Kývavý tanec včel je jeden z největších zázraků přírody: sofistikovaný komunikační systém sděluje vzdálenost a směr z úlu ke zdrojům nektaru. Nyní britský vědec doufá, že přečte tanec aby zvrátil kritické ubývání včel.
Francis Ratnieks, jediný profesor apikultury ve Spojeném Království, podniká pionýrský výzkum pomocí pozorování úlů a video kamer k určení rostlin a květů, které navštěvují včely. V procesu se doví jak se krajina a městské oblasti mohou utvořit více přívětivé pro včely.
Počet včelstev v SK se snížil v uplynulém století o téměř 75%, z přibližně milionu na 280,000. Akademik z univerzity v Sussexu se domnívá, že hlavní příčina jsou změny v užívání země, které redukovalo počty květů. „Používání herbicidů a intenzivní formy zemědělství znamenají, že pole pšenice a ječmenu nyní mají málo plevelů. Pole trávy nyní má málo divokých květin, jetel se používá méně a hodně z vřesovišť bylo zoráno. Včely by nyní preferovaly města před venkovem, protože mají bohatější variety potravy. Ale pravda je, že ve skutečnosti nevíme jak včely využívají krajinu ke shromažďování potřebné potravy. "Pomocí dekódování jejich tance nám to mohou říci. "
Úspěšné včelí létavky provádí kývavé tance když se vrátí do úlu. Třesením zadečku ze strany na stranu říkají svým družkám v úlu místa políček s květy bohatými na potravu. Množství kývání, nebo třesení, sděluje čas letu k cíli: jestliže kývají tělíčky zlomky vteřin, je to blízko, zatímco jestliže třesení trvá řadu vteřin je zdroj pět minut vzdálený. Tanec bude dokonce odrážet rychlost větru a je opakován několikrát až je pochopen.
Karl Ritter von Frisch získal Nobelovu cenu v roce 1973 za dekódování tance, a nyní Ratnieks bude monitorovat dvě skupiny čtyř úlů na Jižní Části v Sussex aby určil jakou biologickou lokalitu včely upřednostňují – městskou, venkovskou, ornou, lesy nebo přírodní rezervace, cestovní vzdálenosti a jak se to vztahuje k sezoně, počasí a jak hodně je produkováno medu. Jeho předchozí výzkum ukázal že včely mohou létat až 14 km k polím s vřesem.
Ratnieks bude vyšetřovat jak změny v používání země,jako je pěstování brutnáku nebo ponechání části země divočině, by mohlo zlepšit pastvu včelám a bude spolupracovat s ostatními organizacemi na monitorování včelstev v jiných částech Británie. Také doufá že zatáhne veřejnost do dekódování kývavých tanců online v pozdější stádiu čtyřletého projektu. „Jestliže odhalíme, že včely létají dlouhé vzdálenosti na kvetoucí lípu nebo kaštan, vlastníci země jako je National Trust and councils to mohou vzít v úvahu, když dělají rozhodnutí o tom, které stromy pěstovat v zahradách a parcích. "
Výzkum kývavého tance je druhý ze čtyřech projektů v pětiletém plánu Sussexu, který je oficiálně spuštěn ve včelí laboratoři Ratniekse Sussex University. Včely opylují téměř £200m hodnoty plodin v SK ročně.
http://www.guardian.co.uk/science/2009/apr/05/honey-bees-waggle-dance
středa 29. července 2009
Nosema ceranae zřejmě není zabiják včel
Dostal se mi na oči výtah studie "Výsledky působení bezpříznakových infekcí Nosema sp. na včelstva"
Plísňový patogen Nosema sp. byl nedávno podezírán ze způsobení vážných ztrát včelstev ve středomořských oblastech. Zvláště nově detekovaný druh v Evropě, N. ceranae, byl spojován s případy umrtí včelstev. Rozšíření N.ceranae ve střední a severní Evropě je dobře dokumentováno, ale málo je známo o jeho dopadu na výkon včelstva za mírných klimatických podmínek. Tato studie má za cíl objasnit vztah mezi infekcí Nosema ceranae a úmrtností včelstva a výsledky působení bezpříznakových infekcí s Nosema sp. na včelstva.
Bylo pozorováno po dobu jednoho roku osmnáct včelstev v Německu, od července 2005 do června 2006. Odebíraly se vzorky živých včel dělnic a testovaly se na přítomnost spor Nosemy v červenci, srpnu, únoru a dubnu. Měřila se v červenci, listopadu a květnu síla každého včelstva (počet včel a plodových buněk). Sedmnáct ze včelstev vykazovalo vysoké napadení sporami Nosema sp. na začátku pozorovacího období. Následně se počty spor snížily na podzim, když spory byly nalezeny pouze ve třech včelstvech, ale byly znovu vysoké počty v únoru, s 10 pozitivně testovaných na Nosemu z 18 včelstev. Do dubna 2006 však pouze 4 z přežilých 16 včelstev obsahovalo spory Nosema. Žádné z testovacích včelstev nikdy nevykazovalo typické symptomy nemoci Nosemózy.
Molekulární analýza vzorků spor odhalila že Nosema ceranae byla převládající ve většině včelstev. Objevilo se několik smíšených infekcí mezi N. ceranae a N. apis v červenci 2005 a dubnu 2006, ale nikdy nebyly pozorovány samotné infekce s N. apis. Množství Nosema přítomné v každém vzorku včel se určoval pomocí kvantitativní PCR a vztahovalo se k síle včelstva a ploše plodu. Ačkoli nebyly přítomny příznaky nemoci během pozorovacího období, infekce Nosema sporami v únoru a dubnu měly příznačné negativní účinky na sílu včelstva a plodovou plochu následující květen. Včelstva s přítomnými sporami Nosema v srpnu také vykazovala tendenci být slabší s méně plodem následující jaro, ale účinky nebyly signifikantní. Nemohli jsme rozlišit mezi účinky N. apis a N. ceranae ve včelstvech bez příznaků.
Na závěr, infekce Nosema ceranae ovlivnila sílu včelstva, ale nekončila v zimě fatálně. S ohledem na úspěch přezimování včelstev, N. ceranae tudíž se zdá být nízko rizikový pathogen. Avšak, je potřeba větších polních studií pokrývajících delší pozorovací období ke správnému ohodnocení potenciálního rizika infekce s N. ceranae.
Title: Effects of symptomless infections with Nosema sp. on honey bee colonies
Author: Reinhold Siede1, Stefan Berg2, Marina Meixner1
1) LLH- Bieneninstitut Kirchhain, Erlenstr. 9, 35274 Kirchhain, Germany 2) LWG
Fachzentrum Bienen, An der Steige 15, 97209 Veitshöchheim, Germany
Plísňový patogen Nosema sp. byl nedávno podezírán ze způsobení vážných ztrát včelstev ve středomořských oblastech. Zvláště nově detekovaný druh v Evropě, N. ceranae, byl spojován s případy umrtí včelstev. Rozšíření N.ceranae ve střední a severní Evropě je dobře dokumentováno, ale málo je známo o jeho dopadu na výkon včelstva za mírných klimatických podmínek. Tato studie má za cíl objasnit vztah mezi infekcí Nosema ceranae a úmrtností včelstva a výsledky působení bezpříznakových infekcí s Nosema sp. na včelstva.
Bylo pozorováno po dobu jednoho roku osmnáct včelstev v Německu, od července 2005 do června 2006. Odebíraly se vzorky živých včel dělnic a testovaly se na přítomnost spor Nosemy v červenci, srpnu, únoru a dubnu. Měřila se v červenci, listopadu a květnu síla každého včelstva (počet včel a plodových buněk). Sedmnáct ze včelstev vykazovalo vysoké napadení sporami Nosema sp. na začátku pozorovacího období. Následně se počty spor snížily na podzim, když spory byly nalezeny pouze ve třech včelstvech, ale byly znovu vysoké počty v únoru, s 10 pozitivně testovaných na Nosemu z 18 včelstev. Do dubna 2006 však pouze 4 z přežilých 16 včelstev obsahovalo spory Nosema. Žádné z testovacích včelstev nikdy nevykazovalo typické symptomy nemoci Nosemózy.
Molekulární analýza vzorků spor odhalila že Nosema ceranae byla převládající ve většině včelstev. Objevilo se několik smíšených infekcí mezi N. ceranae a N. apis v červenci 2005 a dubnu 2006, ale nikdy nebyly pozorovány samotné infekce s N. apis. Množství Nosema přítomné v každém vzorku včel se určoval pomocí kvantitativní PCR a vztahovalo se k síle včelstva a ploše plodu. Ačkoli nebyly přítomny příznaky nemoci během pozorovacího období, infekce Nosema sporami v únoru a dubnu měly příznačné negativní účinky na sílu včelstva a plodovou plochu následující květen. Včelstva s přítomnými sporami Nosema v srpnu také vykazovala tendenci být slabší s méně plodem následující jaro, ale účinky nebyly signifikantní. Nemohli jsme rozlišit mezi účinky N. apis a N. ceranae ve včelstvech bez příznaků.
Na závěr, infekce Nosema ceranae ovlivnila sílu včelstva, ale nekončila v zimě fatálně. S ohledem na úspěch přezimování včelstev, N. ceranae tudíž se zdá být nízko rizikový pathogen. Avšak, je potřeba větších polních studií pokrývajících delší pozorovací období ke správnému ohodnocení potenciálního rizika infekce s N. ceranae.
Title: Effects of symptomless infections with Nosema sp. on honey bee colonies
Author: Reinhold Siede1, Stefan Berg2, Marina Meixner1
1) LLH- Bieneninstitut Kirchhain, Erlenstr. 9, 35274 Kirchhain, Germany 2) LWG
Fachzentrum Bienen, An der Steige 15, 97209 Veitshöchheim, Germany
úterý 28. července 2009
Včelaření ve městě je pod zákonem
Včelařství je nyní v Minneapolis legální, po více jak třiceti letech zákazu. Změna včelaře potěšila, ale rozpačitě.
Chov včel je povolen asi měsíc potom co od rady města vyšel nový zákon po jednomyslném hlasování. Podporovatelé říkají, že podpora včel, které jsou důležité k prosperitě plodin a jiných rostlin, dělá divy. „Je to povzbuzující, že jsou včely legální, ale je to také náročné.“
Stojíme ve stínu zahrady s Elisou, včelařkou, která mě požádala, abych její druhé jméno nepublikoval, protože její včelstva jsou ještě ilegální – není tak jisté jestli má nový zákon smysl. Nesplňuje stále požadavky zákona.
Pravidla říkají, že včelaři musí registrovat svá včelstva za $100 na začátku a $50 každý rok potom. Musí také oplotit své pozemky a získat souhlas od většiny sousedů ve vzdálenosti
Elise říká že její bezprostřední sousedé již ji znají, že má včely a nemají námitky, ale protože je tam nová , obává se že včely by nemusely být pro každého vítány.
„Obávám se, že lidé budou váhat říci ano včelám jestli se jich zeptáte, protože nemají s nimi zkušenosti a tak řeknou „ne, mám alergie“, říká Elise.
Malé procento lidí mají nebezpečnou alergii ke včelímu jedu, která může způsobit vážné a životu nebezpečné reakce. Ale většině lidí bolest a otok po žihadlu odejde bez lékařského ošetření.
Nicméně nový zákon vyžaduje oplocení tak, aby nutilo včely nabrat výšku a být tak mimo cesty s lidmi. Mnoho včelařů si stěžovalo, že je to požadavek zbytečný nebo přehnaný. Odbornice na včely z Univerzity v Minnesotě Marla Spivak ale říká že nový zákon má být přísný.
„Zákony jsou trochu přehnané, ale já myslím, že jsou nezbytné, aby byly schváleny, protože mnoho lidí se skutečně bojí včel a bodajícího hmyzu, a tak chce veřejnost vědět jestli je na místě dost opatrnosti,“ říká Spivak.
Část problému je to, že lidé si často pletou bodající hmyz jako jsou vosy a sršně se včelami, které normálně agresivní nejsou.
Vyzbrojená kuřačkou, Elise jde k úlům, které jsou natřené dřevěné bedny vysoké asi metr. Kontroluje včely jestli nejsou přeplněné nebo nemocné.
Její dvě včelstva mají každé mezi 40,000 až 60,000 včel. Vznášejí se ve vzduchu, jakmile otevře víko jednoho úlu. Více včel vylétá, a zaclání, když pracuje.
Elise včelaří ilegálně již pět let. Nebylo to vždy snadné. Většinu času žila v bytě a chovala včely rozseté po městě na zahrádkách přátel.
Jednou je město odhalilo, dalo pokutu a donutilo je přesunout. Plánuje registrovat včelstva a vyjít brzy ze stínu.
Odborníci doufají, že nový zákon přitáhne více včelařů k tomuto koníčku, protože včel stále ubývá. Vědci na celém světě pátrají proč k vymírání dochází. Přesné příčiny jsou neznámé, ale mnoho jich podezřívá kombinaci ničení životního prostředí, pesticidů, škůdců a nemocí.
Tohle je hlavní důvod proč Elise chová včely. „Jestliže nemohu hospodařit ve městě, mohu chovat včely a mít med a být část opylování přírody ve městě“
Vyfoukne trochu kouře, aby uklidnila včely a prohlíží plást. „Skvělé, med se zrovna třpytí. Je to úplně čerstvý med." Smočí lžíci do medu, a říká že roznese nějaký med a bude přemlouvat své sousedy dveře od dveří, aby žádala jejich souhlas.
"Jsou to lidé, které neznám a tak se bojím, že ti co jsou čtyři pět domů dále a přes ulici a neznají mě, že si budou myslet, že jsem blázen a že včelaření ve městě je bláznivina. " říká Elise.
Město říká, že zatím jenom pět lidí zaregistrovalo včelstva. Každý chycený bez povolení dostane $200 pokutu za první přestupek. Úředníci říkají, že plánují zvýšit publicitu nového zákona, aby se dostal do povědomí lidí.
New law makes beekeeping all the buzz in Minneapolis
Nemají čeští včelaři ve městech příliš volnosti? (některé podrobnosti o novém zákonu)
neděle 26. července 2009
Čmeláky zabíjejí a včely ne?
Balkánské lípy - viz zpráva Balkánské lípy zabíjejí po tisících české čmeláky
"Lípa plstnatá kvete později než naše dva původní druhy lip. Má velmi vonné a pro čmeláky neodolatelně lákavé květy. Nektar je pro ně ovšem nestravitelný,"
Zabíjí-li čmeláky, pak zabíjí i včely, nebo ne? Včely mají jednu dobrou vlastnost, že nejsou tak těkavé při snůšce nektaru a pylu jako čmeláci. Pokud se včely zaměří na nějakou rostlinu, například pole řepky, pak nekoukají vpravo vlevo "a jedou", dokud tato kvete. Můžete jim strčit kýbl s medem pod nos. Čmelák ale letí z pampelišky na jabloň, pak na krokus. Asi mají čmeláci jiný druh komunikace a také jinou povahu.
"Lípa plstnatá kvete později než naše dva původní druhy lip. Má velmi vonné a pro čmeláky neodolatelně lákavé květy. Nektar je pro ně ovšem nestravitelný,"
Zabíjí-li čmeláky, pak zabíjí i včely, nebo ne? Včely mají jednu dobrou vlastnost, že nejsou tak těkavé při snůšce nektaru a pylu jako čmeláci. Pokud se včely zaměří na nějakou rostlinu, například pole řepky, pak nekoukají vpravo vlevo "a jedou", dokud tato kvete. Můžete jim strčit kýbl s medem pod nos. Čmelák ale letí z pampelišky na jabloň, pak na krokus. Asi mají čmeláci jiný druh komunikace a také jinou povahu.
Nový objev - Včela byla kdysi i v Americe
Zkamenělina ukazuje na první typicky americkou včelu. Severní Amerika tedy kdysi měla svůj vlastní domorodý druh včely namísto dnešních importů.
Přibližně 14 milionů let stará zkamenělina vykopaná v Nevadě uchovává co je zřejmě příslušních včel, neboli Apis, rod, říká Michael Engel z University v Kansasu v Lawrence.
Ameriky mají mnoho jiných druhů včel, ale všechy předtím známé včely pocházejí z Asie a Evropy. Dokonce Apis Mellifera,která opylovala plodiny a produkovala med po Amerikách po několik století přišla s Evropskými kolonisty asi před 400 lety.
Toto přepisuje historii vývoje včely, říká Engel, a mění to dlouho udržovaný názor. že Evropa a Asie jsou domorodé země všech včel medonosných.
Nově objevená včela byla nalezena usazená a zachovalá v živičné břidilici, již neexistuje jako žijící druh. Vypadá to pro oko specialisty nejblíže jinému druhu vymřelé včely, A.armbrusteri, známé z Německa.
Engel a jeho kolegové pokřtili novou Severoamerickou včelu Apis nearctica v současném vydání , May 7, Proceedings of the California Academy of Sciences.
Je to skutečně velký nález, říká David Grimaldi z American Museum of Natural History v New York City. “Zcela neočekávaný,” pokud uvažujeme všechny Euroasijské zkameněliny.
Grimaldi nyní srovnává včely s koni. Severní Amerika jednou měla své vlastní druhy, ale koně zmizeli a Evropani si potom přivezli své.
Engel říká, že neočekával že přepíše historii kontinentu když poprvé slyšel, že kalifornský akademik Wojciech Pulawski popisuje nějaké neidentifikované zkameněliny ze západo-centrální Nevady. Ale když poprvé viděl fotografii, spatřil rozhodující vzor v křídle (Wing), který ukazuje na včelu. Na vrcholu křídla se žilka zahušťuje ke středu, a žilky pod ní sledují tři charakteristické tvary.
Včela se rozpadla, ale Engel se oddával zvláštnostem včely, které mohl vidět. Tato věc měla chlupaté oči Ostny na žihadle se také ukazují. Tato včela musela vypustit žihadlo za cenu osudného rozpárání v těle, právě tak jak to dělají dnešní včely.
Praotci včely Apis nearctica mohli udělat cestu přes zemní most z Asie a procestovali obrovskou vzdálenost. Změnily se staré představy o včelách.
zdroj zprávy
Přibližně 14 milionů let stará zkamenělina vykopaná v Nevadě uchovává co je zřejmě příslušních včel, neboli Apis, rod, říká Michael Engel z University v Kansasu v Lawrence.
Ameriky mají mnoho jiných druhů včel, ale všechy předtím známé včely pocházejí z Asie a Evropy. Dokonce Apis Mellifera,která opylovala plodiny a produkovala med po Amerikách po několik století přišla s Evropskými kolonisty asi před 400 lety.
Toto přepisuje historii vývoje včely, říká Engel, a mění to dlouho udržovaný názor. že Evropa a Asie jsou domorodé země všech včel medonosných.
Nově objevená včela byla nalezena usazená a zachovalá v živičné břidilici, již neexistuje jako žijící druh. Vypadá to pro oko specialisty nejblíže jinému druhu vymřelé včely, A.armbrusteri, známé z Německa.
Engel a jeho kolegové pokřtili novou Severoamerickou včelu Apis nearctica v současném vydání , May 7, Proceedings of the California Academy of Sciences.
Je to skutečně velký nález, říká David Grimaldi z American Museum of Natural History v New York City. “Zcela neočekávaný,” pokud uvažujeme všechny Euroasijské zkameněliny.
Grimaldi nyní srovnává včely s koni. Severní Amerika jednou měla své vlastní druhy, ale koně zmizeli a Evropani si potom přivezli své.
Engel říká, že neočekával že přepíše historii kontinentu když poprvé slyšel, že kalifornský akademik Wojciech Pulawski popisuje nějaké neidentifikované zkameněliny ze západo-centrální Nevady. Ale když poprvé viděl fotografii, spatřil rozhodující vzor v křídle (Wing), který ukazuje na včelu. Na vrcholu křídla se žilka zahušťuje ke středu, a žilky pod ní sledují tři charakteristické tvary.
Včela se rozpadla, ale Engel se oddával zvláštnostem včely, které mohl vidět. Tato věc měla chlupaté oči Ostny na žihadle se také ukazují. Tato včela musela vypustit žihadlo za cenu osudného rozpárání v těle, právě tak jak to dělají dnešní včely.
Praotci včely Apis nearctica mohli udělat cestu přes zemní most z Asie a procestovali obrovskou vzdálenost. Změnily se staré představy o včelách.
zdroj zprávy
sobota 25. července 2009
Vědec z NASA zkoumá vztah změn klimatu a včel
Wayne Esaias je vědec z NASA. Používá data ze satelitu ke sledování vztahu rostlin a opylovatelů na území Spojených Států. Včely jsou nejběžnější opylovatelé a Esaias je také včelař. Po zjištění, že včely, které chová v Marylandu dělaly med stále dříve a dříve v roce, dostal nápad
Snůška nektaru přichází každý rok asi o půl dne dříve, říká Esais. Byl zvědavý jestli rostliny a opylovatelé v jiných oblastech USA posouvají své chování podobným způsobem, jako reakce na teplejší zimy způsobené změnou klimatu. Právě počty zahrnutých druhů a variabilita po celé zemi znamenají že je to velmi obtížná oblast ke studiu, a může se zde uplatnit satelit.
Ve své práci pro NASA je Esaias seznámen s používáním satelitních sledovacích nástrojů k monitorování pozemní vegetace po zeměkouli. Nyní plánuje integrovat data ze satelitu se záznamy pořizovanými včelaři. To nám dá jistý druh generalizace, kterou potřebujeme aby jsme snad lépe pochopili vliv změn klimatu a změnu pokrytí země na stav opylovatelů. Jestliže vypadnou ze synchronizace, ztratíme jak rostliny, tak opylovatele.
Tato ztráta má potenciál změnit zemědělství a život v přírodě jak je dosud známe. Wayne Esaias udělal svůj první objev zaznamenáváním 15 let úlové váhy. Váha úlů měří množství medu.
Zdroj zprávy
http://www.earthsky.org/radioshows/53318/wayne-esais-tracks-honeybees-as-climate-changes
Váha úlu je velmi informativní měření toho, kdy rostliny kvetou a produkují nektar, který mohou včely sbírat. Wayne vysvětluje proč pochopení vztahu mezi rostlinami a opylovateli je tak důležité.
Naše pozemní systémy a všechny rostliny se spolu vzájemně rozvíjejí s opylovateli a ti jsou absolutně nutní pro funkci těchto ekosystémů. Takže jestli se někdo zajímá o pochopení dopadu klimatických změn na naše ekosystémy, myslím že je opravdu nutné pochopit vliv klima na toto vzájemné působení mezi rostlinou a opylovatelem.
Naše díky observatoři NASA a TERRA misi, pomáhající nám lépe chápat a chránit naši planetu.
Snůška nektaru přichází každý rok asi o půl dne dříve, říká Esais. Byl zvědavý jestli rostliny a opylovatelé v jiných oblastech USA posouvají své chování podobným způsobem, jako reakce na teplejší zimy způsobené změnou klimatu. Právě počty zahrnutých druhů a variabilita po celé zemi znamenají že je to velmi obtížná oblast ke studiu, a může se zde uplatnit satelit.
Ve své práci pro NASA je Esaias seznámen s používáním satelitních sledovacích nástrojů k monitorování pozemní vegetace po zeměkouli. Nyní plánuje integrovat data ze satelitu se záznamy pořizovanými včelaři. To nám dá jistý druh generalizace, kterou potřebujeme aby jsme snad lépe pochopili vliv změn klimatu a změnu pokrytí země na stav opylovatelů. Jestliže vypadnou ze synchronizace, ztratíme jak rostliny, tak opylovatele.
Tato ztráta má potenciál změnit zemědělství a život v přírodě jak je dosud známe. Wayne Esaias udělal svůj první objev zaznamenáváním 15 let úlové váhy. Váha úlů měří množství medu.
Zdroj zprávy
http://www.earthsky.org/radioshows/53318/wayne-esais-tracks-honeybees-as-climate-changes
Váha úlu je velmi informativní měření toho, kdy rostliny kvetou a produkují nektar, který mohou včely sbírat. Wayne vysvětluje proč pochopení vztahu mezi rostlinami a opylovateli je tak důležité.
Naše pozemní systémy a všechny rostliny se spolu vzájemně rozvíjejí s opylovateli a ti jsou absolutně nutní pro funkci těchto ekosystémů. Takže jestli se někdo zajímá o pochopení dopadu klimatických změn na naše ekosystémy, myslím že je opravdu nutné pochopit vliv klima na toto vzájemné působení mezi rostlinou a opylovatelem.
Naše díky observatoři NASA a TERRA misi, pomáhající nám lépe chápat a chránit naši planetu.
Zdraví včel sledované pomocí čipu
Objevilo se zajímavé řešení pro monitoring včelstev k ochraně před krádeží anebo nemoci hroucení včelstva (colony collapse disorder (CCD)). CCD je záhadný problém decimující včelí populace v USA a po světě.
Senzory jsou umístěn v tenké plošině, na které je umístěn úl, CartaSense dokáže sledovat jeho váhu. Prázdný úl váží asi 15 kg, zatímco plný, obsahující med a včely by měl vážit asi 150 kg. Sledování růstu včelstva na grafu, CartaSense dokáže poznat jakékoli odchylky od normálního vývoje a okamžitě varuje majitele.
Senzor založený na čipu připojeného k úlu, nazvaný Bee-Connect, také sleduje pohyby včel uvnitř úlu, stejně jako teplotu, vlhkost a úrovně CO2, a dodává důležité bezpečnostní informace, jako je místo, v případě že úl je ukraden nebo poškozen.
Denní hlášení hlásí včelařům varování před různými událostmi a problémy, a pomáhá jim rozhodnout se, zda přesunout úl na jiné místo pro "sladší" výsledky.
CartaSense také přizpůsobila tuto zajímavou technologii i pro stromy. Tree-Connect pomáhá farmářům monitorovat úrovně vody v sadech, dodává data ohledně úrovně půdní vlhkosti, úrovně hnojiv, množství soli v půdě a také možné zamoření.
Firma byla založeno v roce 2006, CartaSense zaměstnává 15 lidí. Společnost právě hledá asi $3 million financí a vyjednává s potenciálními investory z Izraele a po světě.
zdroj zprávy
Senzory jsou umístěn v tenké plošině, na které je umístěn úl, CartaSense dokáže sledovat jeho váhu. Prázdný úl váží asi 15 kg, zatímco plný, obsahující med a včely by měl vážit asi 150 kg. Sledování růstu včelstva na grafu, CartaSense dokáže poznat jakékoli odchylky od normálního vývoje a okamžitě varuje majitele.
Senzor založený na čipu připojeného k úlu, nazvaný Bee-Connect, také sleduje pohyby včel uvnitř úlu, stejně jako teplotu, vlhkost a úrovně CO2, a dodává důležité bezpečnostní informace, jako je místo, v případě že úl je ukraden nebo poškozen.
Denní hlášení hlásí včelařům varování před různými událostmi a problémy, a pomáhá jim rozhodnout se, zda přesunout úl na jiné místo pro "sladší" výsledky.
CartaSense také přizpůsobila tuto zajímavou technologii i pro stromy. Tree-Connect pomáhá farmářům monitorovat úrovně vody v sadech, dodává data ohledně úrovně půdní vlhkosti, úrovně hnojiv, množství soli v půdě a také možné zamoření.
Firma byla založeno v roce 2006, CartaSense zaměstnává 15 lidí. Společnost právě hledá asi $3 million financí a vyjednává s potenciálními investory z Izraele a po světě.
zdroj zprávy
pátek 24. července 2009
Hniloba včelího plodu ve Skotsku
Ta zpráva ze Skotska mě zvláště zaujala, protože možná vysvětluje něco, s čím jsem se při prohlídkách podezřelých včelstev z moru v ochranném pásmu setkal, a měl jsem z toho špatné spaní.
Setkal jsem se s buňkami s uhynulými larvami, někdy zadečkem nahoru a často to připomínalo buňky na obrázcích dole. Z hmoty v buňce se netáhlo vlákno a nebyla přilepená ke stěně, bylo to někdyv zavíčkované buňce a tak jsem usoudil na nějakou virovou chorobu plodu. Měl jsem totiž za úkol hledat a potvrdit klinické případy moru v.p. a tak jsem to nerad musel přejít. Jedna věc je také společná: vysoký stupeň napadení varroázou, jejíž maximální invazi jsme zde v Česku zažili před 2 roky - 2007/2008, kdy zde zmizela 1/3 včelstev.
Zřejmě se ale bude jednat o zvláštní případ hniloby plodu.
zdroj původní zprávy ze Skotska:
Na začátku července 2009 ve včelnicích komerčního včelaře v Perthshire byla diagnostikována hniloba včelího plodu (European Foulbrood (EFB)). Tato poznámka byla sepsána na podnět a s účastí včelaře, zkušeného a respektovaného člena včelařské komunity ve Skotsku.
Tento výskyt hniloby je podezřelý, že je přítomen ve včelnicích včelaře po minimálně dva roky. Kolem 5% jeho včelstev je infikováno a včelař pálí všechna napadená včelstva. Pokračující vyšetřování ukazuje, že tato nemoc může být dobře zavedená ve včelnicích jiných včelařů v oblasti a v současnosti, nemohou být určeny zeměpisné hranice ani konečné příčiny výskytu. Nyní jsou podezřelé případy v široké oblasti Strathmore, v Carse of Gowrie a v oblasti Dundee. Je možné, že tato nemoc je ještě někde nerozpoznána a více rozšířena. Aktualizace k tomuto sdělení bude publikováno na stránce SBA jak bude pokračovat vyšetřování.
Nemoc lze těžko identifikovat a napadená včelstva byla považována za trpící Parasitic Mite Syndrome z důvodu neúčinného léčení na Varroa. Včelař hlásící tyto problémy Skotské vládě si přeje potvrdit roli místního včelařského inspektora v identifikaci opravdové podstaty infekce.
Tento výskyt EFB se liší od široce chápaného popisu nemoci následujícími věcmi:
Sdílí to charakteristiky s klasickým EFB následujícím:
Případy jsou zpočátku identifikovány vybráním rámků se zralým zavíčkovaným plodem a hledáním víček, která se liší od jiných, zvláště těch která jsou mírně tmavší nebo nějak nepravidelná. U mnoha těchto buněk se zjistí že obsahují larvy infikované zvápenatěním, ale nízká část má larvu která se roztavila a může být bledá nebo se změnila do hněda. Takový rozklad larvy ale ne vždy má nepříjemný zápach, který by se dal srovnat s kazící se rybou, a dal silně pozitivní výsledek hniloby v laboratorním testu.
Jiné nemoci s takovými podmínkami může být popletena včetně moru včelího plodu, který má jiný zápach a rozložená larva tvoří vlákno při vytažení zápalkou, a vir sáčkového plodu, který má larvu ve vodním váčku s blánou, kterou lze celou vyjmout.
EFB je nemoc s povinností hlášení a potvrzení infikovaného místa spouští nařízení a požadavek vyšetřit včelstva v okruhu 5 km kolem ohniska.
Včelaři ve Skotsku se vyzývají aby hledaly příznaky ve svých včelstvech a hlásili podezřelé nálezy.
http://www.scottishbeekeepers.org.uk/contacts/documents/8_Diseases.pdf
Skotská asociace včelařů má pojištění a může kompenzovat včelařům zničení včelstev.
Ačkoli zničení spálením je tradiční postup, setřásání roje a léčení antibiotiky jsou alternativy, které mohou být nabídnuty včelařským inspektorem.
Nahoře: podezřelý plást se skvrnitým plodem, nezavíčkovaný vápenatý plod a odbarvená víčka (se šipkami) jsou potřeba dále vyšetřit.
Pod tím: tři podezřelé buňky na stejném plástu otevřené k inspekci, dvě s vápenatým plodem a jedena s bledou hnilobou infikovanou larvou.
Hnědá larva infikovaná hnilobou odstraněná z buňky s tmavým víčkem.
Setkal jsem se s buňkami s uhynulými larvami, někdy zadečkem nahoru a často to připomínalo buňky na obrázcích dole. Z hmoty v buňce se netáhlo vlákno a nebyla přilepená ke stěně, bylo to někdyv zavíčkované buňce a tak jsem usoudil na nějakou virovou chorobu plodu. Měl jsem totiž za úkol hledat a potvrdit klinické případy moru v.p. a tak jsem to nerad musel přejít. Jedna věc je také společná: vysoký stupeň napadení varroázou, jejíž maximální invazi jsme zde v Česku zažili před 2 roky - 2007/2008, kdy zde zmizela 1/3 včelstev.
Zřejmě se ale bude jednat o zvláštní případ hniloby plodu.
zdroj původní zprávy ze Skotska:
Na začátku července 2009 ve včelnicích komerčního včelaře v Perthshire byla diagnostikována hniloba včelího plodu (European Foulbrood (EFB)). Tato poznámka byla sepsána na podnět a s účastí včelaře, zkušeného a respektovaného člena včelařské komunity ve Skotsku.
Tento výskyt hniloby je podezřelý, že je přítomen ve včelnicích včelaře po minimálně dva roky. Kolem 5% jeho včelstev je infikováno a včelař pálí všechna napadená včelstva. Pokračující vyšetřování ukazuje, že tato nemoc může být dobře zavedená ve včelnicích jiných včelařů v oblasti a v současnosti, nemohou být určeny zeměpisné hranice ani konečné příčiny výskytu. Nyní jsou podezřelé případy v široké oblasti Strathmore, v Carse of Gowrie a v oblasti Dundee. Je možné, že tato nemoc je ještě někde nerozpoznána a více rozšířena. Aktualizace k tomuto sdělení bude publikováno na stránce SBA jak bude pokračovat vyšetřování.
Nemoc lze těžko identifikovat a napadená včelstva byla považována za trpící Parasitic Mite Syndrome z důvodu neúčinného léčení na Varroa. Včelař hlásící tyto problémy Skotské vládě si přeje potvrdit roli místního včelařského inspektora v identifikaci opravdové podstaty infekce.
Tento výskyt EFB se liší od široce chápaného popisu nemoci následujícími věcmi:
- Nejdřív zavíčkovaný plod je napaden, ačkoli vážné případy mohou mít několik nezavíčkovaných buněk s viditelnými symptomy
- Testovací pásky prodávané firmou Vita nedávaly jasné výsledky a vše vyžaduje opatrnost v interpretaci
- Zdá se, že se tento jev vyskytuje ve včelstvech trpících relativně vysokou zátěží roztočů.
Sdílí to charakteristiky s klasickým EFB následujícím:
- Nepříjemný zápach obvykle není vždy přítomen
- Měkká, pastovitá, zhroucená larvální tkáň
- Netvoří se vlákno v testu sirkou
Případy jsou zpočátku identifikovány vybráním rámků se zralým zavíčkovaným plodem a hledáním víček, která se liší od jiných, zvláště těch která jsou mírně tmavší nebo nějak nepravidelná. U mnoha těchto buněk se zjistí že obsahují larvy infikované zvápenatěním, ale nízká část má larvu která se roztavila a může být bledá nebo se změnila do hněda. Takový rozklad larvy ale ne vždy má nepříjemný zápach, který by se dal srovnat s kazící se rybou, a dal silně pozitivní výsledek hniloby v laboratorním testu.
Jiné nemoci s takovými podmínkami může být popletena včetně moru včelího plodu, který má jiný zápach a rozložená larva tvoří vlákno při vytažení zápalkou, a vir sáčkového plodu, který má larvu ve vodním váčku s blánou, kterou lze celou vyjmout.
EFB je nemoc s povinností hlášení a potvrzení infikovaného místa spouští nařízení a požadavek vyšetřit včelstva v okruhu 5 km kolem ohniska.
Včelaři ve Skotsku se vyzývají aby hledaly příznaky ve svých včelstvech a hlásili podezřelé nálezy.
http://www.scottishbeekeepers.org.uk/contacts/documents/8_Diseases.pdf
Skotská asociace včelařů má pojištění a může kompenzovat včelařům zničení včelstev.
Ačkoli zničení spálením je tradiční postup, setřásání roje a léčení antibiotiky jsou alternativy, které mohou být nabídnuty včelařským inspektorem.
Nahoře: podezřelý plást se skvrnitým plodem, nezavíčkovaný vápenatý plod a odbarvená víčka (se šipkami) jsou potřeba dále vyšetřit.Pod tím: tři podezřelé buňky na stejném plástu otevřené k inspekci, dvě s vápenatým plodem a jedena s bledou hnilobou infikovanou larvou.
Hnědá larva infikovaná hnilobou odstraněná z buňky s tmavým víčkem.
čtvrtek 23. července 2009
Aktuální situace na světovém trhu s medem
http://www.skamberg.com/honey.htm - červenec 2009
Ceny surového medu jsou stále velmi pevné a mohou ve skutečnosti stoupnout. Se začátkem sklizně v USA by měla být silná nákupní aktivita. Ačkoli stále není přebytek, celková světová nabídka surového medu je právě teď celkem dobrá, ale není mnoho medu s příznivou cenou, s výjimkou Číny.
USA - sklizeň v Kalifornii je nižší než minulý rok s tmavším medem. Jižní sklizeň medu je nižší než minulý rok, a ceny byly silné. Podmínky na horním (Upper Midwest) (který produkuje nejvíc medu v USA) vypadá celkem dobře, ale ještě potřebuje více teplého počasí, aby byla dobrá sklizeň medu. Sklizeň bude později než minulý rok, což znamená obvykle menší sklizeň. Celkově očekáváme dobrou sklizeň v USA, ale pravděpodobně menší než v roce 2008.
Kanada - Počasí bylo v Kanadě velmi chladné a vlhké. Vypadá to, že její sklizeň bude malá. Kanadské ceny medu obvykle souběžné s cenami v USA a mohou být dokonce vyšší, pokud bude sklizeň velmi malá.
Jižní Amerika - Letošní sklizeň v Argentině je vlastně prodána. Brazilie, která produkuje téměř celý rok, stále má med, ale protože Evropa se uchází o tento med stále víc, tyto ceny se stále zvyšují.
Indie - Loňská sklizeň je vlastně vyprodána, čeká se na novou sklizeň. Poptávka bude vysoká, a ceny budou vysoké, ale měly by být nižší než v USA, Kanadě nebo Jihoamerického medu.
Vietnam - Obvykle dobrý zdroj medu s příznivou cenou skutečného jantarového medu, měli velmi špatnou úrodu a dostupný med je nyní s vysokou cenou.
Čína - Loňská úroda byla velmi špatná, a mnoho z toho medu bylo prodáno skrze třetí země nebo prodána jako medový syrup, aby se vyhnula clům. Evropa kupuje více čínského medu. Protože je stále vysoce podezřelý z kontaminace a falšování, čínský med bude levnější než pravý med z jiných zemí.
Ukrajina - dostává více medu na trh. Mnoho tohoto medu se kupován Evropou a některý tento med je vysoce podezřelý jako podvodný a pocházející z Číny.
Mongolsko - Stejně jako Ukrajina dodává více medu na trh, a také mnoho tohoto medu je vysoce podezřelého jako podvodně z Číny.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)