Globální populace včel roste, i přes místní ztráty

V roce 2007, velcí komerční včelaři začali vykazovat velký pokles počtu svých včelstev. Do roku 2008 byly odhadované ztráty včelstev mezi 30 a 70%, jako příval špatných zpráv o včelách v médiích.
Ztráta od té doby více než 40% populace včely medonosné (Apis mellifera) většinou zřejmě kvůli takzvané Colony Collapse Disorder (CCD, s pravděpodobností způsobena virem IAPV) - ohlašovali předpovědi s neblahými následky pro cenné plodiny na celém světě kvůli nedostatku opylovačů.

Létavka přilétá s nákladem pylu na přistávací desku úlu.

Ale nedávné analýzy globální populace včely medonosné (podle Aizen a Harder *) ukazuje 45% nárůst v celkovém počtu od roku 1961. Údaje pro tuto analýzu pochází z celosvětové databáze ošetřovaných včelstev. Stejní výzkumníci však poznamenávají, že globální populace včel roste pomaleji, než celková poptávka po nich, která pochází především z pěstování "luxusních" plodin, jako je ovoce a ořechy. Celoroční poptávka pro položky, jako jsou třešně, mango, mandle a pistácie, daleko překračuje světovou produkci, což vede k vnímání nedostatku opylovačů.

Včely jsou variabilní opylovači a poskytují cenné "ekosystémové služby". Nicméně, neopylují všechno, jako mnoho jiných základních plodin jako je pšenice a rýže. Ztráty včelstev v roce 2007 a 2008 skutečně měly jistý vliv ve větším měřítku na zemědělství, ale ztráty včelstev byly lokalizovány do větších komerčních provozů v USA a Quebecu, a měly vliv na trh koncem roku na zásobování luxusních potravin v některých regionálních a rozvíjejících se trhů (kde poptávka roste).

Podle jedné malochovatelky včel (kterou autor potkal v poslední době tady v západním státě Washington), ta neviděla žádné výrazné zvýšení ztrát včelstev, ale také připustila, že mohou přijít až o třetinu z jejich celkového počtu včelstev v určitém období, "přirozeně". Tato sezónní ztráta může být v souvislosti s již dříve hlášeným poklesem stavu komerčních včel medonosných po dobu nejméně posledních deset let. Může být pomalejší ztráta v důsledku mnoha faktorů, jako např. změnou zemědělských postupů, a možná i změnou klimatu.

Ale pokud jde o šíření CCD, může to být usnadněn vlivem běžných postupů ve velkých komerčních včelnicích, jako je například přeprava na dlouhé vzdálenosti (aby se naplnila poptávka kvůli nedostatku místních včelstev) a někdy i jejich sdílení s ostatními včelstvy v jiných včelařských provozech.

Hnizdo Apis dorsata, Thajsko. Hřeben je asi 1 metr v průměru. (Foto: Sean Hugh)

Nejčastější včely použity pro komerční produkci medu jsou A. mellifera a A. cerana, ale i jiné druhy jsou využívány domorodými národy po celém světě, jako například obří včely medonosné (A. dorsata), které jsou běžné v celé jižní a jihovýchodní Asii.

Včely jsou původem z východní Afriky a alespoň jedna včela medonosná, A. mellifera byla nejdříve domestikována starými Egypťany v době stavby Velké pyramidy. Včely medonosné byly přivezeny do Ameriky v 17. století evropskými kolonisty.
-----------------------------------------------------------------
* Aizen, M.L. a LD Harder, globální populace domestikovaných včel roste pomaleji než zemědělská poptávka po opylení, Current Biology, dostupná on-line 7. května 2009. Původní odkaz: American Scientist, červenec-srpen 2009)

Global Honey Bee Population Increasing, Despite Local Losses
Napsal Michael Ricciardi
Zveřejněno dne 29.října 2009
Publikováno v roce 4270, o zvířatech, o hospodaření