim vloni moc nefungovaly. Neověřené informace, které se nemusí brát vážně. Jsem teď jen zvědav jak se to všechno letos vyvine ve včelách.
Anebo se ve svém názoru mýlím a pak mi prosím zkuste to sdělení tiskového mluvčího někdo přeložit. Co nám tím chtěl vlastně básník říci? Asi že to máme všechno dobrý, ale nesmíme si to škrabat.
A nikde žádné slovo o významu průběžného monitoringu varoázy, o metodě IPM (integrovaný boj proti škůdcům), ani slovo o pojmech, které jsou ve včelařsky významných zemích světa zcela běžné. Jsou to snad u nás sprostá slova? Nebo se o nich někde neví? Tomu se dá těžko věřit.
Jak lépe na roztoče, kteří způsobují varroázu
22.01.2010
Vypadá to asi tak, že jako je asi dobré, že si někde včelaři všimli že ty některé léky už tak úplně nefungují (když jim po léčení hynou včely), a proto asi bude dobré použít na roztoče možná něco jiného, než doteď (aby už ty včely po léčení nehynuly) :)
OdpovědětVymazatPokud je to tak, potom je to určitě pozitivní zpráva, protože kdyby to nebyla pozitivní zpráva, potom by to znamenalo, že se zase přidá víc chemie možná trochu jiné, aby už ty včely nehynuly.
Ale tak to nevnímám, tedy doufám, že se nakonec dočkáme místo nařízení veteriny doporučení veteriny o způsobu léčení (aby třeba Pavel Streit nemusel oficiálně léčit svá včelstva 6x ročně chemií na základě nařízení veteriny, když v nich průkazně nemá žádné roztoče).
A možná se dočkáme i podle oblastí, kde už ta naše "stará dobrá léčiva" nefungují třeba doporučení v Evropské uniii schválených odpařovačů kyseliny mravenčí, popřípadě schválení dalšího účinnějšího aplikátoru kyseliny mravenčí od DOLU.
Třeba to není science fiction. :)
Radek Krušina
Spíše se obávám dalšího typicky českého řešení a to bezhlavě striktního zákazu používání Gabonů v letošním roce. To by pro včelaře (ZO), kteří/é v roce 2009 Gabon po několikaletém používání vynechali a počítali s jeho opětovným nasazením letos, znamenalo komplikace.
OdpovědětVymazatJosef Křapka
Museli jsme jet až na světový kongres do Francie, aby jsme se dozvěděli, že ve světě je běžné šlechtění a testování včelstev na varroatoleranci, že všude, kde si prodělali plošné úhyny se nyní věnují IPM - tzn. nejdříve vedle poznání biologie roztoče rozpoznat (monitorovat) míru invaze varroózy každého včelstva a potom se rozhodnout jak zasáhnout. Prostě tak, jak to dělají rozumní chovatelé hospodářských zvířat.
OdpovědětVymazatU nás včelaři většinou čekají, co se jim nařídí se shora. O monitoringu se moc oficiálně nemluví, protože s tím přišla ta nevhodná skupina včelařů. Takže zdraví a pohoda včelstev je podřízena politice a zášti - jak úsměvné v dnešní době.
Petr Texl
Když tak o tom VMS a IPM uvažuji, tak se mi to jeví tak, že tyto "sprosté" pojmy se vylučují se zavedeným systémem veterinárních nařízení. Ten ukládá včelaři Gabony, +3x fumigace - hlava nehlava. O monitoringu je někde v nařízení zmínka, ale logicky to nezapadá do systému. Alespoň na našem okrese. Někteří horlivci se dokonce snažili do nařízení KVS propašovat povinný aerosol. Včelař má potom na vybranou: Použít vlastní mozek a současně porušovat nařízení, nebo rvát do včel registrované chemikálie, a riskovat rezistenci roztočů a spoléhat se na ty "pány vědátory nahoře", že pak snad něco vymyslí, až to přestane fungovat. Obě možnosti nejsou lákavé. Buď si člověk připadá jako blb, nebo jako zločinec.
OdpovědětVymazatŘešení vidím v tom co píše Radek, formu vet. doporučení, a respektování včel jako soukromého majetku. Varoáza a mor jsou sice obojí nebezpečné nemoci, ale rozdíl je obrovský - s varroa se musí žít, mor se musí likvidovat.
Nechápu, čeho se oficiálové bojí. Drtivá většina bude pokračovat ve vyjetých kolejích dále a tím nechci říct, že to je špatně. Ode zdi ke zdi také není dobré. Je však nezbytné vytvořit podmínky pro nový moderní a inteligentní přístup k chovu pro Ty, kteří mají zájem.
OdpovědětVymazatPavel Holub
Nechci se zde zastávat veterinárních nařízení, ale při tom co tvrdíme bychom měli být poněkud věcnější. Alespoň u nás (Ústecký kraj) se nenařizuje bezhlavé nasazení Gabonů. Má to svá pravidla. V průměru 5 samiček roztočů na včelstvo a den. Pak je KVS schválena a potvrzena objednávka na nákup tohoto léčiva. Čili záleží na tom jak pracuje nákazový referent ZO nebo OV.
OdpovědětVymazatCo se týče použití Varidolu je skutečně nařízena 3x fumigace nebo 2x fumigace a 1x aerosol dle toho, jaké jsou venkovní teploty. Nikoli tedy 3x fumigace a 1x aerosol. To patrně bude ve všech krajích v ČR stejné. Formidol je možno použít v průběhu roku kdykoli. Je však skutečností, že použití kyseliny mravenčí je ve vztahu k nástavkovým úlům (Formidol) nedotažené. Snad slibovaný "nový Formidol" na tom bude lépe. Bylo by však třeba pouvažovat o schválení aplikace dlouhodobých odpařovačů, které by tuto otázku dle mého názoru řešili, aby se někteří z nás včelařů při aplikaci kyseliny mravenčí nemuseli cítit jako partizáni. A ti, kteří se jako partizáni necítí, u těch "nevědomost hříchu nečiní" ???....
Josef Křapka
Dear Eman I wish succes all about your job,I beleive that you can solve some problems,and you will helpfull your countries and wörld beekeepers,best wishes.
OdpovědětVymazat