Podstata výzkumné zprávy je v tom, že bez roztočů Varroa D. by se virové infekce na včelách neprojevily.
Tento vir - Deformed wing virus (DWV) - normálně způsobuje skryté infekce ale může mít devastující účinky na včely působením morfologické deformace nebo smrt pokud je přenášen ektoparazitickým roztočem Varroa Destructor. Abychom určili roli V.D. ve vývinu deformovných křídel, analyzovali jsme jednotlivé roztoče na přítomnost a množení DWV.
Výsledky podporovaly vztah mezi virovou replikací v roztočích a že roztoči jsou schopni vyvolat zjevnou infekci DWV obsahující 10 na 10 až 10 na 12 genomových ekvivalentů na roztoče. Naproti tomu roztoči by nemohli vyvolat deformovaná křídla s obsahem 10 na 8 virových genomových ekvivalentů na roztoče. Došli jsme k závěru, že vývoj deformovaných křídel závisí nejenom na přenosu viru roztočem V.D., ale také na množení virů uvnitř V.D. a na titru v parazitujících roztočích.
(Deformed wing virus - DWV): replication and viral load in mites (Varroa destructor)
Sebastian Gisder1, Pia Aumeier2 and Elke Genersch1
1 Institute for Bee Research, Friedrich-Engels-Str. 32, D-16540 Hohen Neuendorf, Germany
2 Faculty for Biology and Biotechnology, Ruhr University Bochum, Bochum, Germany
sobota 31. října 2009
Globální populace včel roste, i přes místní ztráty
V roce 2007, velcí komerční včelaři začali vykazovat velký pokles počtu svých včelstev. Do roku 2008 byly odhadované ztráty včelstev mezi 30 a 70%, jako příval špatných zpráv o včelách v médiích.
Ztráta od té doby více než 40% populace včely medonosné (Apis mellifera) většinou zřejmě kvůli takzvané Colony Collapse Disorder (CCD, s pravděpodobností způsobena virem IAPV) - ohlašovali předpovědi s neblahými následky pro cenné plodiny na celém světě kvůli nedostatku opylovačů.
Ale nedávné analýzy globální populace včely medonosné (podle Aizen a Harder *) ukazuje 45% nárůst v celkovém počtu od roku 1961. Údaje pro tuto analýzu pochází z celosvětové databáze ošetřovaných včelstev. Stejní výzkumníci však poznamenávají, že globální populace včel roste pomaleji, než celková poptávka po nich, která pochází především z pěstování "luxusních" plodin, jako je ovoce a ořechy. Celoroční poptávka pro položky, jako jsou třešně, mango, mandle a pistácie, daleko překračuje světovou produkci, což vede k vnímání nedostatku opylovačů.
Včely jsou variabilní opylovači a poskytují cenné "ekosystémové služby". Nicméně, neopylují všechno, jako mnoho jiných základních plodin jako je pšenice a rýže. Ztráty včelstev v roce 2007 a 2008 skutečně měly jistý vliv ve větším měřítku na zemědělství, ale ztráty včelstev byly lokalizovány do větších komerčních provozů v USA a Quebecu, a měly vliv na trh koncem roku na zásobování luxusních potravin v některých regionálních a rozvíjejících se trhů (kde poptávka roste).
Podle jedné malochovatelky včel (kterou autor potkal v poslední době tady v západním státě Washington), ta neviděla žádné výrazné zvýšení ztrát včelstev, ale také připustila, že mohou přijít až o třetinu z jejich celkového počtu včelstev v určitém období, "přirozeně". Tato sezónní ztráta může být v souvislosti s již dříve hlášeným poklesem stavu komerčních včel medonosných po dobu nejméně posledních deset let. Může být pomalejší ztráta v důsledku mnoha faktorů, jako např. změnou zemědělských postupů, a možná i změnou klimatu.
Ale pokud jde o šíření CCD, může to být usnadněn vlivem běžných postupů ve velkých komerčních včelnicích, jako je například přeprava na dlouhé vzdálenosti (aby se naplnila poptávka kvůli nedostatku místních včelstev) a někdy i jejich sdílení s ostatními včelstvy v jiných včelařských provozech.
Nejčastější včely použity pro komerční produkci medu jsou A. mellifera a A. cerana, ale i jiné druhy jsou využívány domorodými národy po celém světě, jako například obří včely medonosné (A. dorsata), které jsou běžné v celé jižní a jihovýchodní Asii.
Včely jsou původem z východní Afriky a alespoň jedna včela medonosná, A. mellifera byla nejdříve domestikována starými Egypťany v době stavby Velké pyramidy. Včely medonosné byly přivezeny do Ameriky v 17. století evropskými kolonisty.
-----------------------------------------------------------------
* Aizen, M.L. a LD Harder, globální populace domestikovaných včel roste pomaleji než zemědělská poptávka po opylení, Current Biology, dostupná on-line 7. května 2009. Původní odkaz: American Scientist, červenec-srpen 2009)
Global Honey Bee Population Increasing, Despite Local Losses
Napsal Michael Ricciardi
Zveřejněno dne 29.října 2009
Publikováno v roce 4270, o zvířatech, o hospodaření
Ztráta od té doby více než 40% populace včely medonosné (Apis mellifera) většinou zřejmě kvůli takzvané Colony Collapse Disorder (CCD, s pravděpodobností způsobena virem IAPV) - ohlašovali předpovědi s neblahými následky pro cenné plodiny na celém světě kvůli nedostatku opylovačů.
Létavka přilétá s nákladem pylu na přistávací desku úlu.
Včely jsou variabilní opylovači a poskytují cenné "ekosystémové služby". Nicméně, neopylují všechno, jako mnoho jiných základních plodin jako je pšenice a rýže. Ztráty včelstev v roce 2007 a 2008 skutečně měly jistý vliv ve větším měřítku na zemědělství, ale ztráty včelstev byly lokalizovány do větších komerčních provozů v USA a Quebecu, a měly vliv na trh koncem roku na zásobování luxusních potravin v některých regionálních a rozvíjejících se trhů (kde poptávka roste).
Podle jedné malochovatelky včel (kterou autor potkal v poslední době tady v západním státě Washington), ta neviděla žádné výrazné zvýšení ztrát včelstev, ale také připustila, že mohou přijít až o třetinu z jejich celkového počtu včelstev v určitém období, "přirozeně". Tato sezónní ztráta může být v souvislosti s již dříve hlášeným poklesem stavu komerčních včel medonosných po dobu nejméně posledních deset let. Může být pomalejší ztráta v důsledku mnoha faktorů, jako např. změnou zemědělských postupů, a možná i změnou klimatu.
Ale pokud jde o šíření CCD, může to být usnadněn vlivem běžných postupů ve velkých komerčních včelnicích, jako je například přeprava na dlouhé vzdálenosti (aby se naplnila poptávka kvůli nedostatku místních včelstev) a někdy i jejich sdílení s ostatními včelstvy v jiných včelařských provozech.
Hnizdo Apis dorsata, Thajsko. Hřeben je asi 1 metr v průměru. (Foto: Sean Hugh)
Včely jsou původem z východní Afriky a alespoň jedna včela medonosná, A. mellifera byla nejdříve domestikována starými Egypťany v době stavby Velké pyramidy. Včely medonosné byly přivezeny do Ameriky v 17. století evropskými kolonisty.
-----------------------------------------------------------------
* Aizen, M.L. a LD Harder, globální populace domestikovaných včel roste pomaleji než zemědělská poptávka po opylení, Current Biology, dostupná on-line 7. května 2009. Původní odkaz: American Scientist, červenec-srpen 2009)
Global Honey Bee Population Increasing, Despite Local Losses
Napsal Michael Ricciardi
Zveřejněno dne 29.října 2009
Publikováno v roce 4270, o zvířatech, o hospodaření
pátek 30. října 2009
V roce 2009 byla nejhorší úroda medu v historii
(prý v USA) jak píše Kim Flottum: Jestli máte rádi med, měli byste ho koupit hned a koupit ho hodně.
Každý říjen časopis Bee Culture dělá průzkum u 100 zavedených producentů medu a reportérů ze všech koutů USA. K 10. říjnu jich většina sklidila a ostatní včelaři mají dobrý přehled, a to i když někteří jsou stále ještě v terénu. Tito reportéři subjektivně (ale s dlouholetými zkušenostmi) hodnotí úrodu medu s hodnotami v rozmezí od 1 - velmi dobré, 5 - velmi špatná. (Co je velmi dobré pro včelaře v Ohiu, může být téměř neúroda pro včelaře na Floridě - záleží na tom, jak probíhá jejich podnikání.)
A klíčovým hráčem v tomto roce ... je počasí! Žádné překvapení, pokud jste se odvážil ven více než jednou letos v létě, bez ohledu na to, kde žijete ... to byl jeden podivný jev, po celé léto. Většinou počasí na východě a středozápadu bylo chladné a vlhké, na jihu je teplé a suché nebo příliš vlhké a hodně na severozápadě a na západě je suché a horké, až příliš. Na Floridě a ve státech zálivu, zejména Texas a Louisiana, bylo letos v létě docela dobré, stejně jako v horských státech a Kalifornii.
Ale kolik bylo medu? Před čtyřiadvaceti lety, před příchodem roztoče Varroa kdy byla produkce medu významný průmysl a v několika státech vývozní artikl, produkovalo se v USA kolem 220 milionů liber ročně, přičemž téměř bez dovozu medu. I stát s menší produkcí jako Ohio měl 9000 včelařů. V loňském roce se v USA vyrábí pouze 160 milionů liber, a Ohio mělo asi 3200 včelařů. Je tady vidět problém.
V loňském roce se v USA vyprodukovalo naším odhadem asi 61 liber medu z každého z 2,564 milionu včelstev, která byla producenty medu v celkové výši 156,4 milion liber medu. USDA (ministerstvo zemědělství) odhaduje 161,1 milionu liber (libra je 0.456 kg). Myslím, že naše čísla jsou lepší, ale proč se dohadovat o 3% rozdílu?
Takže letos předpovídáme, že 2,223 milionu včelstev (pokles z loňského roku, kvůli ztrátám včelstev vinou nemoci CCD (Colony Collapse Disorder) a loňské špatné sklizni medu, bude 53,7 libry medu z každého včelstva z celkem 119,37 miliony liber z medu vyrobeného v USA ... to je, přátelé, nejhorších úroda medu vůbec. V historii!
Je však zajímavé, že poptávka po medu neklesla ani o unci, od dob před Varroa. Na hlavu konzumujeme asi 1,25 libry medu ročně, a každý rok je v této zemi více lidí. Když se však ptáte lidí, ukazuje se, že právě asi 50% populace opravdu jde a koupí med. Přibližně 35% nikdy med nekoupí a nejí med, zatímco zbytek ho konzumuje v potravinách, které ho mají jako přísadu, jako jsou čaje, chleba, salátové dresinky a omáčky. Což znamená, že ve skutečnosti spotřebováváme mnohem více, než těch 1,25 liber na každého ... zřejmě blíž k 2-2,5 librám.
Protože USA spotřebuje téměř 375 milionů liber medu ročně (300 milionů lidí x 1,25 liber / rok), a vytváří v tomto roce jen 120.000.000 liber, odkud bud zbytek? Letos to je dobrá otázka. Obecně platí, že můžeme počítat Kanadu, Argentinu, Čínu, Brazílii a několik dalších zemí, aby se doplnila část tohoto deficitu. Ale tyto země mají také menší než produkci. Argentina se stala hlavním městem sojových bobů na světě, a počasí v Kanadě bylo podobné jako u nás, takže jejich produkce není tak velká, jak by mohla být.
Čína prodává téměř všechno co vyprodukuje v Evropě, protože Evropa nemůže dostat to, co dostávala z Argentiny. Navíc několik let Čína ztrácí vlivem celních tarifů uložených v naší zemi k vyrovnání nerovnováhy v jejich cenách. Účtovali si za med $ 0.25/libru... zatímco v USA včelaři potřebují asi $ 1.50/libru, aby se pokryli jejich náklady.
A pak je tu obcházení problémů ... aby se vyhnul placení cla čínští vývozci posílají medu do USA přes třetí země za téměř stejné směšné ceny. Někteří z nich byli chyceni a potrestáni a to zřejmě zpomalilo přísun medu do USA odkudkoli. Také tam byly obavy z čínského medu, který obsahuje nelegální chemická rezidua ... antibiotika používaná na včely, aby byly zdravé. Antibiotika jsou nelegální také v celé Evropě, a teď Evropa kupuje téměř všechen med z Číny. A žeby čínští včelaři změnily své praktiky se zdá divné, ale možná že ano....
Takže medu v USA je málo. A zdá se, že způsobí zvýšení cen ... stará věc nabídky a poptávky. Ale pak je tu ještě kurz amerického dolaru, který je slabý. Američtí baliči medu mohou mít ve skutečnosti lepší trh v zahraničí než doma, takže to jen může omezit další veškeré dostupné zboží ... poptávka zůstává stejná, a nabídky jsou ještě menší. A Ceny ... ?
Takže ... v krátkodobém horizontu cena medu letos v zimě pravděpodobně bude stoupat. Možná hodně. A nemusíte v zimě sehnat místní med.
Moje rada ... Koupit teď hodně. Mohlo by tam být později, a to bude stát víc později. A teď víte proč.
zdroj článku:
2009 Has the Worst Honey Crop on Record
Každý říjen časopis Bee Culture dělá průzkum u 100 zavedených producentů medu a reportérů ze všech koutů USA. K 10. říjnu jich většina sklidila a ostatní včelaři mají dobrý přehled, a to i když někteří jsou stále ještě v terénu. Tito reportéři subjektivně (ale s dlouholetými zkušenostmi) hodnotí úrodu medu s hodnotami v rozmezí od 1 - velmi dobré, 5 - velmi špatná. (Co je velmi dobré pro včelaře v Ohiu, může být téměř neúroda pro včelaře na Floridě - záleží na tom, jak probíhá jejich podnikání.)
Ale kolik bylo medu? Před čtyřiadvaceti lety, před příchodem roztoče Varroa kdy byla produkce medu významný průmysl a v několika státech vývozní artikl, produkovalo se v USA kolem 220 milionů liber ročně, přičemž téměř bez dovozu medu. I stát s menší produkcí jako Ohio měl 9000 včelařů. V loňském roce se v USA vyrábí pouze 160 milionů liber, a Ohio mělo asi 3200 včelařů. Je tady vidět problém.
V loňském roce se v USA vyprodukovalo naším odhadem asi 61 liber medu z každého z 2,564 milionu včelstev, která byla producenty medu v celkové výši 156,4 milion liber medu. USDA (ministerstvo zemědělství) odhaduje 161,1 milionu liber (libra je 0.456 kg). Myslím, že naše čísla jsou lepší, ale proč se dohadovat o 3% rozdílu?
Takže letos předpovídáme, že 2,223 milionu včelstev (pokles z loňského roku, kvůli ztrátám včelstev vinou nemoci CCD (Colony Collapse Disorder) a loňské špatné sklizni medu, bude 53,7 libry medu z každého včelstva z celkem 119,37 miliony liber z medu vyrobeného v USA ... to je, přátelé, nejhorších úroda medu vůbec. V historii!
Je však zajímavé, že poptávka po medu neklesla ani o unci, od dob před Varroa. Na hlavu konzumujeme asi 1,25 libry medu ročně, a každý rok je v této zemi více lidí. Když se však ptáte lidí, ukazuje se, že právě asi 50% populace opravdu jde a koupí med. Přibližně 35% nikdy med nekoupí a nejí med, zatímco zbytek ho konzumuje v potravinách, které ho mají jako přísadu, jako jsou čaje, chleba, salátové dresinky a omáčky. Což znamená, že ve skutečnosti spotřebováváme mnohem více, než těch 1,25 liber na každého ... zřejmě blíž k 2-2,5 librám.
Protože USA spotřebuje téměř 375 milionů liber medu ročně (300 milionů lidí x 1,25 liber / rok), a vytváří v tomto roce jen 120.000.000 liber, odkud bud zbytek? Letos to je dobrá otázka. Obecně platí, že můžeme počítat Kanadu, Argentinu, Čínu, Brazílii a několik dalších zemí, aby se doplnila část tohoto deficitu. Ale tyto země mají také menší než produkci. Argentina se stala hlavním městem sojových bobů na světě, a počasí v Kanadě bylo podobné jako u nás, takže jejich produkce není tak velká, jak by mohla být.
A pak je tu obcházení problémů ... aby se vyhnul placení cla čínští vývozci posílají medu do USA přes třetí země za téměř stejné směšné ceny. Někteří z nich byli chyceni a potrestáni a to zřejmě zpomalilo přísun medu do USA odkudkoli. Také tam byly obavy z čínského medu, který obsahuje nelegální chemická rezidua ... antibiotika používaná na včely, aby byly zdravé. Antibiotika jsou nelegální také v celé Evropě, a teď Evropa kupuje téměř všechen med z Číny. A žeby čínští včelaři změnily své praktiky se zdá divné, ale možná že ano....
Takže medu v USA je málo. A zdá se, že způsobí zvýšení cen ... stará věc nabídky a poptávky. Ale pak je tu ještě kurz amerického dolaru, který je slabý. Američtí baliči medu mohou mít ve skutečnosti lepší trh v zahraničí než doma, takže to jen může omezit další veškeré dostupné zboží ... poptávka zůstává stejná, a nabídky jsou ještě menší. A Ceny ... ?
Takže ... v krátkodobém horizontu cena medu letos v zimě pravděpodobně bude stoupat. Možná hodně. A nemusíte v zimě sehnat místní med.
Moje rada ... Koupit teď hodně. Mohlo by tam být později, a to bude stát víc později. A teď víte proč.
zdroj článku:
2009 Has the Worst Honey Crop on Record
čtvrtek 29. října 2009
Na Novém Zélandu se snaží ničit roztoče také biologicky.
Výzkum se zaměřuje na přírodní řešení roztoče varroa
Research looks at natural varroa mite solutions
Vědci se zkoumají způsoby, jak kontrolovat destruktivní roztoče Varroa, hlavní příčinu zkázy na včel. Entomologové při Plant & Food Research hledají způsoby, buď kontroly roztoče varroa ve včelstev nebo chov včel odolný proti napadení Varroa, s financováním z Národní asociace včelařů a Fondu udržitelného hospodaření.
Varroa destructor je malý parazitní roztoč, který včely medonosné napadá a může přenášet fatální virové patogeny. Austrálie je jedinou západní zemí, která je stále bez varroa. První odhalení varroa bylo na Severním ostrově Nového Zélandu v roce 2000 a na Jižním ostrově v roce 2006.
Výzkumní pracovníci se zaměřují na chov včel, které vykazují přírozenou varroa rezistenci. Vyznačují se genetickými vlastnosti, 'opožděné potlačení rozmnožování roztoče' neboli SMRD ('delayed suppression of mite reproduction' ), který produkuje roztoče varroa, které nelze reprodukovat. Selektivním šlechtění na vlastnost, použití umělé inseminace matek, tým vyrábí populace s vysokým počtem Varroa rezistentních včel.
"Prostřednictvím izolace našich včelstev na dříve včelami neobydlený ostrov Great Mercury Island můžeme kontrolovat chov včel," říká vědec Michelle Taylor.
"Nyní se zdá, že máme populaci, která má vysokou úroveň genetické varroa rezistence, které budeme moci použít pro zvýšení úrovně přirozené odolnosti na pevnině a začít kontrolovat roztoče Varroa."
Ostatní vědci Plant & Food Research hledají přirozené nepřátele roztočů varroa jako prostředek jejich kontroly.
Chelifer, druh Štírka, jsou malí pavoukovci, kteří přirozeně kořistí na roztočích a larvách. Entomologové se soustřeďují na to, zda je možné komerčně chovat chelifery, a jak dobře budou moci kontrolovat, když roztoč varroa vnikne do včelího úlu.
Vědec Brad Howlett říká, že domorodé chelifery mohou přežít v úlech, jsou tolerovány včelami a ochotně žerou roztoče Varroa. "Nicméně my nevíme kolik je roztočů, které žerou v delším časovém období, nebo jak nejlépe je chovat aby to byl spolehlivý obchodní zdroj dodávek. Lepším pochopením těchto malých pavouků můžeme být schopni zavádět je do včelstev jako biologickou kontrolu roztoče Varroa."
Research looks at natural varroa mite solutions
Vědci se zkoumají způsoby, jak kontrolovat destruktivní roztoče Varroa, hlavní příčinu zkázy na včel. Entomologové při Plant & Food Research hledají způsoby, buď kontroly roztoče varroa ve včelstev nebo chov včel odolný proti napadení Varroa, s financováním z Národní asociace včelařů a Fondu udržitelného hospodaření.
Varroa destructor je malý parazitní roztoč, který včely medonosné napadá a může přenášet fatální virové patogeny. Austrálie je jedinou západní zemí, která je stále bez varroa. První odhalení varroa bylo na Severním ostrově Nového Zélandu v roce 2000 a na Jižním ostrově v roce 2006.
Výzkumní pracovníci se zaměřují na chov včel, které vykazují přírozenou varroa rezistenci. Vyznačují se genetickými vlastnosti, 'opožděné potlačení rozmnožování roztoče' neboli SMRD ('delayed suppression of mite reproduction' ), který produkuje roztoče varroa, které nelze reprodukovat. Selektivním šlechtění na vlastnost, použití umělé inseminace matek, tým vyrábí populace s vysokým počtem Varroa rezistentních včel.
"Prostřednictvím izolace našich včelstev na dříve včelami neobydlený ostrov Great Mercury Island můžeme kontrolovat chov včel," říká vědec Michelle Taylor.
"Nyní se zdá, že máme populaci, která má vysokou úroveň genetické varroa rezistence, které budeme moci použít pro zvýšení úrovně přirozené odolnosti na pevnině a začít kontrolovat roztoče Varroa."
Ostatní vědci Plant & Food Research hledají přirozené nepřátele roztočů varroa jako prostředek jejich kontroly.
Chelifer, druh Štírka, jsou malí pavoukovci, kteří přirozeně kořistí na roztočích a larvách. Entomologové se soustřeďují na to, zda je možné komerčně chovat chelifery, a jak dobře budou moci kontrolovat, když roztoč varroa vnikne do včelího úlu.
pondělí 26. října 2009
Pravda o mizení včel
Film s názvem „Mizení včel“ se objevil v kinech po celé Velké Británii na začátku tohoto měsíce. Je to dlouhý dokumentární film o "záhadném zhroucení" populace včel po celé planetě - fenomén, který v poslední době přitahuje velkou pozornost.
Představa, že včely mizí z neznámých důvodů se zakotvila v povědomí veřejnosti. Je to také velký příběh, který proniká do úzkostí naší doby. Ale je to pravda? Myslíme si, že ne, alespoň zatím ne.
Za prvé, základní věci. Opylování včelami a dalšími zvířaty - mouchy, motýli, ptáci a netopýři - je nezbytné pro produkci plodů a semen u mnoha divokých i pěstovaných rostlin. Více než 80 procent planety 250.000 druhů kvetoucích rostlin je opylováno zvířaty.
Zemědělství je ve velkém rozsahu příjemcem těchto služeb opylování, a tak tvrzení, že opylovači jsou na ústupu vyvolala poplach, protože dodávky potravin by mohly být ohroženy, a že můžeme být na pokraji globální "opylovací krize".
Tvrzení o takové krizi spočívá na třech hlavních principech: že včely, které jsou zodpovědné za výrobu velké části našich potravin; že počty opylovačů klesají po celém světě; a že hrozí vlivem poklesu opylovačů zemědělský výnos. Četné vědecké práce, mnoho médiálních příběhů a dokonce usnesení Evropského parlamentu v roce 2008 se prezentují každý z nich jako nesporné pravdy. Ale opravdu jsou?
Naše analýza dat z organizace pro výživu a zemědělství při Organizaci spojených národů (Food and Agriculture Organization ) ukazuje jiný pohled na opylovací krizi - tu, která je méně katastrofální, než se líčí ve filmech (Current Biology, vol. 18, p 1572, a vol. 19, s. 915 ).
První princip – že včely, které jsou odpovědné za výrobu velká část našich potravin - není prostě pravda. Opylovači jsou důležití pro mnohé plodiny, ale je mýtus, že lidstvo by hladovělo bez včel.
Asi 70 procent ze 115 nejvíce produktivních plodin, včetně většiny ovoce a olejnin, jsou opylovány zvířaty. Tyto představují téměř 2,5 miliardy tun potravin ročně, asi třetina světové zemědělské produkce. Avšak jen málo z těchto plodin závisí úplně na opylování zvířaty, z velké části pro jejich schopnost samoopylení.
Na vrcholu toho, výroba mnoha základních potravin není závislá na opylovačích vůbec: sacharidové plodiny jako pšenice, rýže a kukuřice jsou opylovány větrem nebo samoopylením. Pokud by včely zmizely úplně, celosvětová zemědělské produkce by se snížila pouze o 4 až 6 procent.
A co pokles opylovačů? Tvrzení o globálním zmizení včel jsou založeny na sbírkách (často extrémních) regionálních příkladů, které nereprezentují nezbytně globální trendy. Tyto příklady pocházejí z různých částí Evropy a Severní Ameriky, kde zůstává málo přirozených nebo polo-přírodních stanovišť.
Zásoby domestikovaných včel, nejdůležitějších opylovačů plodina ze všech, se také značně snížily ve Spojených státech a některých evropských zemích v posledních desetiletích. Nicméně byly tyto poklesy více než kompenzovány silným růstem v Asii, Latinské Americe a Africe. Je skutečností, že počet ošetřovaných včelích úlů na celém světě se v posledních pěti desetiletích zvýšil o zhruba 45 procent.
Vyskytly se však i poplašné zprávy o "nemoci hroucení včelstev" a rozšíření roztoče Varroa v USA a Evropě. Opět se jedná o reálných jevech, ale jsou to krátkodobé události, než hnací síly dlouhodobých trendů. Místo toho, dlouhodobé poklesy se zdají být v souladu s ekonomickou dynamikou medového průmyslu, který se zdá být přesouván do rozvojových zemí při hledání levnější výroby.
A nakonec, může nízká početnost opylovačů významně ovlivnit zemědělskou produktivitu? Je pravda, že nedostatek opylovačů, především včely, může omezit výnosy z mnoha plodin a planě rostoucích rostlin. Je také pravda, že výnosy z mnoha na opylovačích závislých plodin rostly pomaleji než většina nezávislých plodin. Avšak na rozdíl od toho co bychom očekávali, pokud by opylovači byli v úpadku, během posledních desetiletí se průměrný výnos závislých plodin trvale zvyšuje jako z nezávislých plodin bez náznaku zpomalení.
Celkově musíme konstatovat, že tvrzení o globální krizi v zemědělství v důsledku opylování jsou nepravdivá.
Opylovací problémy se však přesto mohou nejasně rýsovat. Celková světové zemědělské produkce drží krok s zdvojnásobením obyvatelstva v průběhu posledních pěti let, ale malý podíl z toho závisejících na opylovačích se zečtyřnásobil ve stejném období. To zahrnuje luxusní potraviny, jako jsou maliny, třešně, mango a kešu oříšky. Zvýšené produkce těchto plodin bylo dosaženo částečně tím, že byl 25 procentní nárůst pěstební plochy v reakci na zvýšenou poptávku.
Toto rozšíření může napínat globální opylovací kapacity ze dvou důvodů. Poptávka po opylovacích službách roste rychleji než populace domácích včel, a související čištění pozemků ničí většinu přírodních stanovišť volně žijících opylovačů.
Zrychlující se růst plodin závisejících na opylení proto má potenciál vyvolat budoucí problémy jak pro tyto plodiny tak pro planě rostoucí rostliny. Tyto problémy mohou růst jak se snížení výnosů z malin, třešní a ostatních podpoří vyšší ceny, a ještě více bude stimulovat expanzi jejich pěstování. Takže i když současná krize opylení je z velké části mýtická, můžeme tady brzy mít skutečnou krizi.
Autoři:
Marcelo Aizen je výzkumným pracovníkem Rady pro Národní vědecký a technický výzkum, Argentina
Lawrence Harder je profesor ekologie opylování na University of Calgary v Albertě, Kanada
The truth about the disappearing honeybees
Představa, že včely mizí z neznámých důvodů se zakotvila v povědomí veřejnosti. Je to také velký příběh, který proniká do úzkostí naší doby. Ale je to pravda? Myslíme si, že ne, alespoň zatím ne.
Za prvé, základní věci. Opylování včelami a dalšími zvířaty - mouchy, motýli, ptáci a netopýři - je nezbytné pro produkci plodů a semen u mnoha divokých i pěstovaných rostlin. Více než 80 procent planety 250.000 druhů kvetoucích rostlin je opylováno zvířaty.
Zemědělství je ve velkém rozsahu příjemcem těchto služeb opylování, a tak tvrzení, že opylovači jsou na ústupu vyvolala poplach, protože dodávky potravin by mohly být ohroženy, a že můžeme být na pokraji globální "opylovací krize".
Tvrzení o takové krizi spočívá na třech hlavních principech: že včely, které jsou zodpovědné za výrobu velké části našich potravin; že počty opylovačů klesají po celém světě; a že hrozí vlivem poklesu opylovačů zemědělský výnos. Četné vědecké práce, mnoho médiálních příběhů a dokonce usnesení Evropského parlamentu v roce 2008 se prezentují každý z nich jako nesporné pravdy. Ale opravdu jsou?
Naše analýza dat z organizace pro výživu a zemědělství při Organizaci spojených národů (Food and Agriculture Organization ) ukazuje jiný pohled na opylovací krizi - tu, která je méně katastrofální, než se líčí ve filmech (Current Biology, vol. 18, p 1572, a vol. 19, s. 915 ).
První princip – že včely, které jsou odpovědné za výrobu velká část našich potravin - není prostě pravda. Opylovači jsou důležití pro mnohé plodiny, ale je mýtus, že lidstvo by hladovělo bez včel.
Asi 70 procent ze 115 nejvíce produktivních plodin, včetně většiny ovoce a olejnin, jsou opylovány zvířaty. Tyto představují téměř 2,5 miliardy tun potravin ročně, asi třetina světové zemědělské produkce. Avšak jen málo z těchto plodin závisí úplně na opylování zvířaty, z velké části pro jejich schopnost samoopylení.
Na vrcholu toho, výroba mnoha základních potravin není závislá na opylovačích vůbec: sacharidové plodiny jako pšenice, rýže a kukuřice jsou opylovány větrem nebo samoopylením. Pokud by včely zmizely úplně, celosvětová zemědělské produkce by se snížila pouze o 4 až 6 procent.
A co pokles opylovačů? Tvrzení o globálním zmizení včel jsou založeny na sbírkách (často extrémních) regionálních příkladů, které nereprezentují nezbytně globální trendy. Tyto příklady pocházejí z různých částí Evropy a Severní Ameriky, kde zůstává málo přirozených nebo polo-přírodních stanovišť.
Zásoby domestikovaných včel, nejdůležitějších opylovačů plodina ze všech, se také značně snížily ve Spojených státech a některých evropských zemích v posledních desetiletích. Nicméně byly tyto poklesy více než kompenzovány silným růstem v Asii, Latinské Americe a Africe. Je skutečností, že počet ošetřovaných včelích úlů na celém světě se v posledních pěti desetiletích zvýšil o zhruba 45 procent.
Vyskytly se však i poplašné zprávy o "nemoci hroucení včelstev" a rozšíření roztoče Varroa v USA a Evropě. Opět se jedná o reálných jevech, ale jsou to krátkodobé události, než hnací síly dlouhodobých trendů. Místo toho, dlouhodobé poklesy se zdají být v souladu s ekonomickou dynamikou medového průmyslu, který se zdá být přesouván do rozvojových zemí při hledání levnější výroby.
A nakonec, může nízká početnost opylovačů významně ovlivnit zemědělskou produktivitu? Je pravda, že nedostatek opylovačů, především včely, může omezit výnosy z mnoha plodin a planě rostoucích rostlin. Je také pravda, že výnosy z mnoha na opylovačích závislých plodin rostly pomaleji než většina nezávislých plodin. Avšak na rozdíl od toho co bychom očekávali, pokud by opylovači byli v úpadku, během posledních desetiletí se průměrný výnos závislých plodin trvale zvyšuje jako z nezávislých plodin bez náznaku zpomalení.
Celkově musíme konstatovat, že tvrzení o globální krizi v zemědělství v důsledku opylování jsou nepravdivá.
Opylovací problémy se však přesto mohou nejasně rýsovat. Celková světové zemědělské produkce drží krok s zdvojnásobením obyvatelstva v průběhu posledních pěti let, ale malý podíl z toho závisejících na opylovačích se zečtyřnásobil ve stejném období. To zahrnuje luxusní potraviny, jako jsou maliny, třešně, mango a kešu oříšky. Zvýšené produkce těchto plodin bylo dosaženo částečně tím, že byl 25 procentní nárůst pěstební plochy v reakci na zvýšenou poptávku.
Toto rozšíření může napínat globální opylovací kapacity ze dvou důvodů. Poptávka po opylovacích službách roste rychleji než populace domácích včel, a související čištění pozemků ničí většinu přírodních stanovišť volně žijících opylovačů.
Zrychlující se růst plodin závisejících na opylení proto má potenciál vyvolat budoucí problémy jak pro tyto plodiny tak pro planě rostoucí rostliny. Tyto problémy mohou růst jak se snížení výnosů z malin, třešní a ostatních podpoří vyšší ceny, a ještě více bude stimulovat expanzi jejich pěstování. Takže i když současná krize opylení je z velké části mýtická, můžeme tady brzy mít skutečnou krizi.
Autoři:
Marcelo Aizen je výzkumným pracovníkem Rady pro Národní vědecký a technický výzkum, Argentina
Lawrence Harder je profesor ekologie opylování na University of Calgary v Albertě, Kanada
The truth about the disappearing honeybees
neděle 25. října 2009
Těžké ztráty včelstev se neomezují na Ameriku a Evropu
Čína
má šest milionů včelstev a asi dvě stě tisíc včelařů. V této zemi se chovají dva druhy včel (západní včely Apis mellifera a východní včely medonosné, Apis cerana); včely se chovají pro včelí produkty (med, mateří kašička, propolis, včelí vosk), jakož i pro opylování v zemědělství. V posledních letech byli včelaři konfrontováni s několika nevysvětlitelnými a komplexní příznaky ztrát včelstev u obou druhů Apis. Ačkoli některé ztráty jsou dlouho známé jako důsledek poškození roztočem Varroa na Apis mellifera, viry pytlíčkového plodu u cerana Apis a roztoči Tropilaelaps na obou druzích, ostatní méně známé faktory a mechanismy je třeba prozkoumat.
Jižní Amerika
Jedním z faktorů úspěchu afrikanizované včely se zdá být vyšší úroveň odolnosti vůči roztočům a patogenům. Pochopení mechanismů pro tuto rezistenci je důležité pro další zdravý rozvoj včelařství v Jižní Americe a mohlo by poskytnout obecnější pohled na včelařské šlechtitelské programy. Po mnoha letech s nízkým výskytem nemocí zaznamenaly populace včely medonosné v některých částech Brazílie, a zejména na jihovýchodě regionu, v posledních pěti letech pokles, který významně dopadl na včelaře. Tyto ztráty jsou alespoň povrchně podobné záhadným úhynům včelstev, které byly nedávno vidět v USA (Colony Collapse Disorder - CCD) a Evropě.
project COLOSS
Konference o ztrátách včelstev
Zajímavá zpráva z jižní polokoule - Chille
"Zatímco vy si povídáte o přípravě na zimu, my zápasíme s příšerným jarem. Je to legrační pohled z jižní polokoule.
Začali jsme špatným koncem zimy (srpen). Včelstva rostla dobře a spotřebovala většinu svých zásob. Potom se vrátila zima a nechtěla odejít. Zima a hodně deště. Nepřestával jsem krmit. Využívám rozpočet příštího podzimu. Mnoho mých kolegů s menším rozpočtem ztrácí včelstva. Krmit nebo zemřít. Příšerná sezona. Doufám, že se to brzy zlepší. Kvetení se téměř o měsíc zpozdilo a některé květy spálil mráz.
Asi tu bude brzy CCD."
-- Juanse Barros J. APIZUR S.A. Carrera 695 Gorbea - CHILE
má šest milionů včelstev a asi dvě stě tisíc včelařů. V této zemi se chovají dva druhy včel (západní včely Apis mellifera a východní včely medonosné, Apis cerana); včely se chovají pro včelí produkty (med, mateří kašička, propolis, včelí vosk), jakož i pro opylování v zemědělství. V posledních letech byli včelaři konfrontováni s několika nevysvětlitelnými a komplexní příznaky ztrát včelstev u obou druhů Apis. Ačkoli některé ztráty jsou dlouho známé jako důsledek poškození roztočem Varroa na Apis mellifera, viry pytlíčkového plodu u cerana Apis a roztoči Tropilaelaps na obou druzích, ostatní méně známé faktory a mechanismy je třeba prozkoumat.
Jižní Amerika
Jedním z faktorů úspěchu afrikanizované včely se zdá být vyšší úroveň odolnosti vůči roztočům a patogenům. Pochopení mechanismů pro tuto rezistenci je důležité pro další zdravý rozvoj včelařství v Jižní Americe a mohlo by poskytnout obecnější pohled na včelařské šlechtitelské programy. Po mnoha letech s nízkým výskytem nemocí zaznamenaly populace včely medonosné v některých částech Brazílie, a zejména na jihovýchodě regionu, v posledních pěti letech pokles, který významně dopadl na včelaře. Tyto ztráty jsou alespoň povrchně podobné záhadným úhynům včelstev, které byly nedávno vidět v USA (Colony Collapse Disorder - CCD) a Evropě.
project COLOSS
Konference o ztrátách včelstev
Zajímavá zpráva z jižní polokoule - Chille
"Zatímco vy si povídáte o přípravě na zimu, my zápasíme s příšerným jarem. Je to legrační pohled z jižní polokoule.
Začali jsme špatným koncem zimy (srpen). Včelstva rostla dobře a spotřebovala většinu svých zásob. Potom se vrátila zima a nechtěla odejít. Zima a hodně deště. Nepřestával jsem krmit. Využívám rozpočet příštího podzimu. Mnoho mých kolegů s menším rozpočtem ztrácí včelstva. Krmit nebo zemřít. Příšerná sezona. Doufám, že se to brzy zlepší. Kvetení se téměř o měsíc zpozdilo a některé květy spálil mráz.
Asi tu bude brzy CCD."
-- Juanse Barros J. APIZUR S.A. Carrera 695 Gorbea - CHILE
pátek 23. října 2009
Vědci na Hawaji nemají žádnou havaj
a žádají veřejnost o pomoc s nalézáním divokých včelstev
Na Hawaii na Oahu vědci snažně prosí o pomoc s nalézáním včelstev. Projekt na hawajské Univerzitě - řízený Dr. Mark Wright a Dr. Ethel Villalobos z oddělení věd o ochraně rostlin a prostředí v College of Tropical Agriculture and Human Resources, se zabývá studií o virech u včel přenášených na ostrově roztoči varroa. Kvůli jejich vlivu se počet včelstev dramaticky snížil a ovlivnil opylování mnoha plodin na Hawai.
Historicky, díky zeměpisné izolaci včel na ostrově Hawai byl tento relativně prostý škůdců a nemocí, které se šířily na pevnině. Ale v březnu 2007 se roztoč Varroa destructor objevil na Oahu a později v srpnu 2008 byl zjištěn na Big Island.
Varroa se krmí haemolymhou (krev hmyzu) vyvíjející se larvy a dospělé včely. Parazitovaná larva slábne, nebo uhyne . Nákaza Varroa je často spojena se šířením bakteriálních nemocí a virů. Většina běžných virů je vir deformovaných křídel, který vážně redukuje létající populaci včelstva. Výzkumníci sbírají a vzorkují včelstva na tyto viry. Kdokoli uvidí včelstvo na Oahu, má kontaktovat univerzitu 956-2445 nebo mailem uhbeelab@gmail.com.
http://www.ctahr.hawaii.edu/wrightm/Honey_Bee_Home.html.
Na Hawaii na Oahu vědci snažně prosí o pomoc s nalézáním včelstev. Projekt na hawajské Univerzitě - řízený Dr. Mark Wright a Dr. Ethel Villalobos z oddělení věd o ochraně rostlin a prostředí v College of Tropical Agriculture and Human Resources, se zabývá studií o virech u včel přenášených na ostrově roztoči varroa. Kvůli jejich vlivu se počet včelstev dramaticky snížil a ovlivnil opylování mnoha plodin na Hawai.
Historicky, díky zeměpisné izolaci včel na ostrově Hawai byl tento relativně prostý škůdců a nemocí, které se šířily na pevnině. Ale v březnu 2007 se roztoč Varroa destructor objevil na Oahu a později v srpnu 2008 byl zjištěn na Big Island.
Varroa se krmí haemolymhou (krev hmyzu) vyvíjející se larvy a dospělé včely. Parazitovaná larva slábne, nebo uhyne . Nákaza Varroa je často spojena se šířením bakteriálních nemocí a virů. Většina běžných virů je vir deformovaných křídel, který vážně redukuje létající populaci včelstva. Výzkumníci sbírají a vzorkují včelstva na tyto viry. Kdokoli uvidí včelstvo na Oahu, má kontaktovat univerzitu 956-2445 nebo mailem uhbeelab@gmail.com.
http://www.ctahr.hawaii.edu/wrightm/Honey_Bee_Home.html.
Produkt proti varoáze založený na houbě může mít naději
Běžná houba byla přeměněna na superzbraň zabíjející varroa roztoče, který devastuje novozélandské včely.
Vědecký pracovník Dr. Mark Goodwin, Ruakura Plant and Food Research vyvinul produkt založený na houbě metarhizium, který je účinný proti včelímu zabijákovi Varroa Destructor.
Waikato Times informuje, že nový výrobek by měl být připraven na trh přes Spojené státy a společnost Becker Underwood v příštím roce.
Tento výrobek nebyl škodlivý pro včely a nahradí tři ošetření syntetickými chemikáliemi. Roztoč Varroa, který se živí na larvách včel, se objevil na Novém Zélandu před devíti lety.
Dr Goodwin, který je finalistou ceny za vědu Kudos science awards v Hamiltonu minulý týden řekl, že houba metarhizium se vyskytuje v tisících odrůdách a byla dobře známá po celém světě pro její vlastnosti v hubení hmyzu.
Zjistil, že čím déle se používá, tím více roztočů zabíjí. Jeho úspěšnost, v průběhu času, byla asi 90 procent.
Kolik nového produktu by stálo za to, aby to bylo ekonomické bylo těžko odhadnout, řekl Dr. Goodwin.
Biosecurity NZ říká, že opylování plodin má cenu mnohokrát větší, než je hodnota medu a dalších včelích produktů.
zdroj zprávy
Vědecký pracovník Dr. Mark Goodwin, Ruakura Plant and Food Research vyvinul produkt založený na houbě metarhizium, který je účinný proti včelímu zabijákovi Varroa Destructor.
Waikato Times informuje, že nový výrobek by měl být připraven na trh přes Spojené státy a společnost Becker Underwood v příštím roce.
Tento výrobek nebyl škodlivý pro včely a nahradí tři ošetření syntetickými chemikáliemi. Roztoč Varroa, který se živí na larvách včel, se objevil na Novém Zélandu před devíti lety.
Dr Goodwin, který je finalistou ceny za vědu Kudos science awards v Hamiltonu minulý týden řekl, že houba metarhizium se vyskytuje v tisících odrůdách a byla dobře známá po celém světě pro její vlastnosti v hubení hmyzu.
Zjistil, že čím déle se používá, tím více roztočů zabíjí. Jeho úspěšnost, v průběhu času, byla asi 90 procent.
Kolik nového produktu by stálo za to, aby to bylo ekonomické bylo těžko odhadnout, řekl Dr. Goodwin.
Biosecurity NZ říká, že opylování plodin má cenu mnohokrát větší, než je hodnota medu a dalších včelích produktů.
zdroj zprávy
pondělí 19. října 2009
Jsou zvláštní důvody pro katastrofální rychlost vymírání včel?
Podle vědců na mezinárodním kongresu o je doposud unikající důvod pro dramatický pokles včelí populace je pravděpodobně kombinace několika faktorů..
Včely jsou důležitou součástí biologické rovnováhy. Většina z téměř 20.000 známých druhů včel se živí nektarem a pylem a opylování rostlin hraje klíčovou roli při udržování rostlin, zvířat a lidského života na Zemi. Například asi třetina toho, co západní populace jí, je závislá na opylení rostlin včelami, zejména ovoce a zeleniny.
Nicméně v posledních několika letech došlo k dramatickému zvýšení úmrtnosti včel na celém světě, až do bodu, kdy se objevují obavy, že pokud současná situace pokračovat, bude brzy negativně ovlivněna biologická rovnováha Země. Někteří vědci původně domnívali, že viníkem byl nějaký neznámý "virus zabíjející včely", ale žádný z nich nikdy nebyl identifikován. Jiní věřili, že na vině byly pesticidy a hnojiva, ale ta teorie nefungovala protože nevysvětlili, proč včelí populace umírala v téměř stejném počtu v oblastech světa, kde nejsou tyto látky široce používány.
Tato slepá uličky, a rostoucí poznání, že problém musí být mnohotvárný, vedl k oficiálním závěrům na mezinárodním kongresu o včelách - Apimondia , který se konal v Montpellier, ve Francii, od 15-20. září. Kongres analyzoval výsledky a závěry více než 500 vědců a odborníků na včely a prohlásil, že neexistuje jediný důvod pro tyto jevy a že problém je důsledkem několika faktorů.
Včelstva utrpěla obrovské ztráty na celém světě. Amerika a Kanada oznámila znepokojující ztráty přibližně jedné třetiny jejich včelstev, když byly počítány na konci loňské zimy. Čísla v Evropě oscilují mezi 10 až 25 procent poklesu, a odhady se pohybují mezi 20 a dokonce 80 procenty v zemích Středního východu. V Japonsko a některých státech Jižní Ameriky došlo k dramatickým pádům, i když tyto země nejsou schopny poskytnout přesné informace o jejich ztrátách.
Závěry kongresu Apimondia naznačují, že důvody pro pokles včel na celém světě jsou vzájemně propojeny.
Americký biolog Petr Neumann oznámil, že "nejsme stále ještě schopni nabídnout jasné vysvětlení jevů, ale jsme si jisti, že nemůže existovat jediný důvod."
Fyziologický stres je jedním z globálních důvodů. "Je to jako H1N1 u člověka. To může vést k vážným následkům, pokud byl infikovaný organismus již oslaben " řekl Jeff Pettis, ředitel výzkumu v americkém ministerstvu zemědělství, který diskutoval o celkovém jevu. "Myslím, že včely podstupují několik různých procesů stresu, a že viry a jiné patogeny jsou oportunističtí zabijáci včel, protože na včely útočí tehdy, když už jsou oslabeny."
Pesticidy a herbicidy představují jeden z těchto stresů. Tyto produkty jsou podezřelé z otravy včel v menší či větší míře, což je oslabuje, ale nejsou považovány za přímo zodpovědné za zabíjení ve velkém měřítku.
Má se za to, že použití těchto produktů napomáhá přítomnost „varroa“, druhu parazitického roztoče, který napadá a oslabuje svého hostitele, a nosema ceranae, další parazitický patogen, který býval pouze v Asijských zemích, ale postupně se rozšířil všude po celém světě a je zodpovědný za většinu jevů Colony Collapse Disorder, který rozloží celá včelstva. "Izraelský virus akutní paralýzy," mutant viru také zapustil kořeny po celém světě.
Šíření těchto patogenů na celosvětové úrovni, může být přinejmenším částečně důsledkem světového trhu s matkami. Producenti upřednostňují včela medonosná evropskou a jeden nebo dva jiné druhy kvůli jejich vysoké plodnosti. To znamená, že jsou vyváženy do dalších oblastí světa a které nahrazují místní druhy a importují patogeny z Evropy, které infikují nebo zamořují místní včely. To v důsledku znamená, že včelaři v Sýrii, například, vidí vysokou úmrtnost u těchto vysídlených a oslabených včel, které nejsou přizpůsobené místním podmínkám. Totéž platí pro středovýchodní asijské včely nebo včely dovezené do Ameriky.
Intenzivní monokulturní zemědělství je také podezřelé. Monokulturní činnost nabízí chudou a omezenou dietu ve výživných podmínkách místních včel, což znamená, že jejich systémy jsou náchylnější na parazitární invaze či insekticidy. To také vede k migraci místních obyvatel, kteří dovážejí různé virů a patogeny do jiných oblastí země.
Kongres také došel k závěru, že různé změny v klimatických podmínkách a vývoj v oblasti zemědělské a obchodních clech jsou také silně v podezření, že jsou hlavním faktorem snížené schopnosti každoročního migrování mezi Evropou a Afrikou, která dále snižuje jejich populaci.
Přestože odborníci ještě nejsou schopni jasně definovat globální příčinu zvýšení úmrtnosti včel a napravit ji, různé a vzájemně propojené faktory na kterých se shodnou, vedl francouzského odborníka k prohlášení;
"Včelstvo je komplexní systém. Může být ovlivněn několika faktory, které se mohou lišit v časových a prostorových podmínkách. Zde máme co do činění s rozličnými účinky v časovém rozsahu, který je těžké definovat. "
Jeden z řečníků citoval to, co Albert Einstein údajně prohlásil, že pokud včely někdy náhle zmizí, život na Zemi by zmizel velmi brzy poté.
Ať je to pravda nebo ne, odborník na sjezdu nabízí ostrý a realistický odhad, co se stane v případě, že se současný trend brzy nezmění.
"Budeme mít méně potravy ve světě demografického růstu."
Zdroj článku
Včely jsou důležitou součástí biologické rovnováhy. Většina z téměř 20.000 známých druhů včel se živí nektarem a pylem a opylování rostlin hraje klíčovou roli při udržování rostlin, zvířat a lidského života na Zemi. Například asi třetina toho, co západní populace jí, je závislá na opylení rostlin včelami, zejména ovoce a zeleniny.
Nicméně v posledních několika letech došlo k dramatickému zvýšení úmrtnosti včel na celém světě, až do bodu, kdy se objevují obavy, že pokud současná situace pokračovat, bude brzy negativně ovlivněna biologická rovnováha Země. Někteří vědci původně domnívali, že viníkem byl nějaký neznámý "virus zabíjející včely", ale žádný z nich nikdy nebyl identifikován. Jiní věřili, že na vině byly pesticidy a hnojiva, ale ta teorie nefungovala protože nevysvětlili, proč včelí populace umírala v téměř stejném počtu v oblastech světa, kde nejsou tyto látky široce používány.
Tato slepá uličky, a rostoucí poznání, že problém musí být mnohotvárný, vedl k oficiálním závěrům na mezinárodním kongresu o včelách - Apimondia , který se konal v Montpellier, ve Francii, od 15-20. září. Kongres analyzoval výsledky a závěry více než 500 vědců a odborníků na včely a prohlásil, že neexistuje jediný důvod pro tyto jevy a že problém je důsledkem několika faktorů.
Včelstva utrpěla obrovské ztráty na celém světě. Amerika a Kanada oznámila znepokojující ztráty přibližně jedné třetiny jejich včelstev, když byly počítány na konci loňské zimy. Čísla v Evropě oscilují mezi 10 až 25 procent poklesu, a odhady se pohybují mezi 20 a dokonce 80 procenty v zemích Středního východu. V Japonsko a některých státech Jižní Ameriky došlo k dramatickým pádům, i když tyto země nejsou schopny poskytnout přesné informace o jejich ztrátách.
Závěry kongresu Apimondia naznačují, že důvody pro pokles včel na celém světě jsou vzájemně propojeny.
Americký biolog Petr Neumann oznámil, že "nejsme stále ještě schopni nabídnout jasné vysvětlení jevů, ale jsme si jisti, že nemůže existovat jediný důvod."
Fyziologický stres je jedním z globálních důvodů. "Je to jako H1N1 u člověka. To může vést k vážným následkům, pokud byl infikovaný organismus již oslaben " řekl Jeff Pettis, ředitel výzkumu v americkém ministerstvu zemědělství, který diskutoval o celkovém jevu. "Myslím, že včely podstupují několik různých procesů stresu, a že viry a jiné patogeny jsou oportunističtí zabijáci včel, protože na včely útočí tehdy, když už jsou oslabeny."
Pesticidy a herbicidy představují jeden z těchto stresů. Tyto produkty jsou podezřelé z otravy včel v menší či větší míře, což je oslabuje, ale nejsou považovány za přímo zodpovědné za zabíjení ve velkém měřítku.
Má se za to, že použití těchto produktů napomáhá přítomnost „varroa“, druhu parazitického roztoče, který napadá a oslabuje svého hostitele, a nosema ceranae, další parazitický patogen, který býval pouze v Asijských zemích, ale postupně se rozšířil všude po celém světě a je zodpovědný za většinu jevů Colony Collapse Disorder, který rozloží celá včelstva. "Izraelský virus akutní paralýzy," mutant viru také zapustil kořeny po celém světě.
Šíření těchto patogenů na celosvětové úrovni, může být přinejmenším částečně důsledkem světového trhu s matkami. Producenti upřednostňují včela medonosná evropskou a jeden nebo dva jiné druhy kvůli jejich vysoké plodnosti. To znamená, že jsou vyváženy do dalších oblastí světa a které nahrazují místní druhy a importují patogeny z Evropy, které infikují nebo zamořují místní včely. To v důsledku znamená, že včelaři v Sýrii, například, vidí vysokou úmrtnost u těchto vysídlených a oslabených včel, které nejsou přizpůsobené místním podmínkám. Totéž platí pro středovýchodní asijské včely nebo včely dovezené do Ameriky.
Intenzivní monokulturní zemědělství je také podezřelé. Monokulturní činnost nabízí chudou a omezenou dietu ve výživných podmínkách místních včel, což znamená, že jejich systémy jsou náchylnější na parazitární invaze či insekticidy. To také vede k migraci místních obyvatel, kteří dovážejí různé virů a patogeny do jiných oblastí země.
Kongres také došel k závěru, že různé změny v klimatických podmínkách a vývoj v oblasti zemědělské a obchodních clech jsou také silně v podezření, že jsou hlavním faktorem snížené schopnosti každoročního migrování mezi Evropou a Afrikou, která dále snižuje jejich populaci.
Přestože odborníci ještě nejsou schopni jasně definovat globální příčinu zvýšení úmrtnosti včel a napravit ji, různé a vzájemně propojené faktory na kterých se shodnou, vedl francouzského odborníka k prohlášení;
"Včelstvo je komplexní systém. Může být ovlivněn několika faktory, které se mohou lišit v časových a prostorových podmínkách. Zde máme co do činění s rozličnými účinky v časovém rozsahu, který je těžké definovat. "
Jeden z řečníků citoval to, co Albert Einstein údajně prohlásil, že pokud včely někdy náhle zmizí, život na Zemi by zmizel velmi brzy poté.
Ať je to pravda nebo ne, odborník na sjezdu nabízí ostrý a realistický odhad, co se stane v případě, že se současný trend brzy nezmění.
"Budeme mít méně potravy ve světě demografického růstu."
Zdroj článku
středa 14. října 2009
Robotická včela - projekt na Harvardu
Všeobecná informace o projektu "RoboBees" Inspirovaným biologií včely a chováním včelstva... (odkaz na zdroj článku)
Projekt má za cíl pokrok v miniaturní robotice a navrhnout kompaktní energetické zdroje výkonu; podnítit inovace v počítačích s ultranízkým výkonem a s chytrými senzory; zdokonalit koordinační algoritmy k řízení více nezávislých strojků. Mimochodem robotická včela nemá žihadlo...
V širším měřítku vědci očekávají, že přístrojky otevřou široký rozsah objevů a praktických inovací, prosazující se v oblastech od entomologie a vývojové biologie k amorfním počítačům a elektrotechniky .
Spolu s Muzeem vědy (Museum of Science, Boston), vytvoří tým interaktivní výstavu k učení a inspiraci budoucích vědců a inženýrů.
Tělo, mozek, a včelstvo
Od much k rybám a rakům, malý hmyz a živočichové byli dlouho ideální modely pro robotiku a počítačové vědce. Včely například mají nesrovnatelnou eleganci v letu, sviští od květu na květ snadno a vznáší se stabilně s těžkým nákladem.
Řada spolupracovníků jsou kmenoví členové fakulty nově vytvořeného institutu biologicky inspirované konstrukce (Wyss Institute for Biologically Inspired Engineering).
Originál článku
Další zpráva
Harvard;s robotic bees generate high-tech buzz
Projekt má za cíl pokrok v miniaturní robotice a navrhnout kompaktní energetické zdroje výkonu; podnítit inovace v počítačích s ultranízkým výkonem a s chytrými senzory; zdokonalit koordinační algoritmy k řízení více nezávislých strojků. Mimochodem robotická včela nemá žihadlo...
Multidisciplinární tým počítačových vědců, inženýrů, a biologů na Harvardu získal nadaci ($10 million National Science Foundation (NSF) Expeditions) v grantu pro RoboBees, kolonie malých mobilních robotických zařízení.
Vize a cíle
Představa spolupracovníků je taková, že výzkum inspirovaný přírodou by mohl vést k většímu pochopení jak uměle napodobit kolektivní chování a "inteligenci" včelstva; podporovat nové metody pro návrh a stavbu elektronického náhradního nervového systému schopného vycítit a obratně se přizpůsobit měnícímu prostředí; pokročilá práce na konstrukci malých létacích strojků.V širším měřítku vědci očekávají, že přístrojky otevřou široký rozsah objevů a praktických inovací, prosazující se v oblastech od entomologie a vývojové biologie k amorfním počítačům a elektrotechniky .
Spolu s Muzeem vědy (Museum of Science, Boston), vytvoří tým interaktivní výstavu k učení a inspiraci budoucích vědců a inženýrů.
Tělo, mozek, a včelstvo
Od much k rybám a rakům, malý hmyz a živočichové byli dlouho ideální modely pro robotiku a počítačové vědce. Včely například mají nesrovnatelnou eleganci v letu, sviští od květu na květ snadno a vznáší se stabilně s těžkým nákladem.
Tělo
Za podpory existujících průlomů mikrobiotické laboratoře profesora Wooda, který provedl první úspěšný let robotické mouchy v roce 2007, tým bude zkoumat způsoby napodobení takového činu, ve svých navržených zařízeních. Navíc dosažení samostatného letu bude vyžadovat kompaktní vysoceenergetické zdroje a doprovodnou elektroniku, integrovanou přímo do tělesa strojku.Mozek
Jedna z nejkomplikovanějších oblastí bádání vědců se bude zabývat vytvoření sady umělých chytrých čidel, podobných včelím očím a tykadlům. Profesor Wei vysvětluje, že konečný cíl je navrhnout dynamický hardware a software, který slouží jako mozek zařízení, řídí a monitoruje let, zjišťuje objekty jako jsou další roboti, a koordinuje jednoduché rozhodování.Včelstvo
Nakonec, napodobení sofistikovaného chování skutečné kolonie hmyzu bude zahrnovat vývoj sofistikovaných koordinačních algoritmů, metod komunikace (to jest schopnosti jednotlivých strojků "mluvit" s s jiným a se včelstvem), a globální a lokální programovací nástroje k simulaci způsobu jak skupiny skutečných včel na sebe vzájemně působí při pátrání, snášení zdrojů a plánování.Tým
Badatelé, v první řadě založení při Harvardské škole inženýrství a aplikovaných věd, budou koordinovat úsilí s fakultou od Oddělení organické a evoluční biologie ve Fakultě umění a věd při Harvardu a Severovýchodní Universitního oddělení biologie. Dále mikroelektronická firma Centeye ve Washingtonu, D.C., specializující se na zrakové čipy a vizuální senzorovou technologii, přispěje technickými vědomostmi.Řada spolupracovníků jsou kmenoví členové fakulty nově vytvořeného institutu biologicky inspirované konstrukce (Wyss Institute for Biologically Inspired Engineering).
Originál článku
Další zpráva
Harvard;s robotic bees generate high-tech buzz
neděle 11. října 2009
Mezinárodní trh medu - výzvy a příležitosti - 3. (poslední) část
Pokračování z první a druhé části zprávy
5. Med a zdraví
Existuje jedinečná příležitost pro využití vědy jako dobrého marketingového nástroje pro komunikaci o výhodách medu pro výrobce, prodejce a spotřebitele. Výbor pro propagaci medu a zdraví byl založena v roce 2007 v USA předními výrobci, balírnami a dovozci aby podporoval výzkum na vědeckém základu přínosu medu pro zdraví. Je nezbytné provádět pokročilý vědecký výzkum, máme-li potvrdit dávné intuice, že med jako přírodní produkt má přínos pro zdraví. Tyto intuice byly vyjádřeny v mnoha kulturách po několik tisíciletí. Nyní je stále možné je vědecky prozkoumat a potvrdit med jako zdraví prospěšný produkt přírody.
V lednu 2008, výbor uspořádal první mezinárodní vědecké sympozium v Sacramentu, ve spojení s americkým Národním včelařskou konferencí. Vědci ze Švédska, Švýcarska, Nového Zélandu, Austrálie a Spojených států, představili vědecký výzkum na celé řadě zdravotních problémů. Sympozium bylo přenášeno místními a celostátními médii, včetně národní zdravotních nejčtenějších časopisů a publikum dosáhlo přes 67 miliónů "reakcí", což je považováno za velmi působivé. Několik členů výboru, včetně předsedy Red Bennett a Dr. Stefana Bogdanova, se zúčastnilo Apimondia v tomto roce.
Dr. Ron Fessenden, a já, jako zakladatelé a místopředsedové výboru, začali diskutovat o možnosti pořádat druhé sympozium v roce 2011. Zaznamenali jsme, že ostatní odvětví, jako jsou mandle a čaj průmyslu, výrazně zvýšily spotřebu a ceny za své produkty z velké části kvůli zavedení efektivních zdravotnických zpráv. Některý z prvních výzkumů ukazuje, že med může být přínosný pro potlačení kašle, regulaci hmotnosti, zdraví mozku, a délku spánku. Výzkum v oblasti medu a jeho vztah k vážným chorobám se provádí v různých zemích. Další informace naleznete na internetových stránkách http://www.prohoneyandhealth.com/ a Plakáty propagující med, (Med a zdraví)
6. Marketing medu pro spotřebitele
Mezinárodní odvětví medu představuje velkou příležitost pro účinnější a kreativní marketing tohoto znamenitého produktu přírody. Když se podíváme na trh s vínem a čajem, vidíme obrovský nárůst spotřeby v posledních desetiletích. Tyto přírodní produkty mají do své marketingové strategie vloženo několik důležitých témat, včetně:
1) širokou škálu různých nabízených profilů kvalit a chutí;
2) krásy a geografie výroby;
3) různé způsoby spotřeby a
4) zdravotnické zprávy, které se objevily v posledních desetiletích.
Všechny tyto marketingové strategie jsou k dispozici i pro med. Některé země, zejména v Evropě, úspěšně využívají takové zprávy. Med se vyrábí v mnoha krásných přírodních scenériích od pestrých polí po nádherné lesy a městské a příměstské populace jsou velmi vnímavé k této kráse. Vinařský průmysl provádí prohlídky vinic a dávají příležitosti k ochutnávce.
Ve srovnání se světovou spotřebou třtinového a řepného cukru, světová spotřeba medu je méně než 1%. Pokud jde o spotřebu na obyvatele, ve Spojených státech se spotřebuje asi 1,1 libry. (1 / 2 kg) medu na osobu a rok, ale 63 liber cukru, podle některých odhadů. Přidáte-li jiná sladidla, jako jsou fruktózový kukuřičný sirup, rýžový sirup a jiná sladidla, světová spotřeba medu vypadá ještě menší. To znamená, že med by neměl být kupován, prodáván nebo uváděn na trh jako pouhé zboží.
Marketingové studie opakovaně ukazují, že pokud jsou výrobky prodávány levně, spotřebitelské vnímání je zmateno a hodnoty těchto produktů klesají. Průměrná prodejní cena medu vzrostla v USA o 16% za posledních 24 měsíců bez odpovídajícího snížení spotřeby, která se odhaduje v rozmezí 180.000 metrických tun (400.000.000 liber) na 225.000 metrických tun (500 000 000 liber) za rok v USA. V průmyslové oblasti je med je široce používán na trhu obilovin, chleba, a občerstvení, a to navzdory skutečnosti, že podíl medu v produktech je malý. To znamená, že příležitosti ke zvýšení maloobchodní i průmyslové spotřeby medu jsou významné. Je nutno si uvědomit, že však bude záležet na využití tvůrčího a sofistikované marketingové strategie jednotlivými společnostmi a Národními organizacemi medu.
Med má potenciál, aby se ve větší míře podílel na růstu přírodních a ekologických potravin. Velmi komplexním způsobem je med součástí celosvětového hnutí směrem k zeleným potravinám, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Opravdu, produkce medu je nezbytná pro životaschopnost a zdraví globálního životního prostředí.
7. Budoucnost
Když uvažujeme o globálních makroekonomických a politických trendech v několika posledních staletí jsme svědky zvýšené mezinárodní provázanosti, spolupráce a integrace. Vznik Evropské unie, Světové obchodní organizace, severoamerické obchodní dohody a ASEAN poskytuje svědectví o tomto trendu směrem k ekonomické integraci. Kumulativní budoucí důsledky globální ekonomické integrace bude obsahovat nevyhnutelné snížení celních překážek obchodu, beztarifové bariéry obchodu a zemědělské dotace. Tam se bude muset posílit odpovídajícím způsobem mezinárodní právo s cílem zajistit, aby byl mezinárodní obchod veden poctivě a čestně.
Matematická teorie geometrických fraktálů ukazuje, že integrace živých organismů a společenské organizace ve velkém měřítku vede k vyšší efektivnosti ve využívání energie, tj. že méně přírodních zdrojů je nutné mít jako vstupy pro dosažení stejných nebo vyšších výstupů. Globální trend směrem k vyšší míře integrace, vzájemné závislosti a spolupráci je nezvratný historický trend.
V důsledku výše uvedených úvah, se bude muset mezinárodní průmysl medu upravit alespoň ve dvou hlavních směrech. Za prvé, musíme zachovat pobídku vyrábět a motivaci ke konzumaci medu, a uchovávat všechny segmenty průmyslu, včetně výrobců, vývozců a dovozců, balíren, výrobce, prodejce a spotřebitele fungujících jako zdravé segmenty této velké prokládané sítě. Zadruhé musí být minulá praxe snažící se dosáhnout konkurenční výhody tím, že se vytvářejí překážky omezit dodávky, nahrazena účinnými marketingovými strategiemi na zvýšení poptávky tak, aby byla před světovou nabídkou. Je nezbytná kreativní transformace k dosažení jak zvýšení poptávky tak zvýšení odměny za med, s jeho fascinující rozmanitostí kvality, jeho přínosem pro zdraví a jeho role ve vytváření přírodního a chutného sladidla a výživy planety.
Budoucnost medového průmyslu v hlavních spotřebitelských zemích bude záviset na posílení mezinárodní výměny, včetně včelařských metod, vývoje medových a zdravotních zpráv a marketingu medu s ohledem na jeho úžasnou rozmanitost a trvalou romantiku.
Zdroj: http://home.ezezine.com/1636/1636-2009.09.18.17.13.archive.html
5. Med a zdraví
Existuje jedinečná příležitost pro využití vědy jako dobrého marketingového nástroje pro komunikaci o výhodách medu pro výrobce, prodejce a spotřebitele. Výbor pro propagaci medu a zdraví byl založena v roce 2007 v USA předními výrobci, balírnami a dovozci aby podporoval výzkum na vědeckém základu přínosu medu pro zdraví. Je nezbytné provádět pokročilý vědecký výzkum, máme-li potvrdit dávné intuice, že med jako přírodní produkt má přínos pro zdraví. Tyto intuice byly vyjádřeny v mnoha kulturách po několik tisíciletí. Nyní je stále možné je vědecky prozkoumat a potvrdit med jako zdraví prospěšný produkt přírody.
V lednu 2008, výbor uspořádal první mezinárodní vědecké sympozium v Sacramentu, ve spojení s americkým Národním včelařskou konferencí. Vědci ze Švédska, Švýcarska, Nového Zélandu, Austrálie a Spojených států, představili vědecký výzkum na celé řadě zdravotních problémů. Sympozium bylo přenášeno místními a celostátními médii, včetně národní zdravotních nejčtenějších časopisů a publikum dosáhlo přes 67 miliónů "reakcí", což je považováno za velmi působivé. Několik členů výboru, včetně předsedy Red Bennett a Dr. Stefana Bogdanova, se zúčastnilo Apimondia v tomto roce.
Dr. Ron Fessenden, a já, jako zakladatelé a místopředsedové výboru, začali diskutovat o možnosti pořádat druhé sympozium v roce 2011. Zaznamenali jsme, že ostatní odvětví, jako jsou mandle a čaj průmyslu, výrazně zvýšily spotřebu a ceny za své produkty z velké části kvůli zavedení efektivních zdravotnických zpráv. Některý z prvních výzkumů ukazuje, že med může být přínosný pro potlačení kašle, regulaci hmotnosti, zdraví mozku, a délku spánku. Výzkum v oblasti medu a jeho vztah k vážným chorobám se provádí v různých zemích. Další informace naleznete na internetových stránkách http://www.prohoneyandhealth.com/ a Plakáty propagující med, (Med a zdraví)
6. Marketing medu pro spotřebitele
Mezinárodní odvětví medu představuje velkou příležitost pro účinnější a kreativní marketing tohoto znamenitého produktu přírody. Když se podíváme na trh s vínem a čajem, vidíme obrovský nárůst spotřeby v posledních desetiletích. Tyto přírodní produkty mají do své marketingové strategie vloženo několik důležitých témat, včetně:
1) širokou škálu různých nabízených profilů kvalit a chutí;
2) krásy a geografie výroby;
3) různé způsoby spotřeby a
4) zdravotnické zprávy, které se objevily v posledních desetiletích.
Všechny tyto marketingové strategie jsou k dispozici i pro med. Některé země, zejména v Evropě, úspěšně využívají takové zprávy. Med se vyrábí v mnoha krásných přírodních scenériích od pestrých polí po nádherné lesy a městské a příměstské populace jsou velmi vnímavé k této kráse. Vinařský průmysl provádí prohlídky vinic a dávají příležitosti k ochutnávce.
Ve srovnání se světovou spotřebou třtinového a řepného cukru, světová spotřeba medu je méně než 1%. Pokud jde o spotřebu na obyvatele, ve Spojených státech se spotřebuje asi 1,1 libry. (1 / 2 kg) medu na osobu a rok, ale 63 liber cukru, podle některých odhadů. Přidáte-li jiná sladidla, jako jsou fruktózový kukuřičný sirup, rýžový sirup a jiná sladidla, světová spotřeba medu vypadá ještě menší. To znamená, že med by neměl být kupován, prodáván nebo uváděn na trh jako pouhé zboží.
Marketingové studie opakovaně ukazují, že pokud jsou výrobky prodávány levně, spotřebitelské vnímání je zmateno a hodnoty těchto produktů klesají. Průměrná prodejní cena medu vzrostla v USA o 16% za posledních 24 měsíců bez odpovídajícího snížení spotřeby, která se odhaduje v rozmezí 180.000 metrických tun (400.000.000 liber) na 225.000 metrických tun (500 000 000 liber) za rok v USA. V průmyslové oblasti je med je široce používán na trhu obilovin, chleba, a občerstvení, a to navzdory skutečnosti, že podíl medu v produktech je malý. To znamená, že příležitosti ke zvýšení maloobchodní i průmyslové spotřeby medu jsou významné. Je nutno si uvědomit, že však bude záležet na využití tvůrčího a sofistikované marketingové strategie jednotlivými společnostmi a Národními organizacemi medu.
Med má potenciál, aby se ve větší míře podílel na růstu přírodních a ekologických potravin. Velmi komplexním způsobem je med součástí celosvětového hnutí směrem k zeleným potravinám, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Opravdu, produkce medu je nezbytná pro životaschopnost a zdraví globálního životního prostředí.
7. Budoucnost
Když uvažujeme o globálních makroekonomických a politických trendech v několika posledních staletí jsme svědky zvýšené mezinárodní provázanosti, spolupráce a integrace. Vznik Evropské unie, Světové obchodní organizace, severoamerické obchodní dohody a ASEAN poskytuje svědectví o tomto trendu směrem k ekonomické integraci. Kumulativní budoucí důsledky globální ekonomické integrace bude obsahovat nevyhnutelné snížení celních překážek obchodu, beztarifové bariéry obchodu a zemědělské dotace. Tam se bude muset posílit odpovídajícím způsobem mezinárodní právo s cílem zajistit, aby byl mezinárodní obchod veden poctivě a čestně.
Matematická teorie geometrických fraktálů ukazuje, že integrace živých organismů a společenské organizace ve velkém měřítku vede k vyšší efektivnosti ve využívání energie, tj. že méně přírodních zdrojů je nutné mít jako vstupy pro dosažení stejných nebo vyšších výstupů. Globální trend směrem k vyšší míře integrace, vzájemné závislosti a spolupráci je nezvratný historický trend.
V důsledku výše uvedených úvah, se bude muset mezinárodní průmysl medu upravit alespoň ve dvou hlavních směrech. Za prvé, musíme zachovat pobídku vyrábět a motivaci ke konzumaci medu, a uchovávat všechny segmenty průmyslu, včetně výrobců, vývozců a dovozců, balíren, výrobce, prodejce a spotřebitele fungujících jako zdravé segmenty této velké prokládané sítě. Zadruhé musí být minulá praxe snažící se dosáhnout konkurenční výhody tím, že se vytvářejí překážky omezit dodávky, nahrazena účinnými marketingovými strategiemi na zvýšení poptávky tak, aby byla před světovou nabídkou. Je nezbytná kreativní transformace k dosažení jak zvýšení poptávky tak zvýšení odměny za med, s jeho fascinující rozmanitostí kvality, jeho přínosem pro zdraví a jeho role ve vytváření přírodního a chutného sladidla a výživy planety.
Budoucnost medového průmyslu v hlavních spotřebitelských zemích bude záviset na posílení mezinárodní výměny, včetně včelařských metod, vývoje medových a zdravotních zpráv a marketingu medu s ohledem na jeho úžasnou rozmanitost a trvalou romantiku.
Zdroj: http://home.ezezine.com/1636/1636-2009.09.18.17.13.archive.html
Mezinárodní trh medu - výzvy a příležitosti - 2. část
Pokračování z první části zprávy
3. Faktory ovlivňující trhy ve spotřebitelských zemích
V roce 2008, USA, dovezeno 105.359 tun, přičemž největší objemy pocházejí z Vietnamu, Kanady, Indie a Brazílie. Během prvních 6 měsíců roku 2009, dovoz do USA se snížil o 10% ve srovnání s prvními 6 měsíci roku 2008.
V roce 2007 spotřeba medu v Evropské unii činila celkem 310.000 tun. Dovozní ceny v EU se zvyšovaly od roku 2005. Efektivní marketing medu v Evropě, jak můžeme spekulovat, je základem pro vysokou úroveň spotřeby na obyvatele v Evropě. Posilování eura vytváří evropský trh stále atraktivnější trh pro Argentinu, Mexiko, Brazílii a vývozce z ostatních významných zemí produkujících med. Od roku 2000, americký dolar poklesl o 35% oproti euru.
Antidumpingové petice a rozhodnutí v USA také hrají stále dominantní roli v určování charakteru trhů medu. V lednu 2009, americká vláda uložila antidumpingovou sazbu USD 2.85/kg na všechny čínské med vyváží do USA. Čína je největším světovým výrobcem medu a v roce 2008 vyvezla více než 84.000 tun na světě, podle oficiálních čínských celních zpráv. V roce 2005 Čína produkovala zhruba 300.000 tun, což představuje okolo 25% světové produkce a vývozu 88.500 tun, takže se zdá, že čínská výroba byla v posledních několika letech poměrně stabilní. Letošní suché podmínky v severovýchodních oblastí Číny mohou snížit produkci lípového, pohankového a slunečnicového medu.
Zaznamenáváme, že účinnost antidumpingových právních předpisů v USA se může změnit v tom, že je část podmínky pro vstup Číny do WTO, antidumpingová vyšetřování Číny by byly pokutovány po omezenou dobu pomocí analýzy náhradní země (v tomto případě Indie). Během deseti let, jestli ne dříve, použití analýzy náhradní země pro Čínu v USA se mohou antidumpingové případy změnit.
Nicméně, jak je dobře známo, antidumpingová rozhodnutí proti čínskému medu v USA vedly k výrazným odchylkám v dovozových vzorcích. Tyto odchylky jsou vyjádřeny v množství, jakosti a ceně, za kterých vstupuje med do USA. Například ve 2. čtvrtletí roku 2009, Thajsko exportovalo med do USA v hodnotě $ .45/lb. a průměrná celní hodnota všech čínských dovozů v roce 2008 byla $ .22/lb., otřesně nízké hodnoty. V roce 2008 země jako Indie a Malajsie zdvojnásobily svůj vývoz do USA a Indonésie čtyřnásobně oproti jejich vývozu v předchozím roku. Je velmi odhalující vidět kontrasty mezi vyvážejícími zeměmi, které se objevily v posledním desetiletí.
Mnohým je jasné, že se v Americe objevil 2-stupňový trh. Nové zprávy od vítěze Pulitzerovy ceny, komentátora Andrew Schneidera ukázaly, že čínský med byl převeden přes třetí země. Nedávno bylo zatýkání a doznání některých Číňanů, kteří byli do těchto podvodů zapojeni. Jiní odpovědní a čestní členové čínského medového průmyslu uvedli, že obcházení představuje formu korupce, která způsobuje Číně "ztrátu tváře", což by také nastalo v případě Ameriky, pokud by takovou činnost tolerovala.
Indická vláda na konci roku 2008 vydala zákaz vývozu z Indie indického medu s příměsí včelího medu z jiných zemí. V červnu roku 2009 vietnamské ministerstvo zemědělství vydalo monitorovací program určený pro ochranu jakosti medu a aby se zabránilo vývozu převáženého medu.
Americká vláda přijala řadu závažných opatření, aby se zabránilo překládce. Nicméně otázka "praní medu " se stala další proměnné v nestabilním a složitém mezinárodní obchodu s medem, který vytvořil bezprecedentní důraz na společnosti působící na trhu v USA a jinde.
4. Testování medu
Jak se mění globální schémata pohybů medu mezi zeměmi, které spotřebovávají a produkují med, tak je nutné zabránit falšování, znečištění a falešnému značení země původu, které stává akutní mezinárodní potřebou. Zpětné dohledání medu ke včelařům, kteří ho sbírají se stává starostí vlády a kupujících med po celém světě. Stanovení čirého a bezpečného medu představuje vážný vědecký úkol. Mezinárodní obchod medu bude muset vyvinout mezinárodní vědecky založené standardy, což vyžaduje globální vědu. Jelikož existuje více proměnných včetně květinových zdrojů, životní prostředí, klima, výšku nad mořem, které ovlivňují chemické profily medu, mezinárodní spolupráce se stává stále více nezbytná, aby se vytvořila databáze ověřených a plně popsaných vzorků světového medu. Vědci z FDA, jak je důležité poznamenat, vydali výzkumný protokol, který uvádí:
"Změny v produktu, jako je med, mohou pocházet z rozdílů v zeměpisném původu, přírodních zdrojů a techniky zpracování dat. Není-li databáze reprezentativní pro určité komodity, pak bude metoda platná pouze pro vzorky obsažené v databázi. . . Cílem tohoto projektu bude sbírat med z producentských zemích a určit chemické složení údaje těchto medů. . . Tyto informace nám umožní zavést řadu kompozičních hodnot pro medy z celého světa. "
Med je vedlejším produktem složité interakce botanického a zoologického života a mnoha metabolických a syntetických procesů podílejících se na tvorbě medu. Zde může být velký počet chemických profilů z medu vyrobeného v dané zemi, jako je cukr, poměry izotopů, barvy, chutě, pyly atd. Současně mohou být velmi podobné profily medů z různých zemí, zejména mezi sousedními zeměmi či regiony. Složitost těchto proměnných je znázorněna, jak zdůraznil Dr. Joseph Bowden, bývalý vedoucí rozhodčí laboratoře pro medový úvěrový program USDA (ministerstvo zemědělství USA), na základě skutečnosti, že poměr izotopů uhlíku amerického medu se výrazně liší, na základě vzorků získaných v prvním a druhém roce studie, které odrážejí rozdíly v suchosti a vlhkosti. Bohužel data z druhého ročníku nebyla publikována.
Je také pravda, že med je velmi dynamický a složitý výrobek. V daném komerčním množství medu, a dokonce i mezi obchodními sudy s medem, v případě, že med obsahuje několik květových zdrojů, existují různé rychlosti krystalizace, která vede k vytlačování i vlhkosti a proteinů ze spodní vrstvy do horních vrstev. To znamená, že stanovení závazných a reprezentativních vzorků medu je složité. Jestlí máme dokázat původ medu, je naprosto nezbytná komplexnější databáze. Vytvoření takové věrohodné a komplexní databáze vyžaduje vědecké analýzy prováděných univerzitními, státními a soukromými výzkumnými pracovníky.
Vzhledem k tomu, že včely, stejně jako ostatní biologické organismy, jsou náchylné k onemocnění, a dále proto, že čistě přírodní a genetické prostředky doposud nejsou dostatečné k ochraně včel, musí včelaři na celém světě využívají akaricidy a jiné chemické látky k ochraně včel. To znamená, že med nepřebývá v říši absolutní čistoty, bez reziduí. Je třeba mezinárodní spolupráce s cílem vytvořit bezpečné normy, zkoušení a testování úrovně parametrů, jako existují ve většině zemí pro drůbež, maso, mořské plody, ovoce a zeleniny. Při posuzování jak přínosů pro zdraví tak i zdravotních rizik, lékařská věda vyžaduje odkazy na průměrný denní příjem (ADI – average daily intake). Mezinárodní pohyb medu bude vyžadovat mezinárodní spolupráci v boji proti těmto skutečnostem a stanovit standardy, které umožní včelařům chránit své včely a výrobcům potravin chránit zdraví spotřebitelů.
Mnozí lékaři si uvědomují, že přístroje se stávají stále složitější, aby mohli na místě zjistit částice na 10 miliard, spíše než testování na zdravotní rizika se vynoří dilema testování testu. To je 800 librová gorila v pokoji, jejíž přítomnost nikdo uznává. Musíme čelit faktům a přinášet na vědě založený přístup tak, abychom mohli chránit jak včely tak i člověka jako spotřebitele medu.
Další pokračování - zde - 3. část
3. Faktory ovlivňující trhy ve spotřebitelských zemích
V roce 2008, USA, dovezeno 105.359 tun, přičemž největší objemy pocházejí z Vietnamu, Kanady, Indie a Brazílie. Během prvních 6 měsíců roku 2009, dovoz do USA se snížil o 10% ve srovnání s prvními 6 měsíci roku 2008.
V roce 2007 spotřeba medu v Evropské unii činila celkem 310.000 tun. Dovozní ceny v EU se zvyšovaly od roku 2005. Efektivní marketing medu v Evropě, jak můžeme spekulovat, je základem pro vysokou úroveň spotřeby na obyvatele v Evropě. Posilování eura vytváří evropský trh stále atraktivnější trh pro Argentinu, Mexiko, Brazílii a vývozce z ostatních významných zemí produkujících med. Od roku 2000, americký dolar poklesl o 35% oproti euru.
Antidumpingové petice a rozhodnutí v USA také hrají stále dominantní roli v určování charakteru trhů medu. V lednu 2009, americká vláda uložila antidumpingovou sazbu USD 2.85/kg na všechny čínské med vyváží do USA. Čína je největším světovým výrobcem medu a v roce 2008 vyvezla více než 84.000 tun na světě, podle oficiálních čínských celních zpráv. V roce 2005 Čína produkovala zhruba 300.000 tun, což představuje okolo 25% světové produkce a vývozu 88.500 tun, takže se zdá, že čínská výroba byla v posledních několika letech poměrně stabilní. Letošní suché podmínky v severovýchodních oblastí Číny mohou snížit produkci lípového, pohankového a slunečnicového medu.
Zaznamenáváme, že účinnost antidumpingových právních předpisů v USA se může změnit v tom, že je část podmínky pro vstup Číny do WTO, antidumpingová vyšetřování Číny by byly pokutovány po omezenou dobu pomocí analýzy náhradní země (v tomto případě Indie). Během deseti let, jestli ne dříve, použití analýzy náhradní země pro Čínu v USA se mohou antidumpingové případy změnit.
Nicméně, jak je dobře známo, antidumpingová rozhodnutí proti čínskému medu v USA vedly k výrazným odchylkám v dovozových vzorcích. Tyto odchylky jsou vyjádřeny v množství, jakosti a ceně, za kterých vstupuje med do USA. Například ve 2. čtvrtletí roku 2009, Thajsko exportovalo med do USA v hodnotě $ .45/lb. a průměrná celní hodnota všech čínských dovozů v roce 2008 byla $ .22/lb., otřesně nízké hodnoty. V roce 2008 země jako Indie a Malajsie zdvojnásobily svůj vývoz do USA a Indonésie čtyřnásobně oproti jejich vývozu v předchozím roku. Je velmi odhalující vidět kontrasty mezi vyvážejícími zeměmi, které se objevily v posledním desetiletí.
Mnohým je jasné, že se v Americe objevil 2-stupňový trh. Nové zprávy od vítěze Pulitzerovy ceny, komentátora Andrew Schneidera ukázaly, že čínský med byl převeden přes třetí země. Nedávno bylo zatýkání a doznání některých Číňanů, kteří byli do těchto podvodů zapojeni. Jiní odpovědní a čestní členové čínského medového průmyslu uvedli, že obcházení představuje formu korupce, která způsobuje Číně "ztrátu tváře", což by také nastalo v případě Ameriky, pokud by takovou činnost tolerovala.
Indická vláda na konci roku 2008 vydala zákaz vývozu z Indie indického medu s příměsí včelího medu z jiných zemí. V červnu roku 2009 vietnamské ministerstvo zemědělství vydalo monitorovací program určený pro ochranu jakosti medu a aby se zabránilo vývozu převáženého medu.
Americká vláda přijala řadu závažných opatření, aby se zabránilo překládce. Nicméně otázka "praní medu " se stala další proměnné v nestabilním a složitém mezinárodní obchodu s medem, který vytvořil bezprecedentní důraz na společnosti působící na trhu v USA a jinde.
4. Testování medu
Jak se mění globální schémata pohybů medu mezi zeměmi, které spotřebovávají a produkují med, tak je nutné zabránit falšování, znečištění a falešnému značení země původu, které stává akutní mezinárodní potřebou. Zpětné dohledání medu ke včelařům, kteří ho sbírají se stává starostí vlády a kupujících med po celém světě. Stanovení čirého a bezpečného medu představuje vážný vědecký úkol. Mezinárodní obchod medu bude muset vyvinout mezinárodní vědecky založené standardy, což vyžaduje globální vědu. Jelikož existuje více proměnných včetně květinových zdrojů, životní prostředí, klima, výšku nad mořem, které ovlivňují chemické profily medu, mezinárodní spolupráce se stává stále více nezbytná, aby se vytvořila databáze ověřených a plně popsaných vzorků světového medu. Vědci z FDA, jak je důležité poznamenat, vydali výzkumný protokol, který uvádí:
"Změny v produktu, jako je med, mohou pocházet z rozdílů v zeměpisném původu, přírodních zdrojů a techniky zpracování dat. Není-li databáze reprezentativní pro určité komodity, pak bude metoda platná pouze pro vzorky obsažené v databázi. . . Cílem tohoto projektu bude sbírat med z producentských zemích a určit chemické složení údaje těchto medů. . . Tyto informace nám umožní zavést řadu kompozičních hodnot pro medy z celého světa. "
Med je vedlejším produktem složité interakce botanického a zoologického života a mnoha metabolických a syntetických procesů podílejících se na tvorbě medu. Zde může být velký počet chemických profilů z medu vyrobeného v dané zemi, jako je cukr, poměry izotopů, barvy, chutě, pyly atd. Současně mohou být velmi podobné profily medů z různých zemí, zejména mezi sousedními zeměmi či regiony. Složitost těchto proměnných je znázorněna, jak zdůraznil Dr. Joseph Bowden, bývalý vedoucí rozhodčí laboratoře pro medový úvěrový program USDA (ministerstvo zemědělství USA), na základě skutečnosti, že poměr izotopů uhlíku amerického medu se výrazně liší, na základě vzorků získaných v prvním a druhém roce studie, které odrážejí rozdíly v suchosti a vlhkosti. Bohužel data z druhého ročníku nebyla publikována.
Je také pravda, že med je velmi dynamický a složitý výrobek. V daném komerčním množství medu, a dokonce i mezi obchodními sudy s medem, v případě, že med obsahuje několik květových zdrojů, existují různé rychlosti krystalizace, která vede k vytlačování i vlhkosti a proteinů ze spodní vrstvy do horních vrstev. To znamená, že stanovení závazných a reprezentativních vzorků medu je složité. Jestlí máme dokázat původ medu, je naprosto nezbytná komplexnější databáze. Vytvoření takové věrohodné a komplexní databáze vyžaduje vědecké analýzy prováděných univerzitními, státními a soukromými výzkumnými pracovníky.
Vzhledem k tomu, že včely, stejně jako ostatní biologické organismy, jsou náchylné k onemocnění, a dále proto, že čistě přírodní a genetické prostředky doposud nejsou dostatečné k ochraně včel, musí včelaři na celém světě využívají akaricidy a jiné chemické látky k ochraně včel. To znamená, že med nepřebývá v říši absolutní čistoty, bez reziduí. Je třeba mezinárodní spolupráce s cílem vytvořit bezpečné normy, zkoušení a testování úrovně parametrů, jako existují ve většině zemí pro drůbež, maso, mořské plody, ovoce a zeleniny. Při posuzování jak přínosů pro zdraví tak i zdravotních rizik, lékařská věda vyžaduje odkazy na průměrný denní příjem (ADI – average daily intake). Mezinárodní pohyb medu bude vyžadovat mezinárodní spolupráci v boji proti těmto skutečnostem a stanovit standardy, které umožní včelařům chránit své včely a výrobcům potravin chránit zdraví spotřebitelů.
Mnozí lékaři si uvědomují, že přístroje se stávají stále složitější, aby mohli na místě zjistit částice na 10 miliard, spíše než testování na zdravotní rizika se vynoří dilema testování testu. To je 800 librová gorila v pokoji, jejíž přítomnost nikdo uznává. Musíme čelit faktům a přinášet na vědě založený přístup tak, abychom mohli chránit jak včely tak i člověka jako spotřebitele medu.
Další pokračování - zde - 3. část
Mezinárodní trh medu - výzvy a příležitosti
1. Úvod
Během posledních deseti let, které začínají nové tisíciletí, se vyvinulo nebývalé ocenění zásadní role opylovatelů, hlavně včely medonosné , kterou hraje v zemědělství. Spolu s tímto zvýšeným povědomím o nich se objevila prohlubující citlivost na zranitelnost světových populací včelstev. Odhaduje se, že až jedna třetina světové zásoby potravin závisí přímo nebo nepřímo na činnosti zoologického života opylující botanický život. V některých zemích, například ve Španělsku, je 70% plodin opylováno. Z tohoto důvodu zdraví světových opylovačů a vitalita světového včelařském průmyslu je stále zásadní pro schopnost lidstva zajistit dostatečnou výživu k udržení lidské civilizace.
Jev jako nemoc zhroucení včelstva (CCD) vyvolal pozornost medového a včelařského průmyslu, hromadných sdělovacích prostředků, a ministerstva zemědělství v mnoha jiných zemích, což podtrhuje vážnost vytvoření efektivního úsilí o ochranu světových populací včely medonosné. Tyto otázky daleko přesahují zájem včelařů. Velký rozsah moderních zemědělských technologií vedl k rozvoji rozsáhlého kočovného včelařství a přinucení včel žít z výživy na monokulturách. Tyto 2 faktory mohou hrát významnou úlohu při zvyšování zranitelnosti včelstev na viry, roztoče a dalších stresů.
2. Světová produkce medu
Světové produkce medu zažívá významné posuny od tradičních vzorů. Vlastnosti, druhy medu a ceny závisí na mnoha proměnných. Mezi ně patří vliv zvýšené vrtkavosti globálních klimatických modelů. Vody oceánu vzrostly o 1 stupeň, jak bylo právě ohlášeno. Taková změna vyžaduje obrovské pohlcování energie. Nositel Nobelovy ceny fyzik Stephen Chu, americký ministr energetiky USA, oznámil, že 10 nejteplejších roků v zaznamenané historii lidstva nastalo během posledních 12 let. Zvýšené teplotní rozdíly mezi námořní, pozemní a atmosférou vedly ke zvýšení nepředvídatelnosti, vrtkavosti a závažnosti v počasí. Na druhé straně tato nepředvídatelnost vedla k větším suchům, záplavám, požárům a studeným vlnám. V letošním roce Argentina, Kalifornie, Středozápad USA, a Kanada utrpěly sucha. Indie zakusila sucha téměř ve všech svých zemědělských okresů. Indie očekává jeho nejslabší monzun do 7 let, které mohou vynutit rozsáhlý dovoz potravin pro velký počet obyvatel.
Celosvětová produkce medu se odhaduje na 1,3 milionu tun. Rozdělení produkce mezi kontinenty jak bylo hlášeno v roce 2001:
Afrika 12%
Severní a Střední Amerika 16%
Jižní Amerika 10%
Asie 37%
Evropa 23%
Oceánie 2%
Zdroj: http://www.beekeeping.org
Ve Spojených státech, produkce medu za posledních deset let klesla z 100.000 metrických tun (220.000.000 liber) v roce 2000 na 73.000 tun (161000000 liber) v roce 2008. Kanadská úroda se v současnosti odhaduje na přibližně 20.500 tun (45.000.000 liber), což je 65% úrody v roce 2007. Po dosažení vrcholu 110.000 tun, argentinské produkce klesla na odhadovaných 50,000-65,000 tun. Tyto poklesy nebyly pouze kvantitativní, ale kvalitativní, zejména snížení počtu bílých barev a jemnější chutí. Jak se přesouvá produkce medu více do tropických oblastí světa, je zvýšená produkce medu se speciálními tmavší a silnější chuťové profily. Produkce medu v EU mírně vzrostla, a to především v důsledku zvýšení výroby v Maďarsku a Polsku.
Celkový odhad úrody medu na rok 2009 v USA bude opět nízký. To by trvalo výbornému počasí v Severní a Jižní Dakotě a rozšíření produkční sezóny získat i průměrnou úrodu. Zatímco dříve bylo očekávána potenciální rekordní úroda v horním středozápadě, chladné počasí v červenci a zpoždění zkrátilo období vytáčení o jeden měsíc. I když podmínky byly ideální vlhkost a dostatek květu jetele, byla optimistická očekávání pro úrodu medu zmařena. Včely byly oslabeny nemocí a roztoči, takže včelaři nebyli schopni udělat oddělky.
Kalifornie trpěla 3 roky extrémním suchem a Texas má nejhorší sucho za půl století. Jihovýchod a severovýchod zažily nadměrné deště, zvláště během květu cesmíny, pomerančovníku a dalších důležitých medonosných plodin. Vláhové podmínky v roce 2009 v Dakotě byly lepší než v posledních 2 letech.
Celkový počet včelstev v USA klesl v důsledku CCD, a výnosy medu jsou na 60% z normální hodnoty. Odhady úrody medu USA plodin se pohybují od 63.000 tun (+140.000.000 liber) až 75.000 tun (165.000.000 liber) v roce 2009, což je méně než nejmenší americká úroda medu před 3 lety. Je jasně krátkodobý a pravděpodobně dlouhodobý nedostatek jetelového medu, protože pastviny jsou přeměněny na sóju, pšenici, atd. ke krmení lidské rodiny, včetně velké populace v Indii a Číně, které oba mají relativně nízké orné půdy na jednoho obyvatele.
Kanada zažívá ztráty v zimě, mimořádně chladné počasí a velmi chladné jaro, který trvalo do poloviny srpna. Tam je nějaká naděje, že nárůst lepšího počasí na konci srpna, může zvednout kanadskou úrodu až na 23.500 tun (+50.000.000 liber). Pozdní sklizeň je převážně ELA med z bodláku a polních květin. Vzhledem k chladnému jaru a létu, květ kanadské řepky byl prodloužen, protože ta miluje chladné počasí. To také znamená, že obsah řepky v kanadském bílém medu nadále stoupá.
Jak je dobře známo, Argentinská úroda v období 2008/2009 se významně snížila a navíc je výrazně tmavší než obvykle. Argentiské exporty do USA klesly na polovinu, v roce 2008 oproti roku 2007. Selhání severní americké a kanadské úrody znamená, že bude významný nedostatek bílého medu, a to zejména jetelového medu. Kromě pokračování 2-stupňového trhu, ceny bílého medu zůstanou velmi pevné.
Podle nedávných zpráv z Apimondia vyplývá, že předpovědi počasí ukazují na návrat El Nino, který by měl přinést dostatek vlhkosti v průběhu jara v Jižní Americe a období letní produkce. Je optimismus, že 2009-2010 úroda bude kvantitativně větší a dostupnost bílého medu se zvýší. Příchod se však objeví až v polovině února-začátkem března roku 2010.
Celkové potíže při zásobování potravinami světové populace také vedlo k výraznému nárůstu v produkci zrna, zejména sóji, kukuřice a pšenice. To vedlo k přeměně pastvin jetele a vojtěšky pole na sóju a pšenici. Energetická krize vede také k významnému zvýšení produkce biopaliv, která hrozí snížení pěstování druhů rostlin, které jsou příznivé pro produkci medu vhodné pro stolní, stravovací služby a pečení.
Jak Vietnam tak Brazílie se objevují jako důležití a odpovědní výrobci a vývozci medu. Obě země mají stanoveny přísné programy monitorování, které povedou ke sledování a kontrole kvality. Vietnam zvýšil produkci a zavedl různé zdroje jednodruhového medu. Brazílie má tak rozsáhlé území, a tak rozmanité květinové zdroje, že potenciál pro růst a přínos pro světovou medu obchodu je významný. Skutečnost, že Brazílie může produkovat med v průběhu 12 měsíců v roce, je významný faktor v zajištění kontinuity dodávek. Rozsáhlé oblasti deštného pralesa dovolují Brazílii, aby se stala předním výrobcem a vývozcem autentického organického medu (biomedu).
.....
pokračování příště
zdroj: International Honey Market - Challenges and Opportunities
17.září 2009, Ronald S. Phipps, President, CPNA International, sro, předseda výboru pro propagaci medu a zdraví.
Během posledních deseti let, které začínají nové tisíciletí, se vyvinulo nebývalé ocenění zásadní role opylovatelů, hlavně včely medonosné , kterou hraje v zemědělství. Spolu s tímto zvýšeným povědomím o nich se objevila prohlubující citlivost na zranitelnost světových populací včelstev. Odhaduje se, že až jedna třetina světové zásoby potravin závisí přímo nebo nepřímo na činnosti zoologického života opylující botanický život. V některých zemích, například ve Španělsku, je 70% plodin opylováno. Z tohoto důvodu zdraví světových opylovačů a vitalita světového včelařském průmyslu je stále zásadní pro schopnost lidstva zajistit dostatečnou výživu k udržení lidské civilizace.
Jev jako nemoc zhroucení včelstva (CCD) vyvolal pozornost medového a včelařského průmyslu, hromadných sdělovacích prostředků, a ministerstva zemědělství v mnoha jiných zemích, což podtrhuje vážnost vytvoření efektivního úsilí o ochranu světových populací včely medonosné. Tyto otázky daleko přesahují zájem včelařů. Velký rozsah moderních zemědělských technologií vedl k rozvoji rozsáhlého kočovného včelařství a přinucení včel žít z výživy na monokulturách. Tyto 2 faktory mohou hrát významnou úlohu při zvyšování zranitelnosti včelstev na viry, roztoče a dalších stresů.
2. Světová produkce medu
Světové produkce medu zažívá významné posuny od tradičních vzorů. Vlastnosti, druhy medu a ceny závisí na mnoha proměnných. Mezi ně patří vliv zvýšené vrtkavosti globálních klimatických modelů. Vody oceánu vzrostly o 1 stupeň, jak bylo právě ohlášeno. Taková změna vyžaduje obrovské pohlcování energie. Nositel Nobelovy ceny fyzik Stephen Chu, americký ministr energetiky USA, oznámil, že 10 nejteplejších roků v zaznamenané historii lidstva nastalo během posledních 12 let. Zvýšené teplotní rozdíly mezi námořní, pozemní a atmosférou vedly ke zvýšení nepředvídatelnosti, vrtkavosti a závažnosti v počasí. Na druhé straně tato nepředvídatelnost vedla k větším suchům, záplavám, požárům a studeným vlnám. V letošním roce Argentina, Kalifornie, Středozápad USA, a Kanada utrpěly sucha. Indie zakusila sucha téměř ve všech svých zemědělských okresů. Indie očekává jeho nejslabší monzun do 7 let, které mohou vynutit rozsáhlý dovoz potravin pro velký počet obyvatel.
Celosvětová produkce medu se odhaduje na 1,3 milionu tun. Rozdělení produkce mezi kontinenty jak bylo hlášeno v roce 2001:
Afrika 12%
Severní a Střední Amerika 16%
Jižní Amerika 10%
Asie 37%
Evropa 23%
Oceánie 2%
Zdroj: http://www.beekeeping.org
Ve Spojených státech, produkce medu za posledních deset let klesla z 100.000 metrických tun (220.000.000 liber) v roce 2000 na 73.000 tun (161000000 liber) v roce 2008. Kanadská úroda se v současnosti odhaduje na přibližně 20.500 tun (45.000.000 liber), což je 65% úrody v roce 2007. Po dosažení vrcholu 110.000 tun, argentinské produkce klesla na odhadovaných 50,000-65,000 tun. Tyto poklesy nebyly pouze kvantitativní, ale kvalitativní, zejména snížení počtu bílých barev a jemnější chutí. Jak se přesouvá produkce medu více do tropických oblastí světa, je zvýšená produkce medu se speciálními tmavší a silnější chuťové profily. Produkce medu v EU mírně vzrostla, a to především v důsledku zvýšení výroby v Maďarsku a Polsku.
Celkový odhad úrody medu na rok 2009 v USA bude opět nízký. To by trvalo výbornému počasí v Severní a Jižní Dakotě a rozšíření produkční sezóny získat i průměrnou úrodu. Zatímco dříve bylo očekávána potenciální rekordní úroda v horním středozápadě, chladné počasí v červenci a zpoždění zkrátilo období vytáčení o jeden měsíc. I když podmínky byly ideální vlhkost a dostatek květu jetele, byla optimistická očekávání pro úrodu medu zmařena. Včely byly oslabeny nemocí a roztoči, takže včelaři nebyli schopni udělat oddělky.
Kalifornie trpěla 3 roky extrémním suchem a Texas má nejhorší sucho za půl století. Jihovýchod a severovýchod zažily nadměrné deště, zvláště během květu cesmíny, pomerančovníku a dalších důležitých medonosných plodin. Vláhové podmínky v roce 2009 v Dakotě byly lepší než v posledních 2 letech.
Celkový počet včelstev v USA klesl v důsledku CCD, a výnosy medu jsou na 60% z normální hodnoty. Odhady úrody medu USA plodin se pohybují od 63.000 tun (+140.000.000 liber) až 75.000 tun (165.000.000 liber) v roce 2009, což je méně než nejmenší americká úroda medu před 3 lety. Je jasně krátkodobý a pravděpodobně dlouhodobý nedostatek jetelového medu, protože pastviny jsou přeměněny na sóju, pšenici, atd. ke krmení lidské rodiny, včetně velké populace v Indii a Číně, které oba mají relativně nízké orné půdy na jednoho obyvatele.
Kanada zažívá ztráty v zimě, mimořádně chladné počasí a velmi chladné jaro, který trvalo do poloviny srpna. Tam je nějaká naděje, že nárůst lepšího počasí na konci srpna, může zvednout kanadskou úrodu až na 23.500 tun (+50.000.000 liber). Pozdní sklizeň je převážně ELA med z bodláku a polních květin. Vzhledem k chladnému jaru a létu, květ kanadské řepky byl prodloužen, protože ta miluje chladné počasí. To také znamená, že obsah řepky v kanadském bílém medu nadále stoupá.
Jak je dobře známo, Argentinská úroda v období 2008/2009 se významně snížila a navíc je výrazně tmavší než obvykle. Argentiské exporty do USA klesly na polovinu, v roce 2008 oproti roku 2007. Selhání severní americké a kanadské úrody znamená, že bude významný nedostatek bílého medu, a to zejména jetelového medu. Kromě pokračování 2-stupňového trhu, ceny bílého medu zůstanou velmi pevné.
Podle nedávných zpráv z Apimondia vyplývá, že předpovědi počasí ukazují na návrat El Nino, který by měl přinést dostatek vlhkosti v průběhu jara v Jižní Americe a období letní produkce. Je optimismus, že 2009-2010 úroda bude kvantitativně větší a dostupnost bílého medu se zvýší. Příchod se však objeví až v polovině února-začátkem března roku 2010.
Celkové potíže při zásobování potravinami světové populace také vedlo k výraznému nárůstu v produkci zrna, zejména sóji, kukuřice a pšenice. To vedlo k přeměně pastvin jetele a vojtěšky pole na sóju a pšenici. Energetická krize vede také k významnému zvýšení produkce biopaliv, která hrozí snížení pěstování druhů rostlin, které jsou příznivé pro produkci medu vhodné pro stolní, stravovací služby a pečení.
Jak Vietnam tak Brazílie se objevují jako důležití a odpovědní výrobci a vývozci medu. Obě země mají stanoveny přísné programy monitorování, které povedou ke sledování a kontrole kvality. Vietnam zvýšil produkci a zavedl různé zdroje jednodruhového medu. Brazílie má tak rozsáhlé území, a tak rozmanité květinové zdroje, že potenciál pro růst a přínos pro světovou medu obchodu je významný. Skutečnost, že Brazílie může produkovat med v průběhu 12 měsíců v roce, je významný faktor v zajištění kontinuity dodávek. Rozsáhlé oblasti deštného pralesa dovolují Brazílii, aby se stala předním výrobcem a vývozcem autentického organického medu (biomedu).
.....
pokračování příště
zdroj: International Honey Market - Challenges and Opportunities
17.září 2009, Ronald S. Phipps, President, CPNA International, sro, předseda výboru pro propagaci medu a zdraví.
Mezistěna s menším rozměrem buňky nezabrání Varroa v množení
Ve třech nezávislých opakovaných studiích v terénu se srovnávaly biometrie roztoče Varroa a včelích populací ve včelstvech na jedné z dvou plodových buněk: malá buňka (velikosti 4.9 ± 0.08 mm, včetně stěny) nebo konvenční velikosti(5.3 ± 0.04).
V jedné ze studií, konečná populace včel byla významně vyšší ve včelstvech s malou buňkou ( 14994 +-2494 včel) než konvenční buňkou ( 5653 +- 1082). Avšak včelstva s malými buňkami měla významně vyšší populaci roztočů na plodu( 359.7 +- 87.4 proti 134.5 +- 8.7), procenta populace roztočů v plodu (49.4 +-7.1 proti 26.8 +- 6.7), a roztočů na 100 dospělých včel ( 5.1 +-,0.9 proti 3.3 +- 0.5). S třemi zbývajícími konečnými metrikami populace Varroa, byly střední trendy pro malou buňku nepříznivé. Došli jsme k závěru že mezistěny s technologií malých buněk nebrání populaci Varroa v růstu.
Small-cell comb foundation does not impede Varroa mite population growth in honey bee colonies Jennifer A. Berry1, William B. Owens2 and Keith S. Delaplane1 1 Department of Entomology, University of Georgia, Athens, GA 30602, USA 2 Owens Apiaries, 4510 Springwood Drive, Monroe, GA 30655, USA
Apidologie (2009)
pondělí 5. října 2009
Pravý lesní med
Začali dobývat v Polsku. Obnovili tam pradávný způsob získávání medu z dutin stromů. Takový med prý obsahuje 7x více mikročástic než komerční med. Výnos mají zatím asi 3 kg na jednu dutinu. Podle historických knih byl výnos 6 až 10 kg. Krátké video stojí za shlédnutí.
Divoký med se vrací do polských lesů - Wild honey returns to Polish forests
Divoký med se vrací do polských lesů - Wild honey returns to Polish forests
Starověký způsob včelaření - popis a fotografie jsou tady
sobota 3. října 2009
Přehlídka hmyzí imunity
Chemoterapie používaná u nás k udržení včelstev je berlička, bez které si většina českých včelařů neumí představit chov včel. Nestačí, že máme zatím poměrně účinné chemikálie hubící parazitní roztoče Varroa Destructor a přísná veterinární nařízení, ale někde by si jejich nasazování chtěli ještě sami administrativně vynucovat vyplňováním formulářů. Funguje to, zatím, ale je to slepá ulička do budoucnosti.
Imunitu mají i roztoči a až ti se přizpůsobí našim jedům, dříve nebo později přejdeme na světově uznávaný trend boje proti škůdcům: Integrovaný boj proti škůdcům, šlechtění odolných kmenů, genetika a v nouzi ekologické prostředky - například kyselina mravenčí a šťavelová.
O všech stránkách přirozených obranných mechanismů - imunity - píše nová studie o Hmyzí imunitě - Vývojová ekologická perspektiva.
Insect Immunity: An Evolutionary Ecology Perspective
Abstrakt
Uvádíme přehled pokroku v našem chápání mechanismu hmyzí imunitní obrany, ale v rámci definovaném ekologickými a vývojovými silami, které tvoří imunitní obranu. Nedávný pokrok v genetice a molekulární biologii velmi rozšířil naše chápání detailů imunitních mechanismů, které umožňují hmyzu se bránit proti parazitům a patogenům Avšak tyto studie se primárně týkají odhalením a popisem jak mechanismy rezistence fungují. Zřídka uvádí otázku proč jsou tyto mechanismy vytvořeny takovým způsobem. Částečně protože o nich víme tolik, že je nyní možné ptát se takové základní otázky o imunitě hmyzu, a ty se nyní objevují z vývojové oblasti "ekologické imunologie". V tomto přehledu nejdříve představujeme obsah hmyzích mechanismů imunity a jejich koordinace před zkoumáním klíčových ekologicko - evolučních problémů spojených s ekolgickou imunitou. Nakonec identifikujeme důležité oblasti pro budoucí studium hmyzí imunity, které se mohou být nyní zkoumat kombinací mechanistického a ekologického přístupu.
Imunitu mají i roztoči a až ti se přizpůsobí našim jedům, dříve nebo později přejdeme na světově uznávaný trend boje proti škůdcům: Integrovaný boj proti škůdcům, šlechtění odolných kmenů, genetika a v nouzi ekologické prostředky - například kyselina mravenčí a šťavelová.
O všech stránkách přirozených obranných mechanismů - imunity - píše nová studie o Hmyzí imunitě - Vývojová ekologická perspektiva.
Insect Immunity: An Evolutionary Ecology Perspective
Abstrakt
Uvádíme přehled pokroku v našem chápání mechanismu hmyzí imunitní obrany, ale v rámci definovaném ekologickými a vývojovými silami, které tvoří imunitní obranu. Nedávný pokrok v genetice a molekulární biologii velmi rozšířil naše chápání detailů imunitních mechanismů, které umožňují hmyzu se bránit proti parazitům a patogenům Avšak tyto studie se primárně týkají odhalením a popisem jak mechanismy rezistence fungují. Zřídka uvádí otázku proč jsou tyto mechanismy vytvořeny takovým způsobem. Částečně protože o nich víme tolik, že je nyní možné ptát se takové základní otázky o imunitě hmyzu, a ty se nyní objevují z vývojové oblasti "ekologické imunologie". V tomto přehledu nejdříve představujeme obsah hmyzích mechanismů imunity a jejich koordinace před zkoumáním klíčových ekologicko - evolučních problémů spojených s ekolgickou imunitou. Nakonec identifikujeme důležité oblasti pro budoucí studium hmyzí imunity, které se mohou být nyní zkoumat kombinací mechanistického a ekologického přístupu.
pátek 2. října 2009
Mohly by být pesticidy obviněny za mizení včel?
Nyní se tvrdí, že nová generace pesticidů hubí včely. Chemikálie, které jsou rutinně používány na kukuřici, řepku olejnou a zahradní rostliny by mohly být odpovědné za záhadný úbytek včelstev, podle nového dokumentárního filmu Vanishing Of The Bees (Mizení včel).
Včely jsou důležité pro potravinové zdroje a britské farmáře, protože přispívají asi 200 milionů k ekonomice opylováním plodin. Vědci to the economy by pollinating crops. Vědci přiznávají, že jsou zmateni prudkým pádem počtu včel v Evropě a Americe za poslední desetiletí.
Minulý rok téměř pětina včelstev ve Spojeném Království vyhynula - podle včelařů více než dvakrát více jak obvyklý počet, který se přirozeně nahrazuje.
Ale jsou na vině běžně používané chemikálie?
Předchozí rok nepřežila třetina včelstev zimu. Někteří chovatelé říkají, že Británie začíná trpět nemocí hroucení včelstev - záhadnou chorobou, která devastovala Ameriku od roku 2004.
Nový film naznačuje, že dlouhodobá expozice pesticidům třídy neonikotinoidů je částečně na vině.
Neonikotinoidy byly zavedeny na setbu v roce 1990 z toho důvodu, že na rozdíl od předchozích pesticidů, se pro savce zdají být neškodné.
Nyní americký včelař Dave Hackenberg, který se objevuje ve filmu, říká, že pesticidy jsou hlavní podezřelý.
Pyl je nakažen něčím co nezabíjí dospělé včely, které ho snášejí. Ale krmí se jím mladé larvy. Myslí si, že neonikotinoidy v pylu narušují nervové systémy mladých včel, a činí je zranitelné k nemocem a to způsobuje, že včely opouští úly a nevrátí se.
Vláda říká, že není žádný důkaz o nepřijatelném riziku pro včely z neonikotinoidů. Říká, že včely byly napadeny viry a roztoči varroa, škůdcem, který saje na včele a činí ji zranitelnou k nemoci.
Další teorie je ta, že včely trpí ztrátou životního prostředí jako jsou divoká květena, louky, divoké pastviny a neošetřované zahrady.
Pesticidy prý nebyly řádně testovány na včelách a je požadován výzkum v této souvislosti.
Mluvčí firmy Bayer - německá společnost, která vyrábí množství neonikotinoidů - říká: Nejzdravější včely na světě jsou v Austrálii, kde mají spoustu neonikotinoidů, ale nemají varroa.
Jestli se podíváte na zemi, kde omezili používání neonikotinoidů, Francii, mají horší problém se včelami než v SK.
Could pesticides be to blame for disappearance of the honey bee?
Včely jsou důležité pro potravinové zdroje a britské farmáře, protože přispívají asi 200 milionů k ekonomice opylováním plodin. Vědci to the economy by pollinating crops. Vědci přiznávají, že jsou zmateni prudkým pádem počtu včel v Evropě a Americe za poslední desetiletí.
Minulý rok téměř pětina včelstev ve Spojeném Království vyhynula - podle včelařů více než dvakrát více jak obvyklý počet, který se přirozeně nahrazuje.
Ale jsou na vině běžně používané chemikálie?
Předchozí rok nepřežila třetina včelstev zimu. Někteří chovatelé říkají, že Británie začíná trpět nemocí hroucení včelstev - záhadnou chorobou, která devastovala Ameriku od roku 2004.
Nový film naznačuje, že dlouhodobá expozice pesticidům třídy neonikotinoidů je částečně na vině.
Neonikotinoidy byly zavedeny na setbu v roce 1990 z toho důvodu, že na rozdíl od předchozích pesticidů, se pro savce zdají být neškodné.
Nyní americký včelař Dave Hackenberg, který se objevuje ve filmu, říká, že pesticidy jsou hlavní podezřelý.
Pyl je nakažen něčím co nezabíjí dospělé včely, které ho snášejí. Ale krmí se jím mladé larvy. Myslí si, že neonikotinoidy v pylu narušují nervové systémy mladých včel, a činí je zranitelné k nemocem a to způsobuje, že včely opouští úly a nevrátí se.
Vláda říká, že není žádný důkaz o nepřijatelném riziku pro včely z neonikotinoidů. Říká, že včely byly napadeny viry a roztoči varroa, škůdcem, který saje na včele a činí ji zranitelnou k nemoci.
Další teorie je ta, že včely trpí ztrátou životního prostředí jako jsou divoká květena, louky, divoké pastviny a neošetřované zahrady.
Pesticidy prý nebyly řádně testovány na včelách a je požadován výzkum v této souvislosti.
Mluvčí firmy Bayer - německá společnost, která vyrábí množství neonikotinoidů - říká: Nejzdravější včely na světě jsou v Austrálii, kde mají spoustu neonikotinoidů, ale nemají varroa.
Jestli se podíváte na zemi, kde omezili používání neonikotinoidů, Francii, mají horší problém se včelami než v SK.
Could pesticides be to blame for disappearance of the honey bee?
Studie o vlivu potravy na zdraví včelstev
Vědci se pustili do tříleté studie na téma jak zdroje potravy ovlivňují včely a jejich odolnost k nemocem.
Včelaři hlásili alarmující úbytky počtu přežívajících včelstev. Výzkum na institutu v Rothamstu v Hertfordshire je spolufinancován vládou a bio-tech společností Syngenta.
Očekává se návrh nových způsobů udržení zdravých včelstev. Odborníci říkají, že včelstva vymírají v bezprecedentních počtech. Bylo předloženo mnoho vysvětlení, jako zvýšené používání pesticidů, šíření parazitů, které vysávají samotné včely, nebo ztráta venkovské květeny vlivem intenzifikace zemědělství. Poprvé výzkumníci z Rothamstedu budou sledovat to, jak výživa souvisí se schopností včestva odolávat nemocem.
Včelám se umožní omezené výpravy za snůškou potravy, a současně se budou monitorovat nemoci v úlu. Korespondent BBC, Sarah Mukherjee, říká, že teorie je, tak jako u lidí, že schopnost včel bojovat s infekcí je spojena s kvalitou stravy, kterou dostávají.
Study conducted into honey bees
Včelaři hlásili alarmující úbytky počtu přežívajících včelstev. Výzkum na institutu v Rothamstu v Hertfordshire je spolufinancován vládou a bio-tech společností Syngenta.
Očekává se návrh nových způsobů udržení zdravých včelstev. Odborníci říkají, že včelstva vymírají v bezprecedentních počtech. Bylo předloženo mnoho vysvětlení, jako zvýšené používání pesticidů, šíření parazitů, které vysávají samotné včely, nebo ztráta venkovské květeny vlivem intenzifikace zemědělství. Poprvé výzkumníci z Rothamstedu budou sledovat to, jak výživa souvisí se schopností včestva odolávat nemocem.
Včelám se umožní omezené výpravy za snůškou potravy, a současně se budou monitorovat nemoci v úlu. Korespondent BBC, Sarah Mukherjee, říká, že teorie je, tak jako u lidí, že schopnost včel bojovat s infekcí je spojena s kvalitou stravy, kterou dostávají.
Study conducted into honey bees
čtvrtek 1. října 2009
Jezdkyně Oregonu byla zraněna, když se včely vyrojily na koně
Donna Tewksbury jela se čtyřmi přáteli, když byli obklopeni včelami. Její kůň upadl a stoupl na ní, když se pokoušel vstát. Byla letecky přenesena do nemocnice v Portlandu. Její stav je stabilní a kůň nebyl zraněn.
Steve Thoenes, PhD, entomolog, řžekl že kůň je velmi atraktivní a zranitelný cíl pro včely. Koně by neměli být chovány a ustájeni blízko včelstev.
Většina smrtí koní způsobena včelami je připsána udušení.
Když kůň dostane hodně žihadel, opuchne mu vnitřek nosu a ro přeruší dýchání.
Oregon Rider Injured when Bees Swarm Horse
Steve Thoenes, PhD, entomolog, řžekl že kůň je velmi atraktivní a zranitelný cíl pro včely. Koně by neměli být chovány a ustájeni blízko včelstev.
Většina smrtí koní způsobena včelami je připsána udušení.
Když kůň dostane hodně žihadel, opuchne mu vnitřek nosu a ro přeruší dýchání.
Oregon Rider Injured when Bees Swarm Horse
Útok včel v Turecku: 20 lidí hospitalizováno
Ankara, Dodávka naložená včelstvy se srazila s nákladním autem. Jedna osoba zabita a včely se vyrojily a útok zranil oběti havárie a jejich zachránce.
Zpravodajská agentura Anatolia informuje, že 20 lidí včetně lékařů a policistů u nehody bylo ošetřováno v nemocnicích.
Nehoda se stala v pondělí na silnici blízko středomořského rezortu Marmaris.
Video ukazovalo muže ve včelařských oblecích jak dávají zraněného muže na nosítka uprostřed roje včel.
Bee attack in Turkey; 20 hospitalized
novinky.cz
Zpravodajská agentura Anatolia informuje, že 20 lidí včetně lékařů a policistů u nehody bylo ošetřováno v nemocnicích.
Nehoda se stala v pondělí na silnici blízko středomořského rezortu Marmaris.
Video ukazovalo muže ve včelařských oblecích jak dávají zraněného muže na nosítka uprostřed roje včel.
Bee attack in Turkey; 20 hospitalized
novinky.cz
Ředitel byl uvězněn za falešné označení bio potravin
Muž, který byl částí potravinové společnosti, která podvodně prohlašuje, že dodává bioprodukty byl uvězněn na 27 měsíců. One Food Limited, z Daventry, Northamptonshire, tvrdila, že prodává "bio, přírodní a etické", ale ty obsahovaly nebio přísady ze supermarketů, a dokonce je nechali zaměstnancům přebalovat. U korunního soudu v Northamptonu byl ředitel Neil Stansfield, 41, z Newnham uvězněn. Dva další obžalovaní dostaly menší tresty. Všichni se přiznali k vině.
Director jailed over food firm's false organic claim
Director jailed over food firm's false organic claim
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)