Podstata výzkumné zprávy je v tom, že bez roztočů Varroa D. by se virové infekce na včelách neprojevily.
Tento vir - Deformed wing virus (DWV) - normálně způsobuje skryté infekce ale může mít devastující účinky na včely působením morfologické deformace nebo smrt pokud je přenášen ektoparazitickým roztočem Varroa Destructor. Abychom určili roli V.D. ve vývinu deformovných křídel, analyzovali jsme jednotlivé roztoče na přítomnost a množení DWV.
Výsledky podporovaly vztah mezi virovou replikací v roztočích a že roztoči jsou schopni vyvolat zjevnou infekci DWV obsahující 10 na 10 až 10 na 12 genomových ekvivalentů na roztoče. Naproti tomu roztoči by nemohli vyvolat deformovaná křídla s obsahem 10 na 8 virových genomových ekvivalentů na roztoče. Došli jsme k závěru, že vývoj deformovaných křídel závisí nejenom na přenosu viru roztočem V.D., ale také na množení virů uvnitř V.D. a na titru v parazitujících roztočích.
(Deformed wing virus - DWV): replication and viral load in mites (Varroa destructor)
Sebastian Gisder1, Pia Aumeier2 and Elke Genersch1
1 Institute for Bee Research, Friedrich-Engels-Str. 32, D-16540 Hohen Neuendorf, Germany
2 Faculty for Biology and Biotechnology, Ruhr University Bochum, Bochum, Germany
sobota 31. října 2009
Globální populace včel roste, i přes místní ztráty
V roce 2007, velcí komerční včelaři začali vykazovat velký pokles počtu svých včelstev. Do roku 2008 byly odhadované ztráty včelstev mezi 30 a 70%, jako příval špatných zpráv o včelách v médiích.
Ztráta od té doby více než 40% populace včely medonosné (Apis mellifera) většinou zřejmě kvůli takzvané Colony Collapse Disorder (CCD, s pravděpodobností způsobena virem IAPV) - ohlašovali předpovědi s neblahými následky pro cenné plodiny na celém světě kvůli nedostatku opylovačů.
Ale nedávné analýzy globální populace včely medonosné (podle Aizen a Harder *) ukazuje 45% nárůst v celkovém počtu od roku 1961. Údaje pro tuto analýzu pochází z celosvětové databáze ošetřovaných včelstev. Stejní výzkumníci však poznamenávají, že globální populace včel roste pomaleji, než celková poptávka po nich, která pochází především z pěstování "luxusních" plodin, jako je ovoce a ořechy. Celoroční poptávka pro položky, jako jsou třešně, mango, mandle a pistácie, daleko překračuje světovou produkci, což vede k vnímání nedostatku opylovačů.
Včely jsou variabilní opylovači a poskytují cenné "ekosystémové služby". Nicméně, neopylují všechno, jako mnoho jiných základních plodin jako je pšenice a rýže. Ztráty včelstev v roce 2007 a 2008 skutečně měly jistý vliv ve větším měřítku na zemědělství, ale ztráty včelstev byly lokalizovány do větších komerčních provozů v USA a Quebecu, a měly vliv na trh koncem roku na zásobování luxusních potravin v některých regionálních a rozvíjejících se trhů (kde poptávka roste).
Podle jedné malochovatelky včel (kterou autor potkal v poslední době tady v západním státě Washington), ta neviděla žádné výrazné zvýšení ztrát včelstev, ale také připustila, že mohou přijít až o třetinu z jejich celkového počtu včelstev v určitém období, "přirozeně". Tato sezónní ztráta může být v souvislosti s již dříve hlášeným poklesem stavu komerčních včel medonosných po dobu nejméně posledních deset let. Může být pomalejší ztráta v důsledku mnoha faktorů, jako např. změnou zemědělských postupů, a možná i změnou klimatu.
Ale pokud jde o šíření CCD, může to být usnadněn vlivem běžných postupů ve velkých komerčních včelnicích, jako je například přeprava na dlouhé vzdálenosti (aby se naplnila poptávka kvůli nedostatku místních včelstev) a někdy i jejich sdílení s ostatními včelstvy v jiných včelařských provozech.
Nejčastější včely použity pro komerční produkci medu jsou A. mellifera a A. cerana, ale i jiné druhy jsou využívány domorodými národy po celém světě, jako například obří včely medonosné (A. dorsata), které jsou běžné v celé jižní a jihovýchodní Asii.
Včely jsou původem z východní Afriky a alespoň jedna včela medonosná, A. mellifera byla nejdříve domestikována starými Egypťany v době stavby Velké pyramidy. Včely medonosné byly přivezeny do Ameriky v 17. století evropskými kolonisty.
-----------------------------------------------------------------
* Aizen, M.L. a LD Harder, globální populace domestikovaných včel roste pomaleji než zemědělská poptávka po opylení, Current Biology, dostupná on-line 7. května 2009. Původní odkaz: American Scientist, červenec-srpen 2009)
Global Honey Bee Population Increasing, Despite Local Losses
Napsal Michael Ricciardi
Zveřejněno dne 29.října 2009
Publikováno v roce 4270, o zvířatech, o hospodaření
Ztráta od té doby více než 40% populace včely medonosné (Apis mellifera) většinou zřejmě kvůli takzvané Colony Collapse Disorder (CCD, s pravděpodobností způsobena virem IAPV) - ohlašovali předpovědi s neblahými následky pro cenné plodiny na celém světě kvůli nedostatku opylovačů.
Létavka přilétá s nákladem pylu na přistávací desku úlu.
Včely jsou variabilní opylovači a poskytují cenné "ekosystémové služby". Nicméně, neopylují všechno, jako mnoho jiných základních plodin jako je pšenice a rýže. Ztráty včelstev v roce 2007 a 2008 skutečně měly jistý vliv ve větším měřítku na zemědělství, ale ztráty včelstev byly lokalizovány do větších komerčních provozů v USA a Quebecu, a měly vliv na trh koncem roku na zásobování luxusních potravin v některých regionálních a rozvíjejících se trhů (kde poptávka roste).
Podle jedné malochovatelky včel (kterou autor potkal v poslední době tady v západním státě Washington), ta neviděla žádné výrazné zvýšení ztrát včelstev, ale také připustila, že mohou přijít až o třetinu z jejich celkového počtu včelstev v určitém období, "přirozeně". Tato sezónní ztráta může být v souvislosti s již dříve hlášeným poklesem stavu komerčních včel medonosných po dobu nejméně posledních deset let. Může být pomalejší ztráta v důsledku mnoha faktorů, jako např. změnou zemědělských postupů, a možná i změnou klimatu.
Ale pokud jde o šíření CCD, může to být usnadněn vlivem běžných postupů ve velkých komerčních včelnicích, jako je například přeprava na dlouhé vzdálenosti (aby se naplnila poptávka kvůli nedostatku místních včelstev) a někdy i jejich sdílení s ostatními včelstvy v jiných včelařských provozech.
Hnizdo Apis dorsata, Thajsko. Hřeben je asi 1 metr v průměru. (Foto: Sean Hugh)
Včely jsou původem z východní Afriky a alespoň jedna včela medonosná, A. mellifera byla nejdříve domestikována starými Egypťany v době stavby Velké pyramidy. Včely medonosné byly přivezeny do Ameriky v 17. století evropskými kolonisty.
-----------------------------------------------------------------
* Aizen, M.L. a LD Harder, globální populace domestikovaných včel roste pomaleji než zemědělská poptávka po opylení, Current Biology, dostupná on-line 7. května 2009. Původní odkaz: American Scientist, červenec-srpen 2009)
Global Honey Bee Population Increasing, Despite Local Losses
Napsal Michael Ricciardi
Zveřejněno dne 29.října 2009
Publikováno v roce 4270, o zvířatech, o hospodaření
pátek 30. října 2009
V roce 2009 byla nejhorší úroda medu v historii
(prý v USA) jak píše Kim Flottum: Jestli máte rádi med, měli byste ho koupit hned a koupit ho hodně.
Každý říjen časopis Bee Culture dělá průzkum u 100 zavedených producentů medu a reportérů ze všech koutů USA. K 10. říjnu jich většina sklidila a ostatní včelaři mají dobrý přehled, a to i když někteří jsou stále ještě v terénu. Tito reportéři subjektivně (ale s dlouholetými zkušenostmi) hodnotí úrodu medu s hodnotami v rozmezí od 1 - velmi dobré, 5 - velmi špatná. (Co je velmi dobré pro včelaře v Ohiu, může být téměř neúroda pro včelaře na Floridě - záleží na tom, jak probíhá jejich podnikání.)
A klíčovým hráčem v tomto roce ... je počasí! Žádné překvapení, pokud jste se odvážil ven více než jednou letos v létě, bez ohledu na to, kde žijete ... to byl jeden podivný jev, po celé léto. Většinou počasí na východě a středozápadu bylo chladné a vlhké, na jihu je teplé a suché nebo příliš vlhké a hodně na severozápadě a na západě je suché a horké, až příliš. Na Floridě a ve státech zálivu, zejména Texas a Louisiana, bylo letos v létě docela dobré, stejně jako v horských státech a Kalifornii.
Ale kolik bylo medu? Před čtyřiadvaceti lety, před příchodem roztoče Varroa kdy byla produkce medu významný průmysl a v několika státech vývozní artikl, produkovalo se v USA kolem 220 milionů liber ročně, přičemž téměř bez dovozu medu. I stát s menší produkcí jako Ohio měl 9000 včelařů. V loňském roce se v USA vyrábí pouze 160 milionů liber, a Ohio mělo asi 3200 včelařů. Je tady vidět problém.
V loňském roce se v USA vyprodukovalo naším odhadem asi 61 liber medu z každého z 2,564 milionu včelstev, která byla producenty medu v celkové výši 156,4 milion liber medu. USDA (ministerstvo zemědělství) odhaduje 161,1 milionu liber (libra je 0.456 kg). Myslím, že naše čísla jsou lepší, ale proč se dohadovat o 3% rozdílu?
Takže letos předpovídáme, že 2,223 milionu včelstev (pokles z loňského roku, kvůli ztrátám včelstev vinou nemoci CCD (Colony Collapse Disorder) a loňské špatné sklizni medu, bude 53,7 libry medu z každého včelstva z celkem 119,37 miliony liber z medu vyrobeného v USA ... to je, přátelé, nejhorších úroda medu vůbec. V historii!
Je však zajímavé, že poptávka po medu neklesla ani o unci, od dob před Varroa. Na hlavu konzumujeme asi 1,25 libry medu ročně, a každý rok je v této zemi více lidí. Když se však ptáte lidí, ukazuje se, že právě asi 50% populace opravdu jde a koupí med. Přibližně 35% nikdy med nekoupí a nejí med, zatímco zbytek ho konzumuje v potravinách, které ho mají jako přísadu, jako jsou čaje, chleba, salátové dresinky a omáčky. Což znamená, že ve skutečnosti spotřebováváme mnohem více, než těch 1,25 liber na každého ... zřejmě blíž k 2-2,5 librám.
Protože USA spotřebuje téměř 375 milionů liber medu ročně (300 milionů lidí x 1,25 liber / rok), a vytváří v tomto roce jen 120.000.000 liber, odkud bud zbytek? Letos to je dobrá otázka. Obecně platí, že můžeme počítat Kanadu, Argentinu, Čínu, Brazílii a několik dalších zemí, aby se doplnila část tohoto deficitu. Ale tyto země mají také menší než produkci. Argentina se stala hlavním městem sojových bobů na světě, a počasí v Kanadě bylo podobné jako u nás, takže jejich produkce není tak velká, jak by mohla být.
Čína prodává téměř všechno co vyprodukuje v Evropě, protože Evropa nemůže dostat to, co dostávala z Argentiny. Navíc několik let Čína ztrácí vlivem celních tarifů uložených v naší zemi k vyrovnání nerovnováhy v jejich cenách. Účtovali si za med $ 0.25/libru... zatímco v USA včelaři potřebují asi $ 1.50/libru, aby se pokryli jejich náklady.
A pak je tu obcházení problémů ... aby se vyhnul placení cla čínští vývozci posílají medu do USA přes třetí země za téměř stejné směšné ceny. Někteří z nich byli chyceni a potrestáni a to zřejmě zpomalilo přísun medu do USA odkudkoli. Také tam byly obavy z čínského medu, který obsahuje nelegální chemická rezidua ... antibiotika používaná na včely, aby byly zdravé. Antibiotika jsou nelegální také v celé Evropě, a teď Evropa kupuje téměř všechen med z Číny. A žeby čínští včelaři změnily své praktiky se zdá divné, ale možná že ano....
Takže medu v USA je málo. A zdá se, že způsobí zvýšení cen ... stará věc nabídky a poptávky. Ale pak je tu ještě kurz amerického dolaru, který je slabý. Američtí baliči medu mohou mít ve skutečnosti lepší trh v zahraničí než doma, takže to jen může omezit další veškeré dostupné zboží ... poptávka zůstává stejná, a nabídky jsou ještě menší. A Ceny ... ?
Takže ... v krátkodobém horizontu cena medu letos v zimě pravděpodobně bude stoupat. Možná hodně. A nemusíte v zimě sehnat místní med.
Moje rada ... Koupit teď hodně. Mohlo by tam být později, a to bude stát víc později. A teď víte proč.
zdroj článku:
2009 Has the Worst Honey Crop on Record
Každý říjen časopis Bee Culture dělá průzkum u 100 zavedených producentů medu a reportérů ze všech koutů USA. K 10. říjnu jich většina sklidila a ostatní včelaři mají dobrý přehled, a to i když někteří jsou stále ještě v terénu. Tito reportéři subjektivně (ale s dlouholetými zkušenostmi) hodnotí úrodu medu s hodnotami v rozmezí od 1 - velmi dobré, 5 - velmi špatná. (Co je velmi dobré pro včelaře v Ohiu, může být téměř neúroda pro včelaře na Floridě - záleží na tom, jak probíhá jejich podnikání.)
Ale kolik bylo medu? Před čtyřiadvaceti lety, před příchodem roztoče Varroa kdy byla produkce medu významný průmysl a v několika státech vývozní artikl, produkovalo se v USA kolem 220 milionů liber ročně, přičemž téměř bez dovozu medu. I stát s menší produkcí jako Ohio měl 9000 včelařů. V loňském roce se v USA vyrábí pouze 160 milionů liber, a Ohio mělo asi 3200 včelařů. Je tady vidět problém.
V loňském roce se v USA vyprodukovalo naším odhadem asi 61 liber medu z každého z 2,564 milionu včelstev, která byla producenty medu v celkové výši 156,4 milion liber medu. USDA (ministerstvo zemědělství) odhaduje 161,1 milionu liber (libra je 0.456 kg). Myslím, že naše čísla jsou lepší, ale proč se dohadovat o 3% rozdílu?
Takže letos předpovídáme, že 2,223 milionu včelstev (pokles z loňského roku, kvůli ztrátám včelstev vinou nemoci CCD (Colony Collapse Disorder) a loňské špatné sklizni medu, bude 53,7 libry medu z každého včelstva z celkem 119,37 miliony liber z medu vyrobeného v USA ... to je, přátelé, nejhorších úroda medu vůbec. V historii!
Je však zajímavé, že poptávka po medu neklesla ani o unci, od dob před Varroa. Na hlavu konzumujeme asi 1,25 libry medu ročně, a každý rok je v této zemi více lidí. Když se však ptáte lidí, ukazuje se, že právě asi 50% populace opravdu jde a koupí med. Přibližně 35% nikdy med nekoupí a nejí med, zatímco zbytek ho konzumuje v potravinách, které ho mají jako přísadu, jako jsou čaje, chleba, salátové dresinky a omáčky. Což znamená, že ve skutečnosti spotřebováváme mnohem více, než těch 1,25 liber na každého ... zřejmě blíž k 2-2,5 librám.
Protože USA spotřebuje téměř 375 milionů liber medu ročně (300 milionů lidí x 1,25 liber / rok), a vytváří v tomto roce jen 120.000.000 liber, odkud bud zbytek? Letos to je dobrá otázka. Obecně platí, že můžeme počítat Kanadu, Argentinu, Čínu, Brazílii a několik dalších zemí, aby se doplnila část tohoto deficitu. Ale tyto země mají také menší než produkci. Argentina se stala hlavním městem sojových bobů na světě, a počasí v Kanadě bylo podobné jako u nás, takže jejich produkce není tak velká, jak by mohla být.
A pak je tu obcházení problémů ... aby se vyhnul placení cla čínští vývozci posílají medu do USA přes třetí země za téměř stejné směšné ceny. Někteří z nich byli chyceni a potrestáni a to zřejmě zpomalilo přísun medu do USA odkudkoli. Také tam byly obavy z čínského medu, který obsahuje nelegální chemická rezidua ... antibiotika používaná na včely, aby byly zdravé. Antibiotika jsou nelegální také v celé Evropě, a teď Evropa kupuje téměř všechen med z Číny. A žeby čínští včelaři změnily své praktiky se zdá divné, ale možná že ano....
Takže medu v USA je málo. A zdá se, že způsobí zvýšení cen ... stará věc nabídky a poptávky. Ale pak je tu ještě kurz amerického dolaru, který je slabý. Američtí baliči medu mohou mít ve skutečnosti lepší trh v zahraničí než doma, takže to jen může omezit další veškeré dostupné zboží ... poptávka zůstává stejná, a nabídky jsou ještě menší. A Ceny ... ?
Takže ... v krátkodobém horizontu cena medu letos v zimě pravděpodobně bude stoupat. Možná hodně. A nemusíte v zimě sehnat místní med.
Moje rada ... Koupit teď hodně. Mohlo by tam být později, a to bude stát víc později. A teď víte proč.
zdroj článku:
2009 Has the Worst Honey Crop on Record
čtvrtek 29. října 2009
Na Novém Zélandu se snaží ničit roztoče také biologicky.
Výzkum se zaměřuje na přírodní řešení roztoče varroa
Research looks at natural varroa mite solutions
Vědci se zkoumají způsoby, jak kontrolovat destruktivní roztoče Varroa, hlavní příčinu zkázy na včel. Entomologové při Plant & Food Research hledají způsoby, buď kontroly roztoče varroa ve včelstev nebo chov včel odolný proti napadení Varroa, s financováním z Národní asociace včelařů a Fondu udržitelného hospodaření.
Varroa destructor je malý parazitní roztoč, který včely medonosné napadá a může přenášet fatální virové patogeny. Austrálie je jedinou západní zemí, která je stále bez varroa. První odhalení varroa bylo na Severním ostrově Nového Zélandu v roce 2000 a na Jižním ostrově v roce 2006.
Výzkumní pracovníci se zaměřují na chov včel, které vykazují přírozenou varroa rezistenci. Vyznačují se genetickými vlastnosti, 'opožděné potlačení rozmnožování roztoče' neboli SMRD ('delayed suppression of mite reproduction' ), který produkuje roztoče varroa, které nelze reprodukovat. Selektivním šlechtění na vlastnost, použití umělé inseminace matek, tým vyrábí populace s vysokým počtem Varroa rezistentních včel.
"Prostřednictvím izolace našich včelstev na dříve včelami neobydlený ostrov Great Mercury Island můžeme kontrolovat chov včel," říká vědec Michelle Taylor.
"Nyní se zdá, že máme populaci, která má vysokou úroveň genetické varroa rezistence, které budeme moci použít pro zvýšení úrovně přirozené odolnosti na pevnině a začít kontrolovat roztoče Varroa."
Ostatní vědci Plant & Food Research hledají přirozené nepřátele roztočů varroa jako prostředek jejich kontroly.
Chelifer, druh Štírka, jsou malí pavoukovci, kteří přirozeně kořistí na roztočích a larvách. Entomologové se soustřeďují na to, zda je možné komerčně chovat chelifery, a jak dobře budou moci kontrolovat, když roztoč varroa vnikne do včelího úlu.
Vědec Brad Howlett říká, že domorodé chelifery mohou přežít v úlech, jsou tolerovány včelami a ochotně žerou roztoče Varroa. "Nicméně my nevíme kolik je roztočů, které žerou v delším časovém období, nebo jak nejlépe je chovat aby to byl spolehlivý obchodní zdroj dodávek. Lepším pochopením těchto malých pavouků můžeme být schopni zavádět je do včelstev jako biologickou kontrolu roztoče Varroa."
Research looks at natural varroa mite solutions
Vědci se zkoumají způsoby, jak kontrolovat destruktivní roztoče Varroa, hlavní příčinu zkázy na včel. Entomologové při Plant & Food Research hledají způsoby, buď kontroly roztoče varroa ve včelstev nebo chov včel odolný proti napadení Varroa, s financováním z Národní asociace včelařů a Fondu udržitelného hospodaření.
Varroa destructor je malý parazitní roztoč, který včely medonosné napadá a může přenášet fatální virové patogeny. Austrálie je jedinou západní zemí, která je stále bez varroa. První odhalení varroa bylo na Severním ostrově Nového Zélandu v roce 2000 a na Jižním ostrově v roce 2006.
Výzkumní pracovníci se zaměřují na chov včel, které vykazují přírozenou varroa rezistenci. Vyznačují se genetickými vlastnosti, 'opožděné potlačení rozmnožování roztoče' neboli SMRD ('delayed suppression of mite reproduction' ), který produkuje roztoče varroa, které nelze reprodukovat. Selektivním šlechtění na vlastnost, použití umělé inseminace matek, tým vyrábí populace s vysokým počtem Varroa rezistentních včel.
"Prostřednictvím izolace našich včelstev na dříve včelami neobydlený ostrov Great Mercury Island můžeme kontrolovat chov včel," říká vědec Michelle Taylor.
"Nyní se zdá, že máme populaci, která má vysokou úroveň genetické varroa rezistence, které budeme moci použít pro zvýšení úrovně přirozené odolnosti na pevnině a začít kontrolovat roztoče Varroa."
Ostatní vědci Plant & Food Research hledají přirozené nepřátele roztočů varroa jako prostředek jejich kontroly.
Chelifer, druh Štírka, jsou malí pavoukovci, kteří přirozeně kořistí na roztočích a larvách. Entomologové se soustřeďují na to, zda je možné komerčně chovat chelifery, a jak dobře budou moci kontrolovat, když roztoč varroa vnikne do včelího úlu.
pondělí 26. října 2009
Pravda o mizení včel
Film s názvem „Mizení včel“ se objevil v kinech po celé Velké Británii na začátku tohoto měsíce. Je to dlouhý dokumentární film o "záhadném zhroucení" populace včel po celé planetě - fenomén, který v poslední době přitahuje velkou pozornost.
Představa, že včely mizí z neznámých důvodů se zakotvila v povědomí veřejnosti. Je to také velký příběh, který proniká do úzkostí naší doby. Ale je to pravda? Myslíme si, že ne, alespoň zatím ne.
Za prvé, základní věci. Opylování včelami a dalšími zvířaty - mouchy, motýli, ptáci a netopýři - je nezbytné pro produkci plodů a semen u mnoha divokých i pěstovaných rostlin. Více než 80 procent planety 250.000 druhů kvetoucích rostlin je opylováno zvířaty.
Zemědělství je ve velkém rozsahu příjemcem těchto služeb opylování, a tak tvrzení, že opylovači jsou na ústupu vyvolala poplach, protože dodávky potravin by mohly být ohroženy, a že můžeme být na pokraji globální "opylovací krize".
Tvrzení o takové krizi spočívá na třech hlavních principech: že včely, které jsou zodpovědné za výrobu velké části našich potravin; že počty opylovačů klesají po celém světě; a že hrozí vlivem poklesu opylovačů zemědělský výnos. Četné vědecké práce, mnoho médiálních příběhů a dokonce usnesení Evropského parlamentu v roce 2008 se prezentují každý z nich jako nesporné pravdy. Ale opravdu jsou?
Naše analýza dat z organizace pro výživu a zemědělství při Organizaci spojených národů (Food and Agriculture Organization ) ukazuje jiný pohled na opylovací krizi - tu, která je méně katastrofální, než se líčí ve filmech (Current Biology, vol. 18, p 1572, a vol. 19, s. 915 ).
První princip – že včely, které jsou odpovědné za výrobu velká část našich potravin - není prostě pravda. Opylovači jsou důležití pro mnohé plodiny, ale je mýtus, že lidstvo by hladovělo bez včel.
Asi 70 procent ze 115 nejvíce produktivních plodin, včetně většiny ovoce a olejnin, jsou opylovány zvířaty. Tyto představují téměř 2,5 miliardy tun potravin ročně, asi třetina světové zemědělské produkce. Avšak jen málo z těchto plodin závisí úplně na opylování zvířaty, z velké části pro jejich schopnost samoopylení.
Na vrcholu toho, výroba mnoha základních potravin není závislá na opylovačích vůbec: sacharidové plodiny jako pšenice, rýže a kukuřice jsou opylovány větrem nebo samoopylením. Pokud by včely zmizely úplně, celosvětová zemědělské produkce by se snížila pouze o 4 až 6 procent.
A co pokles opylovačů? Tvrzení o globálním zmizení včel jsou založeny na sbírkách (často extrémních) regionálních příkladů, které nereprezentují nezbytně globální trendy. Tyto příklady pocházejí z různých částí Evropy a Severní Ameriky, kde zůstává málo přirozených nebo polo-přírodních stanovišť.
Zásoby domestikovaných včel, nejdůležitějších opylovačů plodina ze všech, se také značně snížily ve Spojených státech a některých evropských zemích v posledních desetiletích. Nicméně byly tyto poklesy více než kompenzovány silným růstem v Asii, Latinské Americe a Africe. Je skutečností, že počet ošetřovaných včelích úlů na celém světě se v posledních pěti desetiletích zvýšil o zhruba 45 procent.
Vyskytly se však i poplašné zprávy o "nemoci hroucení včelstev" a rozšíření roztoče Varroa v USA a Evropě. Opět se jedná o reálných jevech, ale jsou to krátkodobé události, než hnací síly dlouhodobých trendů. Místo toho, dlouhodobé poklesy se zdají být v souladu s ekonomickou dynamikou medového průmyslu, který se zdá být přesouván do rozvojových zemí při hledání levnější výroby.
A nakonec, může nízká početnost opylovačů významně ovlivnit zemědělskou produktivitu? Je pravda, že nedostatek opylovačů, především včely, může omezit výnosy z mnoha plodin a planě rostoucích rostlin. Je také pravda, že výnosy z mnoha na opylovačích závislých plodin rostly pomaleji než většina nezávislých plodin. Avšak na rozdíl od toho co bychom očekávali, pokud by opylovači byli v úpadku, během posledních desetiletí se průměrný výnos závislých plodin trvale zvyšuje jako z nezávislých plodin bez náznaku zpomalení.
Celkově musíme konstatovat, že tvrzení o globální krizi v zemědělství v důsledku opylování jsou nepravdivá.
Opylovací problémy se však přesto mohou nejasně rýsovat. Celková světové zemědělské produkce drží krok s zdvojnásobením obyvatelstva v průběhu posledních pěti let, ale malý podíl z toho závisejících na opylovačích se zečtyřnásobil ve stejném období. To zahrnuje luxusní potraviny, jako jsou maliny, třešně, mango a kešu oříšky. Zvýšené produkce těchto plodin bylo dosaženo částečně tím, že byl 25 procentní nárůst pěstební plochy v reakci na zvýšenou poptávku.
Toto rozšíření může napínat globální opylovací kapacity ze dvou důvodů. Poptávka po opylovacích službách roste rychleji než populace domácích včel, a související čištění pozemků ničí většinu přírodních stanovišť volně žijících opylovačů.
Zrychlující se růst plodin závisejících na opylení proto má potenciál vyvolat budoucí problémy jak pro tyto plodiny tak pro planě rostoucí rostliny. Tyto problémy mohou růst jak se snížení výnosů z malin, třešní a ostatních podpoří vyšší ceny, a ještě více bude stimulovat expanzi jejich pěstování. Takže i když současná krize opylení je z velké části mýtická, můžeme tady brzy mít skutečnou krizi.
Autoři:
Marcelo Aizen je výzkumným pracovníkem Rady pro Národní vědecký a technický výzkum, Argentina
Lawrence Harder je profesor ekologie opylování na University of Calgary v Albertě, Kanada
The truth about the disappearing honeybees
Představa, že včely mizí z neznámých důvodů se zakotvila v povědomí veřejnosti. Je to také velký příběh, který proniká do úzkostí naší doby. Ale je to pravda? Myslíme si, že ne, alespoň zatím ne.
Za prvé, základní věci. Opylování včelami a dalšími zvířaty - mouchy, motýli, ptáci a netopýři - je nezbytné pro produkci plodů a semen u mnoha divokých i pěstovaných rostlin. Více než 80 procent planety 250.000 druhů kvetoucích rostlin je opylováno zvířaty.
Zemědělství je ve velkém rozsahu příjemcem těchto služeb opylování, a tak tvrzení, že opylovači jsou na ústupu vyvolala poplach, protože dodávky potravin by mohly být ohroženy, a že můžeme být na pokraji globální "opylovací krize".
Tvrzení o takové krizi spočívá na třech hlavních principech: že včely, které jsou zodpovědné za výrobu velké části našich potravin; že počty opylovačů klesají po celém světě; a že hrozí vlivem poklesu opylovačů zemědělský výnos. Četné vědecké práce, mnoho médiálních příběhů a dokonce usnesení Evropského parlamentu v roce 2008 se prezentují každý z nich jako nesporné pravdy. Ale opravdu jsou?
Naše analýza dat z organizace pro výživu a zemědělství při Organizaci spojených národů (Food and Agriculture Organization ) ukazuje jiný pohled na opylovací krizi - tu, která je méně katastrofální, než se líčí ve filmech (Current Biology, vol. 18, p 1572, a vol. 19, s. 915 ).
První princip – že včely, které jsou odpovědné za výrobu velká část našich potravin - není prostě pravda. Opylovači jsou důležití pro mnohé plodiny, ale je mýtus, že lidstvo by hladovělo bez včel.
Asi 70 procent ze 115 nejvíce produktivních plodin, včetně většiny ovoce a olejnin, jsou opylovány zvířaty. Tyto představují téměř 2,5 miliardy tun potravin ročně, asi třetina světové zemědělské produkce. Avšak jen málo z těchto plodin závisí úplně na opylování zvířaty, z velké části pro jejich schopnost samoopylení.
Na vrcholu toho, výroba mnoha základních potravin není závislá na opylovačích vůbec: sacharidové plodiny jako pšenice, rýže a kukuřice jsou opylovány větrem nebo samoopylením. Pokud by včely zmizely úplně, celosvětová zemědělské produkce by se snížila pouze o 4 až 6 procent.
A co pokles opylovačů? Tvrzení o globálním zmizení včel jsou založeny na sbírkách (často extrémních) regionálních příkladů, které nereprezentují nezbytně globální trendy. Tyto příklady pocházejí z různých částí Evropy a Severní Ameriky, kde zůstává málo přirozených nebo polo-přírodních stanovišť.
Zásoby domestikovaných včel, nejdůležitějších opylovačů plodina ze všech, se také značně snížily ve Spojených státech a některých evropských zemích v posledních desetiletích. Nicméně byly tyto poklesy více než kompenzovány silným růstem v Asii, Latinské Americe a Africe. Je skutečností, že počet ošetřovaných včelích úlů na celém světě se v posledních pěti desetiletích zvýšil o zhruba 45 procent.
Vyskytly se však i poplašné zprávy o "nemoci hroucení včelstev" a rozšíření roztoče Varroa v USA a Evropě. Opět se jedná o reálných jevech, ale jsou to krátkodobé události, než hnací síly dlouhodobých trendů. Místo toho, dlouhodobé poklesy se zdají být v souladu s ekonomickou dynamikou medového průmyslu, který se zdá být přesouván do rozvojových zemí při hledání levnější výroby.
A nakonec, může nízká početnost opylovačů významně ovlivnit zemědělskou produktivitu? Je pravda, že nedostatek opylovačů, především včely, může omezit výnosy z mnoha plodin a planě rostoucích rostlin. Je také pravda, že výnosy z mnoha na opylovačích závislých plodin rostly pomaleji než většina nezávislých plodin. Avšak na rozdíl od toho co bychom očekávali, pokud by opylovači byli v úpadku, během posledních desetiletí se průměrný výnos závislých plodin trvale zvyšuje jako z nezávislých plodin bez náznaku zpomalení.
Celkově musíme konstatovat, že tvrzení o globální krizi v zemědělství v důsledku opylování jsou nepravdivá.
Opylovací problémy se však přesto mohou nejasně rýsovat. Celková světové zemědělské produkce drží krok s zdvojnásobením obyvatelstva v průběhu posledních pěti let, ale malý podíl z toho závisejících na opylovačích se zečtyřnásobil ve stejném období. To zahrnuje luxusní potraviny, jako jsou maliny, třešně, mango a kešu oříšky. Zvýšené produkce těchto plodin bylo dosaženo částečně tím, že byl 25 procentní nárůst pěstební plochy v reakci na zvýšenou poptávku.
Toto rozšíření může napínat globální opylovací kapacity ze dvou důvodů. Poptávka po opylovacích službách roste rychleji než populace domácích včel, a související čištění pozemků ničí většinu přírodních stanovišť volně žijících opylovačů.
Zrychlující se růst plodin závisejících na opylení proto má potenciál vyvolat budoucí problémy jak pro tyto plodiny tak pro planě rostoucí rostliny. Tyto problémy mohou růst jak se snížení výnosů z malin, třešní a ostatních podpoří vyšší ceny, a ještě více bude stimulovat expanzi jejich pěstování. Takže i když současná krize opylení je z velké části mýtická, můžeme tady brzy mít skutečnou krizi.
Autoři:
Marcelo Aizen je výzkumným pracovníkem Rady pro Národní vědecký a technický výzkum, Argentina
Lawrence Harder je profesor ekologie opylování na University of Calgary v Albertě, Kanada
The truth about the disappearing honeybees
neděle 25. října 2009
Těžké ztráty včelstev se neomezují na Ameriku a Evropu
Čína
má šest milionů včelstev a asi dvě stě tisíc včelařů. V této zemi se chovají dva druhy včel (západní včely Apis mellifera a východní včely medonosné, Apis cerana); včely se chovají pro včelí produkty (med, mateří kašička, propolis, včelí vosk), jakož i pro opylování v zemědělství. V posledních letech byli včelaři konfrontováni s několika nevysvětlitelnými a komplexní příznaky ztrát včelstev u obou druhů Apis. Ačkoli některé ztráty jsou dlouho známé jako důsledek poškození roztočem Varroa na Apis mellifera, viry pytlíčkového plodu u cerana Apis a roztoči Tropilaelaps na obou druzích, ostatní méně známé faktory a mechanismy je třeba prozkoumat.
Jižní Amerika
Jedním z faktorů úspěchu afrikanizované včely se zdá být vyšší úroveň odolnosti vůči roztočům a patogenům. Pochopení mechanismů pro tuto rezistenci je důležité pro další zdravý rozvoj včelařství v Jižní Americe a mohlo by poskytnout obecnější pohled na včelařské šlechtitelské programy. Po mnoha letech s nízkým výskytem nemocí zaznamenaly populace včely medonosné v některých částech Brazílie, a zejména na jihovýchodě regionu, v posledních pěti letech pokles, který významně dopadl na včelaře. Tyto ztráty jsou alespoň povrchně podobné záhadným úhynům včelstev, které byly nedávno vidět v USA (Colony Collapse Disorder - CCD) a Evropě.
project COLOSS
Konference o ztrátách včelstev
Zajímavá zpráva z jižní polokoule - Chille
"Zatímco vy si povídáte o přípravě na zimu, my zápasíme s příšerným jarem. Je to legrační pohled z jižní polokoule.
Začali jsme špatným koncem zimy (srpen). Včelstva rostla dobře a spotřebovala většinu svých zásob. Potom se vrátila zima a nechtěla odejít. Zima a hodně deště. Nepřestával jsem krmit. Využívám rozpočet příštího podzimu. Mnoho mých kolegů s menším rozpočtem ztrácí včelstva. Krmit nebo zemřít. Příšerná sezona. Doufám, že se to brzy zlepší. Kvetení se téměř o měsíc zpozdilo a některé květy spálil mráz.
Asi tu bude brzy CCD."
-- Juanse Barros J. APIZUR S.A. Carrera 695 Gorbea - CHILE
má šest milionů včelstev a asi dvě stě tisíc včelařů. V této zemi se chovají dva druhy včel (západní včely Apis mellifera a východní včely medonosné, Apis cerana); včely se chovají pro včelí produkty (med, mateří kašička, propolis, včelí vosk), jakož i pro opylování v zemědělství. V posledních letech byli včelaři konfrontováni s několika nevysvětlitelnými a komplexní příznaky ztrát včelstev u obou druhů Apis. Ačkoli některé ztráty jsou dlouho známé jako důsledek poškození roztočem Varroa na Apis mellifera, viry pytlíčkového plodu u cerana Apis a roztoči Tropilaelaps na obou druzích, ostatní méně známé faktory a mechanismy je třeba prozkoumat.
Jižní Amerika
Jedním z faktorů úspěchu afrikanizované včely se zdá být vyšší úroveň odolnosti vůči roztočům a patogenům. Pochopení mechanismů pro tuto rezistenci je důležité pro další zdravý rozvoj včelařství v Jižní Americe a mohlo by poskytnout obecnější pohled na včelařské šlechtitelské programy. Po mnoha letech s nízkým výskytem nemocí zaznamenaly populace včely medonosné v některých částech Brazílie, a zejména na jihovýchodě regionu, v posledních pěti letech pokles, který významně dopadl na včelaře. Tyto ztráty jsou alespoň povrchně podobné záhadným úhynům včelstev, které byly nedávno vidět v USA (Colony Collapse Disorder - CCD) a Evropě.
project COLOSS
Konference o ztrátách včelstev
Zajímavá zpráva z jižní polokoule - Chille
"Zatímco vy si povídáte o přípravě na zimu, my zápasíme s příšerným jarem. Je to legrační pohled z jižní polokoule.
Začali jsme špatným koncem zimy (srpen). Včelstva rostla dobře a spotřebovala většinu svých zásob. Potom se vrátila zima a nechtěla odejít. Zima a hodně deště. Nepřestával jsem krmit. Využívám rozpočet příštího podzimu. Mnoho mých kolegů s menším rozpočtem ztrácí včelstva. Krmit nebo zemřít. Příšerná sezona. Doufám, že se to brzy zlepší. Kvetení se téměř o měsíc zpozdilo a některé květy spálil mráz.
Asi tu bude brzy CCD."
-- Juanse Barros J. APIZUR S.A. Carrera 695 Gorbea - CHILE
pátek 23. října 2009
Vědci na Hawaji nemají žádnou havaj
a žádají veřejnost o pomoc s nalézáním divokých včelstev
Na Hawaii na Oahu vědci snažně prosí o pomoc s nalézáním včelstev. Projekt na hawajské Univerzitě - řízený Dr. Mark Wright a Dr. Ethel Villalobos z oddělení věd o ochraně rostlin a prostředí v College of Tropical Agriculture and Human Resources, se zabývá studií o virech u včel přenášených na ostrově roztoči varroa. Kvůli jejich vlivu se počet včelstev dramaticky snížil a ovlivnil opylování mnoha plodin na Hawai.
Historicky, díky zeměpisné izolaci včel na ostrově Hawai byl tento relativně prostý škůdců a nemocí, které se šířily na pevnině. Ale v březnu 2007 se roztoč Varroa destructor objevil na Oahu a později v srpnu 2008 byl zjištěn na Big Island.
Varroa se krmí haemolymhou (krev hmyzu) vyvíjející se larvy a dospělé včely. Parazitovaná larva slábne, nebo uhyne . Nákaza Varroa je často spojena se šířením bakteriálních nemocí a virů. Většina běžných virů je vir deformovaných křídel, který vážně redukuje létající populaci včelstva. Výzkumníci sbírají a vzorkují včelstva na tyto viry. Kdokoli uvidí včelstvo na Oahu, má kontaktovat univerzitu 956-2445 nebo mailem uhbeelab@gmail.com.
http://www.ctahr.hawaii.edu/wrightm/Honey_Bee_Home.html.
Na Hawaii na Oahu vědci snažně prosí o pomoc s nalézáním včelstev. Projekt na hawajské Univerzitě - řízený Dr. Mark Wright a Dr. Ethel Villalobos z oddělení věd o ochraně rostlin a prostředí v College of Tropical Agriculture and Human Resources, se zabývá studií o virech u včel přenášených na ostrově roztoči varroa. Kvůli jejich vlivu se počet včelstev dramaticky snížil a ovlivnil opylování mnoha plodin na Hawai.
Historicky, díky zeměpisné izolaci včel na ostrově Hawai byl tento relativně prostý škůdců a nemocí, které se šířily na pevnině. Ale v březnu 2007 se roztoč Varroa destructor objevil na Oahu a později v srpnu 2008 byl zjištěn na Big Island.
Varroa se krmí haemolymhou (krev hmyzu) vyvíjející se larvy a dospělé včely. Parazitovaná larva slábne, nebo uhyne . Nákaza Varroa je často spojena se šířením bakteriálních nemocí a virů. Většina běžných virů je vir deformovaných křídel, který vážně redukuje létající populaci včelstva. Výzkumníci sbírají a vzorkují včelstva na tyto viry. Kdokoli uvidí včelstvo na Oahu, má kontaktovat univerzitu 956-2445 nebo mailem uhbeelab@gmail.com.
http://www.ctahr.hawaii.edu/wrightm/Honey_Bee_Home.html.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)