pondělí 15. března 2010

Tajemství tepla ve světě včel odhaleno

Nový výzkum odhalil, že včely přesně regulují teplotu uvnitř svých úlů, aby určily, jakou práci jejich mláďata budou provádět ve včelstvu, když dospějí.

Tajemství úspěchu včel 'byl objeveno hluboko uvnitř jejich úlů - speciální druh včel, které fungují jako živé radiátory, ohřívající a ovládající komplexní sociální strukturu včelstva.
Bylo zjištěno, že "Včely Ohřívačky" hrají klíčovou a dosud nedoceněnou roli v přežití včelstev včely medonosné.

Použitím nové technologie, která umožňuje vědcům vidět teplotu uvnitř včelích úlů, byli výzkumníci schopni vidět, jak včely ohřívačky používají vlastní tělíčka, aby umožnily unikátní podobu ústředního vytápění v úlu.
Vědci zjistili, že tyto specializované včely, jejichž tělesné teploty jsou výrazně vyšší než ostatních včel nejen udržují teplo, ale také vytvářejí sociální uspořádání ve včelstvu.
Včely a další sociální hmyz, jako jsou mravenci, si dělí role v kolonii, takže každý jedinec má specifickou roli, která je prospěšná kolonii jako celku.
Je to právě tato dělba práce, která dovoluje včelám, aby se staly tak úspěšné a chovat se jako vysoce organizovaný, jediný "superorganismus" než jen shluk sobeckých jednotlivců.
Včely Ohřívačky jsou odpovědné za udržování teploty plodového hnízda v úlu, kde jsou mladé včely, známé jako kukly, uzavřené ve voskových buňkách, kde se vyvíjejí v dospělé včely.
Vědci zjistili, že včely ohřívačky pracují aby jemně měnily teploty každé vyvíjející se kukly asi o stupeň a tato malá změna určuje, jaký druh včely se z nich stane.
Ty, které se chovají při 35°C se promění v inteligentní včel létavky, které opouštějí hnízdo pro hledání nektaru a pylu.
Ty které se chovají při 34 ° C se líhnou jako včely "hospodyně", které nikdy neopustí plodiště a provádějí práce jako je krmení larev a čištění hnízda.
Profesor Jürgen Tautz, vedoucí včelí skupiny na univerzitě ve Würzburgu, v Německu, řekl toto dovolí včelám ohřívačkám kontrolu jaký druh práce včela plní když dospěje a tak zajistí, že jsou vždy dost včel plnění pro jednotlivých rolí v kolonii.
"Včely ovládají prostředí kde žijí tak, aby zajistily, že mohou plnit potřeby ve včelstvu."
"Každá včela ve včelstvu vykonává jinou profesi - jsou tam včely strážkyně, včely stavitelky hnízda, včely starající se o plod, včely ošetřující matku a včely létavky, které jsou ty, které my známe, když opustí včelstvo.
"Tím, že opatrně regulují teplotu každé kukly, mění způsob jakým se vyvíjí a pravděpodobnost jakou bude plnit roli, když se vylíhne jako dospělec."
Výsledky budou zveřejněny později v tomto měsíci v Invisible World v nové sérii BBC Richard Hammonda, kde se technologie používá pro letmý pohled do v minulosti neviditelných světů.
Termovizní kamery ukazují, jak jednotlivé včely ohřívačky zahřívají hnízdo přesně na správnou teplotu.
Tím, že stahují svaly, které normálně pohání křídla, včely ohřívačky zvyšují teploty jejich těl až na 44 ° C - téměř o 10 stupňů teplejší, než normální včela.
Potom zalezou do prázdné buňky v plodišti, aby předávaly teplo do okolních buněk, kde se vyvíjejí včelí kukly. Voskové buňky také pomáhají šířit teplo po zbytku úlu.
V minulosti včelaři viděli tyto prázdné buňky jako nežádoucí a pokusili se chovat včelích matky, které je nenechaly prázdné, ale profesor Tautz teď tvrdí, že jsou podstatnou součástí zajištění zdravotního stavu včelstva.
Teplo je pro včely podstatné, neboť potřebují tělesnou teplotu kolem 35° C, aby mohly létat.
Včel Ohřívačky, jejichž počet může být od několika až mnoha stovek v závislosti na venkovní teplotě a velikosti úlu, také se tlačí na jednotlivé buňky k navýšení teploty každé kukly, aby bylo zajištěno, že se vyvine ve správný druh včel.
Profesor Tautz dodal: "stará myšlenka byla, že kukly v plodovém hnízdě produkují teplo a včely se stěhují tam, aby jim bylo teplo, ale to, co jsme viděli je to, že tam jsou dospělé včely, které jsou odpovědné za udržování teploty.
"oddělí křídla tak, aby svaly běžely na plný výkon bez pohybu křídel a to jim umožňuje zvýšit svou tělesnou teplotu extrémně vysoko.
"Jejich tělesná teplota může dosáhnout až 44 stupňů Celsia. Teoreticky by se měli uvařit v této teplotě, ale nějak jsou schopni odolat této vysoké teplotě.
"Jedna včela ohřívačka zalezlá v buňce může předat teplo do 70 kukel kolem. To je ústřední topení pro včelstvo.
"Teď když víme, že tyto prázdné buňky jsou důležité, včelaři se mohou vyhnout selekci matek, které nenechávají tyto buňky prázdné. To může pomoci zajistit, aby včelstva mohla regulovat svou teplotu správně a mít správný poměr jednotlivců. "
Teplota jak je známo má vliv na rozvoj mláďat u jiných živočišných druhů.
U krokodýlů je sex vylíhnutých určuje průměrná teplota vajec v průběhu klíčového bodu v inkubační době, takže pokud je držena nad 34,5 ° C potomek bude mužského pohlaví.
Mnoho druhů ryb a želv také používají teplotu k určení pohlaví svých mláďat.
Dr. David Aston, předseda technického a environmentálního výboru britské asociace včelařů řekl: "Nikdy nebyl dobrý důvod pro přítomnost jednotlivých prázdných buněk na ploše plástu."
"Teď profesor Tautz poskytl vysvětlení a včelaři se budou dívat blíže na plodové plásty, aby mohli pozorovat včely ohřívačky v práci."
Neviditelný svět Richarda Hammonda začne na "BBC One" 16. března. Epizoda s včelami ohřívačkami bude ukázána 23. března.

zdroj zprávy
_________________________________


12 komentářů:

  1. Výborná informácia. Medzerovitosť plodu je teda vysvetlená. http://nasapravda.weblog.sk/weblog/2005/08

    OdpovědětVymazat
  2. No, myslím si, že pán profesor Tutz za tieto výskumy nedostane Nobelovu cenu ako Karl von Frisch. Len zbežným pozorovaním plástov s plodom zistíme, že ak by to bola pravda, tak potom by prázdne bunky boli pre ohrievačky systematicky a pravidelne na pláste vynechané, no ja som neraz pozoroval 3 bunky vedľa seba, aký by to malo zmysel. Úľový priestor skôr vyhrieva plod larvy a imága už nepotrebujú vysokú teplotu, svoju dokonalú premenu ukončia pri nižších teplotách.

    Raz som pozoroval chovanie sa ôs v drevenej vzorkovnici, v ktorej bola uložená ílovitá vzorka zo sondy. Osy obsah postupne vynosili a cely obsah zastavali osím dielom. Osy nás otravovali, (bola tam umiestnená drevená latrína), preto sme osy drasticky vyničili a vzorkovnicu preložili na slnečné miesto. Imága sa postupne liahli aj bez ohrievačiek (v noci už boli mrazy až do 3°C) a prakticky sa vyliahli všetky, čo trvalo min. 14 dní. Denne som toto zaujímavé divadlo pozoroval, otvorené larvy nemal kto kŕmiť, keď som prešiel ponad ne rukou, všetky larvy sledovali pohybujúcu sa ruku, niektoré sa aj kuklili. Príroda sa vie prispôsobiť aj bez ošetrovateliek.
    Ľudská fantázia vie niekedy vymyslieť aj neskutočné veci a ja to tak pri prof.Tutzovi beriem.

    OdpovědětVymazat
  3. ______Úľový priestor skôr vyhrieva plod larvy a imága__
    Včelí plod je závislý na teple, sám plod není zdrojem tepla, protože ani nemá z čeho to teplo produkovat, nekonzumuje med, vše co má, věnuje na stavbu svého těla. Je tedy závislý na zahřívání včelami ohřívačkami. To je již dávno prokázané. Zahřívací včely většinou zalézají zezadu, z druhé strany proti plodu - pak je plodový koláč kompaktní. Uprostřed plodiště může být kompaktní z obou stran.
    Vosí plod na zahřívání vosami není závislý, vosy ani nejsou schopny produkovat teplo, to je výsada včel. Vosy staví hnízda tam, kde jsou pro vývoj jejich plodu přijatelné podmínky.
    Pavel Holub

    OdpovědětVymazat
  4. Pán kolega, prečo potom, včely pri ošetrovaní plodu vetrajú úľové prostredie, nebolo by pre lepšie, aby neprodukovali toľko zbytočného tepla. Aj osy vyrástli na jednom koreni rodostromu, preto ich nemožno od seba oddeliť. Nikdy som nevidel, aby M a kládla vajíčka len z jednej strany, na jednej strane položí niekoľko desiatok vajíčok a hneď sa ponáhľa na druhú stranu plástu.
    Dosť často spracúvam trúdí plod na získanie trúdieho mlieka (robím to v rukách) je horúci a otvorený plod je ešte teplý aj po dvoch hodinách, teda má svoju teplotu. Atď., atď, načo toľko písať, aj tak to zbytočné.

    OdpovědětVymazat
  5. Keď som túto informáciu zverejnil na mojom starom blogu pred piatimi rokmi, odkaz na článok uvádzam vyššie, vec som pochopil tak, že nejde o zohrievanie vajíčka a larvy, tam stačí úľová teplota plodiska 34 - 35 stupňov Celzia, ale ide o zohrievanie zaviečkovanej bunky s kuklou a s imágom. Množstvo odovzdaného tepla zaviečkovanej bunke určuje "IQ" včely.

    OdpovědětVymazat
  6. Dobře pánové, když nevěříte mně, kupte si např. knihu Fenomenální včely Jürgen Tautz, tam to je i s termofotkami.
    Zajímalo by mne, pane kolego, jak děláte trubčí mléko a jak se užívá. Předem děkuji.

    OdpovědětVymazat
  7. Pán kolega, hľadajte na Emanovom blogu, bolo to uverejnené asi v r. 2008

    OdpovědětVymazat
  8. http://ovcsvpardubice.blog.cz/0803/vite-co-je-to-trubci-mleko
    Původní zdroj se nějak pokazil.
    Neznám přesný recept ze zdroje informace, ale sám bych to dělal rozmixováním trubčích larev před zavíčkováním a dodáním 20% čistého alkoholu (abych to mohl bezpečně zkonzumovat).
    Recept Antona je tam v komentářích

    OdpovědětVymazat
  9. To je ale vypečená teorie- kouknout se do úlu, vidět výrazně teplejší jedince a udělat z nich novou kastu, která má na starost jen udržování tepla.
    Označili je? Sledovali, jestli opravdu jen regulují teplotu(+ nikdy nevylétnou)? Kolik jich označili? Jak? Nemělo označení vliv na měření? ...
    Hlavní důvod proti: z hlediska evoluce je nesmyslné, aby byly "vyhřívačky" fenotypově stejné, jako ostatní. Proč mají křídla, když nelétají,
    košíčky na nohách, když nenosí pyl, proč jsou stejně velké, se stejným tvarem těla i chováním? atd. - kdyby jen vyhřívaly, vyvinuly by se u nich přeci nejaké speciální modifikace.
    Co třeba:
    Včelovití zvyšují svoji teplotu pomocí létacích svalů(viz http://www.vesmir.cz/clanek/netresova-termogeneze-u-vcel). Před letem "zapnou" sval
    a ohřejí se (za ~10 minut nad 30°C -dle druhu) na provozní teplotu. (nesociálně žijící druhy začínají s teplotou těla blížící se teplotě okolí)
    Zapnutí má povahu křeče, kdy sval sám sebe intenzivně stimuluje => proces není stimulován mozkem a má tudíž povahu zapnuto/vypnuto.
    Když klesne teplota u plodu, včely starající se o plod(jsou v tu chvíli na správném místě+možná jsou i ve věku, kdy se připravují na fázi létavek tréninkem létacích svalů) zapnou ohřev.
    Tak dojde k výraznému zvýšení teploty jen u některých jedinců, přesně jak je vidět na termokameře.

    OdpovědětVymazat
  10. Protikladem k závěrům Tautze je zpráva od Medrzycky (JAR, 2010), která zjistila, že včely vylíhlé z larev chovaných v teplotách 33 C (proti těm při 35 C) měly mnohem kratší délku života jako dospělé. Byly také vnímavější na pesticidy.

    OdpovědětVymazat
  11. http://www.ibra.org.uk/articles/20091221_26

    OdpovědětVymazat
  12. Bral bych tedy výšeuvedené senzační objevy Tautze s velkou rezervou.

    OdpovědětVymazat

Komentář na blogu fcelar.blogspot.com