čtvrtek 7. dubna 2011

Poslední nalezený případ moru včelího plodu na Pardubicku?

Okres Pardubice, trápený v posledních několika letech morem včelího plodu se dostává z nejhoršího. Rozbory spadu ze včel, které se opakovaně provádí vždy v únoru vykázaly jediné ohnisko nákazy jižně od Vlčí Habřiny  (lokalita  " Loc: 50°4'17.102"N, 15°35'37.041"E   " - souřadnice lze napopírovat do zadání na mapy.cz).
Tento případ byl klinicky diagnostikován a následně laboratorně potvrzen. Všichni okolní včelaři doufají, že to byl případ na delší dobu poslední.

Mor včelího plodu je velmi zákeřná choroba včelích larev, které jsou citlivé do 53 hodin stáří. Starší larvy a dospělé včely touto nákazou netrpí. Ani člověku není tato bakteriální infekce vůbec nebezpečná. Nejzákeřnější na této nemoci, jejíž příčina byla identifikována až po roce 1905 je to, že spory, jimiž se choroba šíří jsou jedny z nejodolnějších organismů vůbec. Nezničí je ani teplota 120 st.C, louh ani kyselina. Nakažené úly se musí spálit. Včelstvo, které je nakaženo, zpočátku nejeví navenek známky choroby a mnohdy to bývá jedno z nejsilnějších včelstev. Nepřipravený včelař, který prohlíží svá včelstva povrchně, si nákazy často vůbec nevšimne a toto nakažené včelstvo nakonec umírá někdy až třetím rokem v zimě.

Nakažený plást včelího plodu v počátečním stádiu, kdy je zasaženo jen několik buněk.

Včely dokáží s nákazou přežít až 3 roky, a po celou dobu jsou infekční pro celé okolí. Nejčastější způsob přenosu nákazy je loupežemi a přenos infikovaných glycidových zásob do okolních včelstev.

V různých státech jsou různé metody na potírání této nákazy. U nás v ČR se stanoviště, na kterém je nákaza prokázána, nekompromisně celé spálí.


Ochranné  pásmo  tvoří  oblast,  která  zahrnuje  následující  katastrální  území:
k. ú.  613771 Břehy,  k. ú. 616125 Bukovka,  k. ú. 664260 Kasalice,  k. ú.  664278 Kasaličky, 
k.  ú.  666131 Klenovka,  k.  ú.  606171 Lázně  Bohdaneč,  k.  ú.  686409 Lohenice  u Přelouče, 
k.  ú.  692794 Mělice,  k.  ú.  797308 Nerad,  k.  ú.  797316 Neratov,  k.  ú.  679089 Opočínek, 
k. ú. 734560 Přelouč, k. ú. 734641 Přelovice, k. ú. 740446 Rohovládova Bělá, k. ú. 747319
Semín,  k.  ú.  752452 Sopřeč,  k.  ú.  756318 Strašov,  k.  ú.  763403 Štěpánov  u  Přelouče, 
k.  ú.  776769 Valy  nad Labem,  k.  ú.  776955 Vápno  u Přelouče,  k.  ú.  783692 Vlčí Habřina, 
k. ú. 784796 Voleč, k. ú. 788473 Vyšehněvice, k. ú. 794597 Žáravice a k. ú. 797332 Živanice.

5 komentářů:

  1. Dobrý večer,lze vysledovat původ nakažení nákazou?Děkuji Kamil Medlešice

    OdpovědětVymazat
  2. Postižený včelař již pálil jedno stanoviště v Břehách u Přelouče v roce 2009. Dále v okolí od roku 2007 se vyskytlo několik ohnisek. Viz odkazy s mapkami:
    http://ovcsvpardubice.blog.cz/0804/paleni-carodejnic-na-pardubicku
    http://ovcsvpardubice.blog.cz/0905/mapa-moru-vcel-u-prelouce
    To jsou fakta. Netroufám si tipovat původ nákazy, ale možností je v tomto prostředí několik. Jediné co bych si přál je to, aby se klinické případy moru se objevily co nejdříve a nestačily se loupežemi rozšířit do sousedních včelstev. Název "MOR" této nemoci plodu je skutečně výstižný.

    OdpovědětVymazat
  3. Dobrý večer,plást na fotografii je ze zmiňovaného stanoviště,nebo pouze ilustrace?Děkuji Kamil Medlešice

    OdpovědětVymazat
  4. Je to ilustrace, která pochází z prvního případu moru z roku 2007. Ten případ byl bohužel svědomitý a pečlivý včelař, který první podezření, že se něco nekalého ve včelstvu děje, se mnou konzultoval. Našlo se několik buněk jen na panenských plástech. Potom se rozjela pátrací akce v ochranném pásmu, kde se odhalila příšerná zvěrstva v chovech pravých původců moru. Ztratil jsem tak veškeré iluze o našich včelařích.

    OdpovědětVymazat
  5. Nj zase Franta Volejník že!

    OdpovědětVymazat

Komentář na blogu fcelar.blogspot.com